Komise navrhla, jak se zbavit závislosti na ruských energiích. Od ekologů zní kritika

© EPA-EFE/ANATOLY MALTSEV

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. 

Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Evropskou komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Cílem strategie je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.

„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Unijní exekutiva chce v rámci dnes zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.

Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.

Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku.

Komise počítá s tím, že přechod od ruských energií bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun). Část z peněz chce členským zemím Komise poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.

Proč Maďarsko blokuje ropné embargo vůči Rusku? Má strach, říká expert

Maďarsko chce od EU peníze a výjimku za svůj souhlas s ropným embargem. Budapešť přitom má alternativu v podobě ropovodu z Chorvatska. Podle experta Tomáše Vlčka ovlivňuje maďarskou pozici zejména strach z ruské reakce.

Strategie vs. boj s klimatickou krizí

Klimatická koalice, která je platformou tuzemských ekologických organizací, na dnes představené strategii z pera unijní exekutivy ocenila navýšení ambic v podpoře obnovitelných zdrojů energie i energetických úspor. 

Plán však podle ekologů nezajistí nezávislost Evropy na fosilních palivech. Klimatická koalice to uvedla v tiskové zprávě. 

Aktivisté také kritizují to, že strategie není v souladu s udržitelnou klimatickou politikou. 

Koalici se nelíbí například plánované zdvojnásobení cíle využití zeleného vodíku. „V souladu s klimatickými cíli může být využití zeleného vodíku pouze v případě, že ve spotřebě nahradí fosilní paliva,“ uvedla za koalici Jitka Martínková.

„Velký důraz klade plán i na diverzifikaci dodavatelů, především u plynu. Roli mají hrát i vyšší dovozy zkapalněného zemního plynu (LNG). Pro dosažení cílů ochrany klimatu může být ale rizikem dlouhodobé uzamčení ve fosilních zdrojích od nových dodavatelů,“ uvedla Martínková.

Koalice s odkazem na analýzu společností Ember, E3G, RAP a Bellona míní, že od ruského plynu lze odejít už do tří let bez budování další fosilní infrastruktury. Předpokládá to ovšem ambiciózní cíle v navyšování kapacit OZE a snižování poptávky po energiích.