Komise chce jaderné elektrárny testovat i na útoky teroristů

Zdroj: CreativeCommons.org.

Všech 143 evropských jaderných elektráren i těch, které jsou ve výstavbě nebo se jejich výstavba plánuje, by podle Evropské komise mělo projít přísnými bezpečnostními testy. Komise se kloní k názoru, že by se elektrárny měly testovat na všechna možná rizika, od přírodních katastrof a krizí zaviněných lidským faktorem až po teroristické útoky podobné těm z 11. září 2001.

Zástupci Sdružení evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečností (ENSREG) se v Bruselu sejdou s komisařem pro energetiku Güntherem Oetteringem. Přesná podoba zátěžových testů, jejichž přípravu odsouhlasili evropští státníci na březnovém summitu EU, by mohla být známá již dnes.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso podle mluvčí Komise Marlene Holzner očekává, že parametry bezpečnostních testů budou co nejpřísnější. Připustila také, že pokud by se dnes experti na jadernou bezpečnost s Komisí nedohodli, hledání kompromisu bude pokračovat. 

Takový scénář není vyloučený. Zatímco Oettinger s podporou předsedy Barrosa požaduje, aby součástí testů byly i chyby zaviněné obsluhou jaderných elektráren, pády letadel a útoky teroristů, experti na jadernou bezpečnost chtějí zátěžové testy omezit pouze na přírodní katastrofy.

Agentura Bloomberg v této souvislosti cituje Christiana Tailleboise, ředitele vnějších vztahů asociace Foratom, která sdružuje evropské zástupce jaderného byznysu: „Měli bychom se zaměřit na kritéria, která zaručí, odolnost jaderných elektráren v EU proti velkým přírodním pohromám“. Taillebois dodal, že asociace se zátěžovými testy souhlasí, mělo by v nich prý jít ale pouze o „bezpečnost, ne o národní bezpečnost“.

V dokumentu, který včera zveřejnila Evropská komise, se dočteme, že pokud by například elektrárna byla konstruována na zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály, měla by být podle nových testů schopná prokázat, že vydrží i silnější otřesy. Totéž má podle exekutivy platit i pro záplavy a další živelné pohromy.

Holzner připomněla, že Evropská unie nemůže nařídit odstavení jaderných elektráren, které by neprošly testy. Může ho pouze doporučit, ovšem jak dodala, „provozovatelé naše doporučení zpravidla respektují“.

Pokud se vláda rozhodne, že elektrárnu bude provozovat i poté, co testy neprojde, bude na ní, aby tento krok obhájila před veřejností.

Daleko většími pravomocemi Komise disponuje v případě výstavby nových jaderných zdrojů. Bez našeho souhlasu žádná banka prostředky na výstavbu neuvolní, říká mluvčí. V případě starších bloků ale Komise podobné páky nemá.

Na dotaz, co by se stalo, kdyby se například Francie rozhodla, že elektrárny, které testy neprojdou odstavovat nebude, mluvčí řekla, že „pokud je cílem elektrárny nezavírat, pak se žádné bezpečnostní testy dělat nemusí“.

Po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima řada států přehodnocuje své plány rozvoje energetického sektoru. Samotné Japonsko začátkem tohoto týdne oznámilo, že od svého plánu zvýšit podíl jádra na energetickém mixu z 30 na 50 % upouští a hodlá naopak zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů.

V Německu včera unikly informace z připravované zprávy etické komise, kterou kancléřka Angela Merkel vytvořila po událostech v Japonsku. Komise podle médií německé vládě doporučí uzavřít všechny jaderné elektrárny nejpozději do roku 2021. Chybějící zdroje mají nahradit další investice do obnovitelných zdrojů, čistého uhlí a energetických úspor.

Mezi státy, které svou budoucnost v jádru vidí i nadále, patří kromě České republiky a Slovenska také Francie, která dnes z jaderných zdrojů vyrábí 80 % elektřiny.