Kotlíkové dotace: o plyn, biomasu a tepelná čerpadla je větší zájem než o uhlí

zdroj: Pixabay.com

V osmi českých krajích už bylo ukončeno přijímání žádostí o dotace na výměnu kotle v rámci první dotační vlny z Operačního programu Životní prostředí. Z údajů shromážděných plynárenským svazem vyplývá, že o ekologičtější paliva mají lidé větší zájem než o uhlí.

Při výměně kotle mají lidé větší zájem o plyn a biomasu než o uhlí, ukazují čísla ze sedmi českých krajů, která shromáždil Český plynárenský svaz (ČPS).

Údaje vycházejí ze žádostí o takzvané kotlíkové dotace, které mají podpořit výměnu neekologických kotlů používaných k vytápění domácností. Peníze na ně plynou z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020.

V Královéhradeckém, Zlínském, Moravskoslezském, Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Pardubickém kraji podali lidé podle údajů ČPS téměř 2 200 žádostí o dotaci na kondenzační plynové kotle. Přibližně stejný počet žádostí se týkal kotlů na biomasu a podobně na tom byla tepelná čerpadla. Zájem o uhelné kotle byl přitom přibližně poloviční.

„Podle počtu podaných žádostí ze sedmi krajů je téměř dvakrát větší zájem o plynové kotle než o kotle jen uhelné, což určitě těší každého, kdo žije v České republice a má zájem o čisté ovzduší,“ myslí si předseda Rady ČPS Jan Valenta.

Zatím tak údaje z krajů naznačují, že Česko sleduje evropský trend postupného odklonu od kotlů na tuhá paliva a příklon k ekologičtějším formám vytápění.

Podle zákona na ochranu ovzduší bude od roku 2022 pod pokutou 50 tisíc korun zakázáno používání asi 75 procent uhelných kotlů.

Osm krajů už má stopku

V Česku v současné době běží první vlna kotlíkových dotací, ve kterých by se celkově mohlo rozdělit až 9 miliard korun. Pro první vlnu byly vyděleny 3 miliardy korun, následovat budou ještě další dvě.

Žadatel může na výměnu kotle získat 70 až 80 procent nákladů z maximální částky 150 tisíc korun, přičemž výše dotace je odstupňovaná podle typu kotle.

V osmi krajích už bylo podávání žádostí v rámci první vlny zastaveno, protože počet žádostí převyšoval alokované prostředky. Kromě vyjmenovaných regionů to byl ještě Ústecký kraj, kde příjem žádostí skončil před týdnem.

Plynaři doufají, že se počet žádostí o plynové kotle v dalších etapách ještě zvýší, například díky klesající ceně plynu.

„Zemní plyn je trvale nejoblíbenější volbou vytápění v České republice. Dnes již si tento způsob vybralo kolem 1,4 milionu domácností. Z hlediska životního prostředí je ale určitě pozitivní i stejně velký zájem o dotace na kotle na biomasu a tepelná čerpadla,“ říká Valenta.  

Adéla Denková