Komise chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 40 procent. Co to znamená pro Česko?

© Pixabay

Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy.

Evropská komise ve středu 14. července představila nový balík legislativy označovaný jako „Fit for 55“. Navržená legislativa má nasměrovat EU k dosažení 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Jednou z hlavních novinek je navýšení cíle pro spotřebu energie z obnovitelných zdrojů. Evropská komise navrhuje, aby tento podíl činil 40 procent. Dosud počítala EU s 32 procenty.

Pro Česko znamená navýšení celoevropských cílů výzvu, přestože se číslo vztahuje na celou Evropu, a nikoli jednotlivé členské státy. Komora obnovitelných zdrojů energie na základě metodiky Evropské komise spočítala, že by Česko mělo přispět navýšením svého vnitrostátního cíle na 29 až 32 procent. Nyní přitom Česko směřuje k 22 procentům.

„V kontextu včera zveřejněného návrhu je zřejmé, že stát bude muset předělat Národní energeticko-klimatický plán,“ zdůraznil předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček se však k razantnímu navyšování cílů v oblasti obnovitelných zdrojů staví rezervovaně. „Nechci malovat něco, co nejsme schopni splnit,“ zdůraznil Havlíček při příležitosti kulatého stolu se zástupci politických stran, který uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s European Renewable Energies Federation.

Obnovitelné zdroje energie mohou Evropu vymanit ze závislosti na ruském plynu

EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.

Havlíček vidí jako reálné dosažení 22 či 23 procent podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v Česku. „Je otázka, zda jsme schopni to financovat. Měli bychom si nastavit cíl tak, aby byl splnitelný,“ podotkl ministr s tím, že obnovitelné zdroje jsou jen součástí řešení nadcházející modernizace české energetiky.

Josef Bernard, nestraník za hnutí STAN, který zde působí jako odborník na průmysl a obchod, je však v otázce obnovitelných zdrojů ambicióznější. „Těch 29 až 30 procent, to je něco, čeho bychom měli dosáhnout samozřejmě. Měli bychom jít i dál, potenciál tu je. Obnovitelné zdroje energie mají být prioritou, jsou to naše domácí zdroje a měli bychom je využívat co nejvíce,“ apeloval Bernard.

Žádný diktát z Bruselu

Poslanec Petr Dolínek z ČSSD s ohledem na nový balíček Evropské komise Fit for 55 podotkl, že ambiciózní evropské cíle by v Česku neměly být vnímány jako „diktát z Bruselu“. Podle něj by mělo Česko dát jasně najevo, že chce být udržitelné. S tím souhlasí i další čeští politici.

„Nevnímám to tak, že nám někdo diktuje cíle. Je to záležitost, která se týká každého z nás, našich dětí. Pokud tu chceme žít, musíme s emisemi pohnout a směřovat k udržitelnosti,“ vyzval předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který při diskusi reprezentoval koalici Spolu.

„Debata by neměla být o tom, co musíme naplnit, protože nám to někdo napsal. Měli bychom zjišťovat, jaký je potenciál a kde,“ dodal.

Infografika: Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR?

Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.

Pirátský poslanec Petr Třešnák vidí energetiku jako téma, na kterém by mělo Česko aktivně spolupracovat v rámci středoevropského regionu i celé Evropy. Příležitost k tomu bude mít zejména příští rok, kdy bude předsedat Radě EU.

Obnovitelné zdroje jdou ruku v ruce s decentralizací

Zástupci politických stran se shodují, že důležitou roli by mohli v následujících letech sehrát samotní občané. České domácnosti totiž mohou být nejen spotřebiteli energie, ale také jejími výrobci. V současné době ale není v Česku vhodně nastavená legislativa, která by rozvoj tzv. komunitní či družstevní energetiky umožňovala.

„Je potřeba lepší zákonná podpora pro energetická družstva, sociální demokracie má tento bod v programu,“ zdůraznil Dolínek s tím, že právě sdružení vyrábějící čistou energii mohou pomoci Česku splnit evropské cíle.

Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku

Výroba elektřiny je doménou velkých společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se zapojit.

S nutností podpory decentralizace energetiky souhlasí i poslanec Třešňák. „Musíme vést debatu o tom, jak odbourat administrativní bariéry a usnadnit získání licence na výboru energie,“ uvedl. Podobně se na věc dívá i jeho koaliční partner Bernard. „Náš systém je dnes demotivační, nikoliv motivační,“ uvedl Bernard s tím, že stát zaspal nejen v nastolování podmínek pro rozvoj obnovitelných zdrojů na střechách či fasádách domů, ale i v oblasti edukace lidí.

„Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše,“ dodal Chalupa.