Komise dostala mandát k jednání o dodávkách kaspického plynu

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Členské státy vyzvaly Evropskou komisi, aby zahájila jednání s Ázerbájdžánem a Turkmenistánem o výstavbě plynovodu, který by vedl pod Kaspickým mořem a evropskou sedmadvacítku by zásoboval zemním plynem z této oblasti.

Ministři pro evropské záležitosti a ministři zahraničí, kteří se dnes (12. září) sešli v Bruselu, pověřili Evropskou komisi, aby s dvojicí bývalých sovětských republik, Ázerbájdžánem a Turkmenistánem, vyjednala smlouvu o dodávkách zemního plynu do Evropy. Je to vůbec poprvé, kdy evropská exekutiva od členských zemí dostala mandát k vyjednání smlouvy o podpoře infrastrukturního projektu. 

Dohoda by měla položit základy pro výstavbu podmořského plynovodu mezi Turkmenistánem a Ázerbájdžánem. Plyn, který bude z kaspické oblasti do Evropy proudit, by tak měl v budoucnosti plnit potrubí trojice zamýšlených plynovodů – Nabucca, Transjadranského plynovodu (TAP) spojujícího Řecko s Itálií a plynovodu ITGI (zkratka anglického Interconnection Turkey-Greece-Italy). 

„Evropa nyní hovoří jedním hlasem. Transkaspický plynovod je významným projektem tzv. Jižního koridoru, který má do Evropy přivádět nové dodávky plynu. Máme v úmyslu dosáhnout toho co nejrychleji to jen bude možné,“ prohlásil eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger.

Dnešní mandát Evropské komise je výsledkem dlouhodobých jednání unijních institucí s oběma středoasijskými republikami – s Turkmenistánem EU jednala například dva roky.  

Letos v lednu předseda Evropské komise José Manuel Barroso a komisař Günther Oettinger navštívili Baku a Ašgabat (dříve Ašchabat), kde se setkali s prezidenty Alijevem a Berdymuhammedovem (EurActiv 11.1.2011 a EurActiv 14.1.2011). 

Uzavření dohody ale dosud komplikovaly vzájemné neshody mezi oběma zeměmi a nepopiratelný vliv Moskvy v oblasti. Právě snížení evropské závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska je hlavní motivací EU ve snaze diverzifikovat dodávky této energetické suroviny do Evropy.