Kancléřka Merkel čelí tlaku atomové lobby

Kancléřka Angela Merkel je pod tlakem. Klíčoví producenti atomové energie hrozí vládě konzervativní premiérky, že zastaví své reaktory, pokud v Německu vstoupí v platnost daňová úsporná omezení, která se jich dotýkají.

Výrobci usilují také o posunutí termínu na zastavení jaderných elektráren, plánované do roku 2022, které schválila v roce 2002 vláda sociálně-demokratického kancléře Gerharda Schrödera.

Další jednání mezi vládou a producenty atomové energie jsou naplánována na 26. srpna na nukleární stanici Emsland poblíž Lingenu v severozápadním Německu, oznámil mluvčí vlády Steffen Seibert podle agentury Bloomberg.

E.on ztratil pozici

Společnosti, mezi nimiž jsou RWE, E.on, Vattenfall a EnBW, chtějí, aby vláda ve věci jaderné energie přijala jasné rozhodnutí. „Je to už dlouho, co nemáme jasnou vizi o energetické politice Německa. Je potřeba konečně přijmout rozhodnutí,“ oznámil v tiskovém komuniké šéf E.on Johannes Teyssen.

Společnost E.on, číslo jedna na německém trhu s atomovou energií, vyzvala minulou středu vládu, aby k budoucnosti atomové energie přijala „rozumné řešení na ekologické, ale i ekonomické úrovni“. Podle Teyssena ztratila společnost E.on od začátku letošního roku 20 % na burze.

Zavedení daně by mohlo podle Teyssena snížit jejich výsledky až o 1,5 miliard euro ročně. To může vést k dalšímu snižování investic, které mohou v důsledku ohrozit „finanční stav skupiny“.

Koalice sociálních demokratů a Zelených přijala v roce 2002 zákon o ukončení produkce atomové energie do roku 2020. Konzervativní vláda kancléřky Markel slíbila, že se k otázce znovu vrátí. Snižování emisí bylo ostatně i prioritou německého předsednictví v roce 2007.

Konečné rozhodnutí vlády by mělo padnout v rámci plánu o vládní energetické strategii již na konci příštího měsíce. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble upřesnil, že se tématem budou zabývat již na svém zasedání 1. září 2010.

Producenti atomové energie již dříve vystupovali také s kritikou Bruselu, který podobně jako německá vláda, tlačí na šíření alternativních zdrojů energie a omezování emisí CO2. Sama Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 sníží celkové emise CO2 o 20 % a uvažuje o dalším navýšení až na 30 %, pokud se ke snižování emisí zaváží velcí emitenti jako USA, Čína nebo Japonsko.

Vabank ministra Röttgena 

Rozhodnutí kancléřky je závislé i na politických rozepřích uvnitř samotné konzervativně-liberální vládní koalice. Hlasy, které si přejí posunout plánovanou hranici roku 2020 až o 14 let, pocházejí přímo z hlavního tábora CDU, zejména v Bádensku-Würtenbersku a Bavorsku, které z jaderné energie silně profitují. Za prodloužení termínu ukončení atomové produkce se uvnitř nynější koalice staví i liberální „podnikatelská“ FDP.

Ministr životního prostředí Norbert Röttgen, sám křesťanský demokrat, ale hájí „minimální pozici“ prodloužení pouze o 4-8 let. Podle některých názorů, které cituje týdeník Der Spiegel, za tím stojí plán ministra Röttgena na nové koaliční spojenectví se stranou Zelených, v němž by nahradil kancléřku Merkel.

Změna zákona o prodloužení odstavení atomové energie, by ovšem musela projít i horní komorou parlamentu, kde nemá od květnové prohry v Severním Porýní-Wesfálsku vládní koalice většinu.