EU prošetří britskou podporu jádra. Temelín to prý neovlivní

Jedna ze stávajících částí britské elektrárny Hinkley Point; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Ken Grainger

Velká Británie chce stavět novou jadernou elektrárnu na Hinkley Point. Měla by dostat státní podporu v podobě garantované výkupní ceny. Brusel chce prošetřit, jestli tento plán odpovídá evropským pravidlům. Pro český Temelín by mohl být vývoj v Británii inspirací, nelze ale očekávat postup podle stejného vzorce, zjistil EurActiv.

Velká Británie se chystá postavit novou jadernou elektrárnu. V současných podmínkách na trhu se ukazuje, že se to neobejde bez finanční podpory ze strany státu. Nová britská „jaderka“ by tak měla mít garantovanou výkupní cenu po dobu 35 let. A Evropská komise chce nyní prošetřit, jestli plánovaná podpora neodporuje unijním pravidlům.

Řekl to v pondělí (2. listopadu) na tiskové konferenci evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquin Almunia. Byl totiž dotázán, jestli není plánované období pro garantovanou výkupní cenu příliš dlouhé. „Pravděpodobně zahájíme formální vyšetřování, protože takové otázky zaznívají z mnoha stran,“ odpověděl komisař.

Velká Británie podepsala dohodu o výstavbě nové jaderné elektrárny Hinkley Point na jihozápadě Anglie minulý měsíc. Nový jaderný zdroj bude stavět francouzská firma EDF. A bude to poprvé, kdy evropská země nabídne jadernému projektu garantovanou výkupní cenu. Ta přitom není nijak nízká – má činit 109 eur za megawatthodinu.

Londýn podle ministra pro energetiku Michaela Fallona věří, že jeho plán kontrolou Evropské komise úspěšně projde. Celý proces by ale mohl trvat několik let, což by mohlo investici znejistit. 

A co Temelín?

Pro posuzování takových případů neexistují v EU jednotná pravidla. Komise sice v současné době přehodnocuje své pokyny pro poskytování státní pomoci v energetice a příští rok by měla dokončit vodítka pro období 2014–2020. Jaderné energetiky se to ale netýká. Atomové elektrárny tak mají být posuzovány případ od případu.

„Nesmíme zapomenout, že Británie je ojedinělou výjimkou v rámci EU pro svoji ostrovní polohu a související ztížené podmínky pro zajištění stability energetické soustavy a dodávek energií,“ dodává k tomu předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) Štěpán Chalupa. I kdyby tedy Británie dostala pro svůj model povolení, neznamená to podle něj automaticky obdobný postup v případě dalších jaderných zdrojů na evropském kontinentu.

Mezi takové další zdroje se počítají i plánované nové bloky jaderné elektrárny Temelín. I pro ně plánuje česká vláda v návrhu Státní energetické koncepce finanční podporu. Vzniknout by měl jakýsi mechanismus vyrovnávacích plateb pro nové nízkouhlíkové zdroje. Mezi ty se přitom počítá i jádro. Díky tomu by investor Temelína, tedy skupina ČEZ, dostával předem dohodnutou cenu za vyrobený proud.  

„Tento mechanismus by umožnil v budoucnu v případě nedostatku nových investic vládě poskytnout vyrovnávací platby investorům do těch nízkouhlíkových zdrojů, kterých se ve zdrojovém mixu nedostává,“ řekl EurActivu náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Použít ho prý bude možné nejen pro jaderné bloky, ale i pro jiné elektrárny. Došlo by k tomu, pokud by hrozil nedostatek kapacit, když budou postupně zavírány staré uhlíkové zdroje.

Solární tunel

Pro Českou republiku tak teoreticky může být zajímavé vývoj v Británii sledovat. Vzhledem k individuálnímu posuzování jednotlivých případů ale není pravděpodobné, že by případné prošetřování české podpory postupovalo podle stejného vzorce. Společnost ČEZ tak může brát projednávání stavby v Británii spíše jako inspiraci, aby doladila vlastní svůj přístup.

Plánované zavedení podpory pro jádro se v Česku každopádně setkává s kritikou výrobců a zastánců obnovitelných zdrojů. „Je zajímavé, že navrhovaný model je téměř totožný se současným systémem podpory pro obnovitelné zdroje. Výsledné náklady pro koncové spotřebitele dosahují závratných hodnot,“ řekl redakci Chalupa.

Pokud by se Česko inspirovalo britským nastavením, podle výpočtů Komory OZE by prý známý český „solární tunel“ vyšel asi jen na dvě třetiny nákladů „jaderné“ podpory. „A to se nebere v úvahu problematika dalších externích nákladů souvisejících například s uskladněním vyhořelého paliva a podobně,“ dodal.