Komise chce zakázat nákup problematických emisních kreditů

Evropská komise minulý čtvrtek představila návrh, který by průmyslovým podnikům zapojeným do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) zakázal nákup kjótských emisních kreditů udělených některým projektům na likvidaci průmyslových plynů. Opatření by mělo začít platit po roce 2012.

Průmyslové podniky, které jsou zapojené do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), by podle návrhu Evropské komise měly přijít o možnost nákupu kjótských emisních kreditů vydávaných projektům na likvidaci trifluormethanu (HFC-23) – skleníkového plynu, jenž je z hlediska příspěvku ke globálnímu oteplování 11.700krát nebezpečnější než oxid uhličitý (CO2).

Zákaz by se měl vztahovat například ale i na kredity získané za likvidaci kysličníku dusného, jenž se uvolňuje při výrobě kyseliny adipové, která se používá při výrobě nylonu.

Z projektů na omezování emisí „superskleníkového“ plynu HFC-23 pochází v současné době většina mezinárodních kreditů, které evropské průmyslové podniky nakupují jako levnější alternativu k investicím do snižování vlastních emisí skleníkových plynů. Možnost zpeněžit kredity, které rozvojové země mohou získat v rámci kjótského „mechanismu čistého rozvoje“ (CDM) ale (zejména v Číně a Indii) vedl spíše k nárůstu produkce nebezpečného skleníkového plynu a mezinárodní společenství teď bude zřejmě hledat způsob, jak tyto „perverzní pobídky“ co nejrychleji odstranit (EurActiv 25.11.2010).

Změnou mezinárodního mechanismu podmiňuje jeho pokračování i Evropská komise, která věří, že zákaz využívání problematických kreditů v rámci systému ETS, může reformu na půdě OSN urychlit. Zároveň by se tím podle ní odstranily překážky pro vytvoření systému sektorových kreditů, neboť po nich vznikne dostatečná poptávka.

Od zavedení sektorových kreditů si EU slibuje vyšší redukce emisí skleníkových plynů – na rozdíl od stávajících „projektových“ kreditů by totiž jejich udělování vycházelo z konkrétních sektorových redukčních cílů. Sektorové kredity by se podle EU měly využívat ve vyspělejších rozvojových zemích. Projektové kredity by nadále zůstaly nejchudším zemím světa.

Snižování emisí některých průmyslových plynů je podle Komise levné a nemělo by proto tvořit součást mezinárodního systému obchodování s emisemi. Za redukci takových emisí by měly být spíše zodpovědné rozvojové země.

„Chci důrazně prosazovat další rozvoj a rozšiřování tohoto trhu. Musíme mít proto plnou důvěru ve všechna redukční opatření, která je povoleno do systému započítávat, nezávisle na tom, jestli k nim dochází k Evropě nebo jinde,“ prohlásila komisařka pro klima Connie Hedegaard.

Evropská exekutiva dále uvedla, že je třeba ukončit využívání kreditů udělených projektům na likvidaci HFC-23, neboť je třeba mít jistotu, že v rámci projektů dochází ke snižování emisí, k němuž by jinak nedošlo.

Neziskové organizace opatření vítají

Ekologická sdružení návrh přivítala. Jedná se podle nich o krok, díky němuž se z ETS „nestane odpadkový koš na nekvalitní kredity“ a nepovede k růstu emisí přispívajících ke globálnímu oteplování. „Dnešní návrh (…) je zásadním krokem na cestě k odstranění falešných uhlíkových kreditů a ke zlepšení environmentální efektivity ETS,“ uvedla Eva Filzmoser, ředitelka programu CDM Watch.

Obchodníci s uhlíkem se k návrhu zatím vyjádřili opatrně. Obávají se, aby opatření neobsahovala retrospektivní prvky.

„Přirozeným testem přijatelnosti je datum, k němuž ke snížení emisí došlo,“ uvedla Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) v tiskovém prohlášení. Dodala, že není žádný důvod uplatňovat omezení na kredity spojené s emisemi, k jejichž realizaci došlo před rokem 2013, a to i v případě, že k vydání těchto kreditů formálně dojde až po roce 2012.

Návrh nyní musí schválit představitelé členských zemí a po nich Evropský parlament.