Komise přiklepla peníze větrným elektrárnám a projektům CCS

Evropská komise včera v rámci plánu hospodářské obnovy schválila podporu šesti elektrárnám, které plánují výstavbu kapacit na zachycování a ukládání uhlíku pod zem (technologie CCS). Část peněz z celkového balíku ve výši 1,5 miliardy eur poputuje na výstavbu větrných elektráren.

Podporu z peněz Evropské unie získá šest z plánovaných dvanácti demonstračních projektů CCS. Vzhledem k tomu, že objem vyhrazených finančních prostředků je omezený a peníze jsou součástí evropského plánu hospodářské obnovy, rozhodla se Komise podpořit pouze ty projekty, které jsou v pokročilé fázi realizace a mají proto potenciál přispět k oživení ekonomiky. Evropská exekutiva mezi šestici projektů rozdělí celkem 1 miliardu eur – zbývající půl miliarda je určena větrným elektrárnám.

Mezi vybranými projekty figuruje německá uhelná elektrárna Jänschwalde společnosti Vattenfall ležící poblíž hranic s Polskem, španělský projekt Compostilla, nizozemská elektrárna Maasvlakte, britský Hatfield a polský Belchatow. Každý z projektů má z peněz EU získat 180 milionů eur. Zbývajících 100 milionů eur dostane italský Enel na projekt CCS v elektrárně Porto-Tolle.

Pro případ, že by se při realizaci projektů vyskytly nějaké obtíže a nebylo by je možné dokončit, vytipovala Evropská komise ještě čtyři náhradní projekty, které by peníze dostaly na místo nich. Že by k něčemu takovému mohlo dojít ale evropská exekutiva pokládá za krajně nepravděpodobné.

V případě větrných elektráren Evropská komise vybírala z 29 projektů. Podporu nakonec získá devět z nich. S největší částkou z celkových 565 milionů eur (150 milionů eur) může počítat projekt společného propojení německého, švédského a dánského větrného parku v oblasti Kriegers Flank. Naopak nejmenší podporu (10 milionů eur) získá projekt výstavby elektrárny, jejíž větrníky budou stát v Severním moři zhruba 30 kilometrů od belgického pobřeží.

Dotace i na energetické úspory?

O financování projektů CCS a větrných elektráren rozhodli vrcholní představitelé států a vlád na březnovém summitu Evropské rady v rámci mimořádného protikrizového balíčku. Na energetické projekty Unie tehdy vyhradila 3,98 miliard eur. Vedle zmíněných projektů mají být z této částky financována propojení plynárenských a elektrizačních soustav (celkem ve výši 2,37 miliard eur).

Některým europoslancům se ale tehdy nelíbilo, že plán nepočítá s podporou projektů v oblasti energetické účinnosti. Průmyslový výbor EP proto tehdy Komisi vyzval, aby v případě, že do září 2010 nebudou všechny peníze z balíčku vyčerpány, exekutiva navrhla jejich přesměrování na podporu projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Po dohodě s ostatními institucemi nyní musí Komise předložit návrh na přesměrování zdrojů, které nebudou vyčerpané do konce roku 2010. Exekutiva ale bude muset v takovém případě ve svém návrhu doložit, že prioritní projekty není možné implementovat. V březnu 2010 má Komise předložit zprávu, v níž posoudí, jestli něco takového hrozí.

První smlouvy s realizátory projektů, které se Komise včera rozhodla podpořit, mají být podepsané ještě do konce roku. Dotace bude Komise uvolňovat během let 2010-2012 v závislosti na tom, v jaké fázi se konkrétní projekt nachází.

Trnitá cesta pro CCS

Podle komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse představuje šest podpořených projektů CCS „skutečně minimum“. Podle dřívějších plánů Evropská unie počítala s tím, že do roku 2015 bude na evropské půdě stát 10-12 demonstračních projektů. Zatím ale není jasné, zda se to povede. Demonstrační projekty mají Evropě ukázat, zda je technologie vůbec životaschopná a zda se energetickým podnikům vyplatí.

Zatímco Evropská komise vidí v CCS veliký potenciál jak radikálně snížit emise vypouštěné do ovzduší uhelnými elektrárnami, energetici upozorňují, že technologie je velice drahá a kromě nákladů na výstavbu sníží také výkon elektrárny. Jinak se energetické společnosti ale v zásadě jejímu využívání nebrání, lobují však vytrvale za to, aby tyto náklady nemusely nést ony, ale veřejné pokladny. Proti jsou naopak ekologové, kteří se obávají, že CCS není ještě dostatečně vyzkoušená a může být riskantní (EurActiv 6.11.2009, EurActiv 2.6.2008).

„Bez CCS nebudeme schopni dostatečně přispět k omezení emisí skleníkových plynů,“ prohlásil včera komisař Piebalgs. Přiznal ovšem, že technologie je zatím drahá a Evropská unie se bude muset poohlédnout po dalších zdrojích financování.

V Evropě se momentálně diskutuje o 300 milionech povolenek z evropského obchodovacího systému EU ETS, které Unie vloni přiklepla projektům CCS a podpoře obnovitelných zdrojů. Komise odhaduje, že by poskytnuté povolenky mohly odpovídat dotaci v rozsahu 6 miliard eur. To ale jen za předpokladu, že jejich cena bude 20 euro. O kolik peněz by se ve skutečnosti jednalo závisí na vývoji ceny uhlíku. Unie přitom očekává, že s tím, jak po roce 2012 začnou nabíhat aukce povolenek, cena poroste.