Komise chce vytvořit databázi s uhlíkovými stopami zdrojů energie, vztahovat se má i na vodík

© EPA-EFE/FRIEDEMANN VOGEL

Evropská komise připravuje celoevropskou databázi, která bude monitorovat uhlíkovou stopu různých typů vodíku a dalších nízkouhlíkových paliv. Cílem je podpořit jejich využívání v různých hospodářských odvětvích.

Certifikáty o uhlíkové stopě mohou sehrát klíčovou roli při zvyšování transparentnosti vznikajícího evropského trhu s nízkouhlíkovými palivy. Svůj certifikát by měl již brzy mít i vodík, který je dnes z 96 procent vyráběn z fosilních zdrojů.

Komise proto plánuje vytvořit celoevropskou databázi s informacemi o původu vodíkových a dalších produktů, představit ji chce již v prosinci v rámci legislativního balíčku zaměřeného na dekarbonizaci plynárenského odvětví.

Nový systém poprvé zmínila začátkem letošního roku evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová v souvislosti s revizí směrnice o obnovitelné energii.

„Součástí (legislativy) bude komplexní certifikace pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva a plyny, stejně jako pobídky na podporu používání těchto paliv v různých odvětvích,“ prohlásila Simsonová v únoru 2021.

Cílem je 100procentně zelený vodík

„Chceme-li dosáhnout energetických a klimatických cílů, u všech obnovitelných a nízkouhlíkových paliv musí být jasné, jaké jsou jejich emise během celého životního cyklu,“ zdůraznila Evropská komise ve svém červencovém návrhu, který upravuje směrnici o obnovitelných zdrojích energie.

Západoevropské země, které potřebují velké množství čistého vodíku k dekarbonizaci svého energeticky náročného průmyslu, již Komisi informovaly, že by takový krok uvítaly.

„Společné definice vodíku… podobně jako transparentní a snadno uplatnitelný certifikační mechanismus pro vodík jsou předpokladem informovaného rozhodování spotřebitelů a rozvoje rychle rostoucího trhu s vodíkem, který přispěje ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ shodlo se sedm zemí EU – Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Švýcarsko – v dopise adresovaném Evropské komisi.

„Rozvoj harmonizovaného certifikačního systému v evropském i mezinárodním kontextu by měl být pro Evropskou komisi nejvyšší prioritou,“ uvedly země v dokumentu.

Čistý vodík může představovat potenciální řešení dekarbonizace průmyslových odvětví, jako jsou ocelářský a chemický průmysl. Právě tato odvětví totiž nemohou plně přejit na elektřinu a potřebují paliva pro výrobu vysokých teplot nezbytných pro zajištění potřebných procesů.

Evropská komise tvrdí, že databáze bude hrát klíčovou roli při dosahování evropských klimatických cílů. Odhaduje přitom, že 24 procent celosvětové poptávky po energii by v roce 2050 mohl pokrývat právě čistý vodík.

Co brání rozvoji vodíku? Překážkou může být jeho (ne)bezpečnost

Vysoká hořlavost vodíku – bezbarvého plynu bez zápachu a chuti – je novým tématem pro evropské zákonodárce. Ti se nyní snaží přijít s pravidly, která by umožnila vodíkovým technologiím rozvoj bez toho, aby tím byla ohrožena bezpečnost.

Záruky původu

Evropská komise vkládá své naděje do tzv. zeleného vodíku vyráběného z obnovitelných zdrojů energie. Ten je však v současnosti mnohem dražší než jeho fosilní alternativa. Certifikace uhlíkové stopy by to mohla změnit.

„Skutečným účelem certifikace je zachytit prémiovou hodnotu obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku,“ řekl manažer poradenské firmy Hinico v oblasti vodíku Matthieu Boisson.

„Bez certifikátu nemůžete dokázat, že jste vyrobili prémiový produkt,“ vysvětlil Boisson, který je také projektovým manažerem CertifHy, evropské iniciativy pro certifikaci vodíku. Certifikáty jsou zatím dobrovolné a označují se jako „záruky původu“ (Guarantees of Origin – GO).

Výrobci elektřiny se již spoléhají na GO při certifikaci energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, jako jsou vítr a slunce. Díky tomu mohou prodávat svou elektřinu za příplatek. Společnosti si zároveň mohou ověřit, zda výrobci energie nabízejí skutečně zelené produkty.

Vodíkové certifikáty jsou v rámci GO novinkou, představeny byly v roce 2019. Zajišťuje je iniciativa CertifHy, která informuje nejen o zdroji energie, ale také výrobním závodě, době výroby, uhlíkové náročnosti produktu a datu vydání certifikátu.

Systém GO však v současnosti není povinný. Řada hráčů v tomto odvětví však čím dál hlasitěji volá po zavedení harmonizovaného systému na úrovni Evropské unie.

Co mají certifikáty přinést?

Od zavedení celoevropského certifikačního systému si stakeholdeři slibují lepší dodržování předpisů.

Evropská komise navrhuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie ze současných 20 procent na 40 procent. Aby vodík a jiná paliva mohly být uznány za obnovitelné podle směrnice EU o obnovitelné energii, musí mít certifikát „obnovitelného paliva nebiologického původu“. Kromě toho musí být schopny prokázat úsporu emisí nejméně 70 procent ve srovnání s fosilními palivy a zároveň splňovat kritéria udržitelnosti, jako jsou ta, která definuje německá energetická agentura (DENA).

Členské státy by tak měly po hospodářských subjektech požadovat, „aby prokázaly, že splnily kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů (…) pro obnovitelná paliva a paliva z recyklovaného uhlíku“. Alespoň to uvádí Komise ve svém červencovém návrhu.

Země EU mají proto zájem na tom, aby certifikační systém fungoval. Jinak budou muset zaplatit pokutu za nesplnění cílů.

Evropští výrobci elektřiny vyzývají Komisi k uvalení uhlíkového cla na dovoz vodíku

Skupina evropských výrobců elektřiny vyzývá Evropskou komisi k zavedení uhlíkového cla na vodík dovážený do Evropy. Chtějí tak ochránit čistou evropskou produkci před emisně náročnou konkurencí ze třetích zemí. 

Kritéria úspory emisí

Otázkou zůstává, jak by měla tato „kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů“ vypadat. Rozhodnout by měla jasná definice.

Podle unijní taxonomie zelených financí musí výroba vodíku dosáhnout snížení emisí o 70 až 73,4 procenta ve srovnání s fosilními palivy. Jedině tak může získat nálepku „udržitelné hospodářské činnosti“.

Zda stačí stanovit hranici snížení emisí o 70 procent, bude předmětem dalšího jednání mezi evropskými institucemi. Komise by měl podrobnosti pro vodík a další syntetická paliva teprve navrhnout.

„Existují obavy, že 70procentní cíl v taxonomii výroby vodíku je příliš nízký na to, aby zajistil skutečnou cestu k uhlíkové neutralitě,“ vysvětlila energetická expertka z think-tanku Agora Energiewende Michaela Hollová.

Průmyslová sdružení tento názor sdílejí. Dokonce i hranice 75 procent by ponechala „prostor pro ambicióznější přístup,“ podotkl předseda průmyslového sdružení Hydrogen Europe Jorgo Chatzimarkakis.

Komise má objasnit podrobnosti kritérií udržitelnosti a úspory skleníkových plynů ve svém plynárenském balíčku, jehož zveřejnění je v plánu 14. prosince 2021.

Výzvy

S databází uhlíkových stop jsou však spojené nemalé výzvy. Podle Chatzimarkakise je nutné zabránit podvádění, k čemuž by měl pomoci „princip pěti T“.

„Musíme vědět, odkud paliva pocházejí, do jakých odvětví směřují, musí být obchodovatelná, transparentní a důvěryhodná (anglicky traceable, trackable, tradeable, transparent, trustworthy – pozn. red.),“ řekl serveru EURACTIV v nedávném rozhovoru.

Existují však obavy, že složitost databáze může provozovatelům zvýšit náklady na dodržování předpisů a s tím i samotnou cenu zeleného vodíku, který již nyní bojuje s konkurencí na trhu.

„Shromažďování všech údajů o všech palivech od hospodářských subjektů bude velmi složité,“ poznamenal Boisson. Náročné podle něj bude také přimět firmy k tomu, aby do databáze vkládaly kvalitní údaje.

Evropská komise tyto připomínky uznává. Databáze podle ní „může do určité míry zvýšit administrativní zátěž a náklady pro firmy, dobrovolná partnerství i členské státy“.

Jedním ze způsobů, jak udržet náklady na nízké úrovni, je spolehnout se na odborné znalosti etablovaných poskytovatelů dobrovolné certifikace, uvedl Boisson. Jmenoval přitom například vodíkové CertifHy a RFNBO, ISCC a REDcert pro biopaliva a ERGaR pro přeshraniční obchod s biometanem.

Podle Boissona by mohly poskytovatelé certifikátů fungovat jako brána pro sdílení údajů mezi firmami a unijní databází. Proces by se tak mohl zjednodušit. Poskytovatelé by navíc mohli do unijní databáze předávat jen informace odpovídající odborným kritériím.

Jak snížit emise a zajistit energii? Evropa sází na vodík, je to příležitost i pro ČR

Auta poháněná čistým vodíkem již nejsou hudbou vzdálené budoucnosti. Vodík se vzhledem ke klimatickým cílům Evropské unie stává černým koněm evropské energetiky. Vsadit na něj chce i Česká republika.