Komise: Rozšíření Nord Streamu není pro EU priorita

zdroj: Shutterstock; autor: SergBob

Země střední Evropy se ozývají proti plánům na vybudování třetí a čtvrté větve plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa. Slovensko projekt označilo za podraz, který jde proti jednotě EU a ohrožuje Ukrajinu. Evropská komise prý Nord Stream nepovažuje za prioritu, pokud ale bude vyhovovat evropským pravidlům, nemusel by jí projekt vadit.

„Je to podraz na Evropskou unii, na členské země, na Slovensko i na Ukrajinu,“ zhodnotil státní tajemník slovenského ministerstva hospodářství Miroslav Obert plány na rozšíření plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa.

Po nedávné dohodě s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell se ho chystá zrealizovat ruský Gazprom.

Slovensko podle Oberta považuje projekt za „anti-ukrajinský“ a „anti-evropský“. Poškozuje prý základy chystané energetické unie.

Proti Ukrajině

„Když jsme pomáhali Ukrajině, všechny tyto země na nás tlačily, abychom spustili zpětný tok plynu,“ prohlásil na konferenci International Energy Club, která se konala minulý týden v Ostravě.

„Riskovali jsme špatné vztahy s Gazpromem, přišlo dokonce snížení dodávek plynu na Slovensko, museli jsme dokupovat plyn na spotových trzích – a potom tyto země udělají takový podraz,“ připomněl, jak Bratislava minulý rok hledala cestu pro dodávky suroviny svému východnímu sousedovi. 

Teď se západní firmy snaží ve spolupráci s Gazpromem Ukrajinu obejít. Pomáhají tak Rusku v uskutečňování plánu, podle kterého už nemá ukrajinské území od roku 2019 sloužit pro přepravu ruského plynu do EU. Právě tehdy má mají být dvě nové větvě Nord Streamu s kapacitou až 55 miliard krychlových metrů uvedeny do provozu. 

Zvýšení závislosti

Minimálně si to tak vykládají středoevropské země a samotná Ukrajina. Ta by přišla o svou strategickou pozici a sousední Slovensko by jednak muselo řešit alternativní dodávky suroviny, ale především výpadek v příjmech za tranzit.

Ministr Mládek: „Byli bychom zase závislí jenom na jedné hlavní rouře.“

Situace se ovšem nezamlouvá ani Česku. „Byli bychom velmi neradi, kdyby v budoucnu nebyl tranzit přes Ukrajinu a byli bychom zase závislí jenom na jedné hlavní rouře, tentokrát na Nord Streamu, což do určité míry hrozí,“ řekl na ostravské konferenci ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Podle bývalého polského premiéra a současného europoslance Jerzyho Buzka (Evropská lidová strana) není rozšíření Nord Streamu pouze ekonomickým projektem.

„Projekty takového rozsahu jsou vždy nerozlučně spjaty s politikou. Logika, která vede Moskvu k expanzi prostřednictvím Nord Streamu, je dost srozumitelná. Jaké jsou ale motivy evropského energetického koncernu, když uvážíme, že dodávky plynu na evropský trh převyšují poptávku?“ zauvažoval v nedávném rozhovoru pro německou stanici Deutsche Welle.

Idioti ze střední Evropy

Kritika se ozývá i z nejvyšší politické úrovně. Polský prezident Andrzej Duda na začátku měsíce prohlásil, že projekt jde proti polským zájmům a vyvolává pochybnosti o evropské jednotě.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zase po schůzce s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem před dvěma týdny prohlásil: „Dělají z nás idioty. Není možné několik měsíců hovořit o potřebě stabilizace situace a poté přijmout řešení, které staví nejen Ukrajinu, ale i Slovensko do nezáviděníhodné situace.“  

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky by k rozhodnutí energetických společností neměla mlčet ani Evropská komise. „Postoj Evropské komise je do značné míry nesrozumitelný, pokud k takovému kroku mlčí a nekritizuje ho,“ řekl v Otázkách Václava Moravce v polovině září.

Co na to Komise

Samotná Komise se na projekt příliš nadšeně netváří. „Potřebujeme řešení, které nesrazí některé evropské země v obchodu s plynem do záporné bilance, ale zlepší energetickou bezpečnost všech,“ řekl novinářům místopředseda Komise Maroš Šefčovič během své návštěvy Bulharska.

Evropská exekutiva tak podle něj bude trvat na tom, aby Nord Stream 2 vyhovoval pravidlům evropského liberalizovaného trhu.

Komisař Cañete: „Není to jeden z projektů, které nás z hlediska diverzifikace nejvíc zajímají.“

„Určitě ne,“ odpověděl komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete na otázku serveru Natural Gas Europe, jestli Komise považuje Nord Stream za svou prioritu. „Není to jeden z projektů, které nás z hlediska diverzifikace přepravních tras pro dodávky plynu do Evropské unie nejvíce zajímají,“ dodal v krátkém rozhovoru z minulého týdne.

Podle serveru EU Observer nicméně komisař na začátku září uvedl, že pokud bude Nord Stream 2 vyhovovat evropským pravidlům pro ochranu hospodářské soutěže, nic proti němu nemá. Evropské diverzifikaci podle něj může pomoci.

Balíček pro plyn

Zemním plynem se bude EU více zabývat od začátku příštího roku. Komise se chystá představit další balíček návrhů k energetické unii, který se má zaměřit na bezpečnost dodávek nebo posílení role zkapalněného zemního plynu. Komise by také ráda posílila dohled nad dohodami, které se v oblasti zemního plynu uzavírají.

Obecně dává Komise přednost především efektivnímu využití dosavadní infrastruktury a vzájemnému propojení evropských zemí.  

Klíčovou roli pak má hrát v evropské snaze o diverzifikaci dodávek Jižní plynový koridor, který má přivádět zemní plyn z oblasti Kaspického moře. Zatím se počítá hlavně s plynem z Ázerbájdžánu.

Autor: Adéla Denková

Článek vznikl v rámci mediálního partnerství EurActivu na mezinárodní konferenci International Energy Club, kterou pořádá poradenská společnost DDeM.