Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska.
Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Evropskou komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Cílem strategie je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.
„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Unijní exekutiva chce v rámci dnes zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.
Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.
Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku.
Komise počítá s tím, že přechod od ruských energií bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun). Část z peněz chce členským zemím Komise poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.
Strategie vs. boj s klimatickou krizí
Klimatická koalice, která je platformou tuzemských ekologických organizací, na dnes představené strategii z pera unijní exekutivy ocenila navýšení ambic v podpoře obnovitelných zdrojů energie i energetických úspor.
Plán však podle ekologů nezajistí nezávislost Evropy na fosilních palivech. Klimatická koalice to uvedla v tiskové zprávě.
Aktivisté také kritizují to, že strategie není v souladu s udržitelnou klimatickou politikou.
Koalici se nelíbí například plánované zdvojnásobení cíle využití zeleného vodíku. „V souladu s klimatickými cíli může být využití zeleného vodíku pouze v případě, že ve spotřebě nahradí fosilní paliva,“ uvedla za koalici Jitka Martínková.
„Velký důraz klade plán i na diverzifikaci dodavatelů, především u plynu. Roli mají hrát i vyšší dovozy zkapalněného zemního plynu (LNG). Pro dosažení cílů ochrany klimatu může být ale rizikem dlouhodobé uzamčení ve fosilních zdrojích od nových dodavatelů,“ uvedla Martínková.
Koalice s odkazem na analýzu společností Ember, E3G, RAP a Bellona míní, že od ruského plynu lze odejít už do tří let bez budování další fosilní infrastruktury. Předpokládá to ovšem ambiciózní cíle v navyšování kapacit OZE a snižování poptávky po energiích.