Kyjev opomíjí nevládní organizace, může přijít o miliony eur

Ukrajina v příštím roce neobdrží evropské dotace na podporu životního prostředí, dokud Kyjev neumožní účast nevládních organizací na přípravě národní environmentální strategie.

Podle mezinárodní nevládní organizace Bankwatch Network, která zastřešuje ekologické organizace z dvanácti zemí střední a východní Evropy, je navržená strategie pro životní prostředí výsledkem nedemokratického procesu, ze kterého byly úplně vyloučeny nevládní organizace.  

Navržený dokument zástupci Bankwatch navíc označují za klamný, protože ve skutečnosti připouští růst emisí CO2, které se Ukrajina v souladu s cíly EU zavázala snížit do roku 2020 o 20 % ve srovnání s rokem 1990. Kyjev si ale může navýšení emisí dovolit díky útlumu domácího průmyslu, který v současnosti produkuje asi jen 50 % emisí CO2 oproti roku 1990.  

Pokud ovšem ukrajinská vláda nechce promarnit šanci na finanční injekci EU ve výši 35 milionů eur, musí změnit dosavadní praxi vyloučení neziskových organizací z přípravy strategie pro životní prostředí. Právě participace nevládních organizací na dokumentu je jednou z podmínek, kterými Evropská komise podmiňuje finanční pomoc ukrajinskému životnímu prostředí. Kyjevská vláda se v uplynulých třech letech sešla se zástupci nevládních organizací jen jednou, v srpnu tohoto roku, jejich připomínky ale do návrhu předloženého parlamentu nezapracovala. 

„Komise sleduje vývoj diskuse, která na Ukrajině provází zjištěné nedostatky národní strategie pro životní prostředí,“ uvedla pro EUobserver.com Angela Filote, tisková mluvčí komisaře Štefana Füleho, odpovědného za politiku rozšíření a evropskou politiku sousedství. „Zmínili jsme problém nedostatečného zapojení veřejného sektoru při jednáních s ukrajinskou stranou. Bez splnění této podmínky nemůže program finanční podpory vzniknout a nelze přidělovat žádné prostředky ze zdrojů EU,“ potvrdila mluvčí. 

Brusel chválí Ukrajinu za energetiku 

Pochvalu si naopak Ukrajina vysloužila od komisaře pro energetiku Günthera Oettingera. Konkrétně za vstup Ukrajiny do Evropského energetického společenství, které má za cíl sjednotit energetické legislativy členských států tohoto společenství (zahrnuje například země bývalé Jugoslávie nebo Moldavsko, kandidátský status má Turecko) s legislativou EU.   

Evropská komise má v budoucnu asistovat přenosu unijních pravidel do ukrajinské legislativy a stanoví také termín pro dokončení tohoto procesu, uvedla mluvčí komisaře Oettingera.

Celý proces by měl usnadnit vstup ukrajinských firem na evropský energetický trh a zároveň zajistit bezpečnost dodávek energetických zdrojů do zemí EU. Státní podnik Naftogaz, který zajišťuje veškerý import ruského plynu proudícího přes Ukrajinu do EU a zároveň vlastní tranzitní potrubí, by tak například musel tyto aktivity oddělit. 

Výměnou za ukrajinské přistoupení na evropskou energetickou legislativu, Evropská komise také počítá s dalšími investicemi do ukrajinského energetického sektoru, zejména do ukrajinských plynovodů. Podle Iryny Holovko z Bankwatch Network by ale Komise neměla přehlížet hlavní zdroje znečištění v ukrajinské energetice. 

„Zdá se, že Komise dbá hlavně o pravidelné dodávky plynu a už ne tolik o dopad dalšího využívání uhelných a jaderných zdrojů, se kterými ukrajinská vláda ve své energetické strategii nadále počítá,“ dodala.