Komisi kvůli povolenkám zažaluje další země

K pěti členským zemím, které žalují Evropskou komisi kvůli „nespravedlivě“ nízkému počtu emisních povolenek na období 2008-2012, přibyla minulý týden Litva. Litevská vláda se k tomuto kroku odhodlala poté, co „zvážila všechny sociální a ekonomické důsledky“ nižší kvóty.

Smyslem systému obchodování s emisními povolenkami je omezit emise skleníkových plynů za pomoci tržního mechanismu, jenž má určovat cenu těch emisí oxidu uhličitého, které překročí kvóty dané v Národních alokačních plánech. Firmy, které vyčerpaly svou kvótu emisí mohou dodatečné emise vypustit do ovzduší pouze za předpokladu, že na trhu koupí scházející povolenky od firem, které své kvóty naopak nevyčerpají.

Nákup povolenek pro firmu představuje dodatečné náklady a působí jako motivace k přijetí opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Aby systém dobře fungoval, musí být na trhu povolenek nedostatek. To je základní předpoklad pro to, aby mechanismus vytvořil takovou cenu, která by firmy motivovala k snižování emisí.

V první fázi obchodování, která skončila v loňském roce, se ale ukázalo, že právě tento základní předpoklad nebyl splněn a většina členských zemí měla povolenek přebytek. To také vedlo ke strmému pádu jejich ceny. Hlavní příčinou byly příliš velkorysé kvóty pro většinu zemí.

Ve snaze předejít opakování této situace Komise při svém posuzování Národních alokačních plánů pro druhou fázi obchodování v letech 2008-2012 seškrtala většinu návrhů a přidělila zemím nižší objem povolenek, než předpokládaly alokační plány.

To se ale setkalo s odporem zejména v některých nových členských zemích, které jsou přesvědčeny, že v posuzování jejich plánů byla Komise příliš přísná. Zatímco Polsku Komise snížila objem povolenek o 26,7%, Slovensku o 25,1% a České republice o 14,8%, ve starých členských zemích bylo snížení nižší (s výjimkou Lucemburska dosáhlo maximálně 10%).

Česká republika, Polsko, Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se proto rozhodly podat na Evropskou komisi žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Minulý týden se k této pětici zemí přidala i Litva. Litva v původním plánu počítala s kvótou ve výši 16,59 milionů tun CO2, ale tu Komisi odmítla, stejně jako druhý návrh ve výši 11,017 milionů tun.

Vilnius má stejně jako vlády ostatních zemí, které podaly na Komisi žalobu, obavy, že příliš přísné emisní limity omezí hospodářský rozvoj země a zpomalí tempo přibližování se vyspělejším západním ekonomikám. Je navíc přesvědčen, že Komise nevzala dostatečně v úvahu potřeby některých odvětví a místní specifikum dané slibem odstavit do roku 2009 jadernou elektrárnu Ignalina, jejíž výpadek musí země nahradit z jiných zdrojů.