Kam s výnosy z emisních povolenek? Ministerstva budou mít k dispozici méně prostředků, vzniká ale nový fond

© Pixabay

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Evropská unie chce do roku 2030 omezit emise skleníkových plynů minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990. Členské země včetně ČR proto musí přijmout legislativu, pomocí které stanovené cíle splní.

Jedním z hlavních evropských nástrojů pro omezování emisí v průmyslu a energetice je systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Nejenže motivuje podniky k vypouštění menšího objemu emisí, ale výnosy z prodeje povolenek míří například na podporu energeticky úsporného bydlení či obnovitelných zdrojů energie.

Pravidla systému, který v EU funguje již od roku 2005, se však v následující dekádě změní. Evropské instituce se totiž začátkem loňského roku dohodly na jeho reformě. Ta má začít platit od roku 2021, a změnit se tak musí i zákony v jednotlivých zemích.

Snižování emisí z elektráren a průmyslu se zrychlí. EU dokončila reformu povolenek

Vypouštění skleníkových plynů bude pro výrobce energie a průmyslové podniky dražší. Citlivá odvětví budou mít ochranu.

Česká vláda zareagovala na reformu novelou zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou schválila v polovině května.

Novela počítá s tím, že část výnosů z emisních povolenek bude stejně jako dosud spravovat ministerstvo životního prostředí (MŽP) a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Pro každé ministerstvo by měly být k dispozici maximálně 4 miliardy korun ročně, přičemž zbytek výnosů bude směřovat do státního rozpočtu.

V předchozím období však byly „stropy“ pro obě ministerstva vyšší. Na místo 4 miliard mohla z emisních povolenek využít 6 miliard. Celkem tak na snižování spotřeby energií mohlo mířit z výnosů emisních povolenek až 12 miliard korun ročně, zatímco od roku 2021 by se mělo jednat pouze o 8 miliard.

EU ETS: snižování emisí, nebo jen počítání povolenek?

Podívejme se na graf připojený v textu: ukazuje cenu uhlíku v EU za posledních několik měsíců. Zřejmě si říkáte, že se nic moc nedělo: cena uvízla na výkyvech okolo 5 eur za tunu, což je příliš málo na to, aby to …

Příliš nízké stropy?

Peníze z emisních aukcí šly mimo jiné na program Nové zelené úsporám (NZÚ), který poskytuje dotace na energeticky úsporné renovace rodinných a bytových domů na území Prahy. Program by měl podle MŽP pokračovat.

„I nadále počítáme s financováním NZÚ z výnosů z aukcí. Změnou je maximální roční částka, která bude od roku 2021 4 miliardy korun ročně,” potvrdil redakci EURACTIV.cz Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.

V předchozích letech se z NZÚ vyplatily zhruba 2 miliardy korun ročně. Aliance Šance pro budovy, která sdružuje organizace podporující energeticky úsporné stavebnictví, se přesto obává, že navržené čtyřmiliardové roční stropy jsou příliš nízké.

„V nové dekádě by se z něj totiž měly podporovat i energeticky úsporné renovace bytových domů i mimo Prahu,“ upozorňuje ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

„Téměř nulovou spotřebu energie“ už má většina novostaveb, říká asociace

S novým rokem vstoupila ČR do další fáze postupného přechodu na energeticky úspornější domy. Větší novostavby už by měly plnit požadavky na „téměř nulovou spotřebu“. Zní to radikálně, ale nejedná se o velkou změnu oproti domům, které se staví teď.

Peníze z MPO půjdou na obnovitelné zdroje

Jak využije výnosy z emisních povolenek ministerstvo průmyslu a obchodu zatím zřejmé není. „Část prostředků bude muset být s velkou pravděpodobností alokována na podporu stávajících obnovitelných zdrojů energie,“ tvrdí tiskové oddělení MPO.

O jak velkou část se bude jednat, záleží například na budoucím vývoji cen povolenek. Dalším faktorem bude výše podpory, kterou obnovitelným zdrojům poskytne státní rozpočet. „Zbývající část finančních prostředků by měla být využita na plnění cílů v oblasti OZE a energetické účinnosti,“ uvádí ministerstvo.

Jak ale dodává Komora obnovitelných zdrojů, potřeba podpory stávajících projektů bude v následující dekádě klesat. Jednotlivé projekty totiž na ni budou postupně ztrácet nárok.

„V novém obchodovacím období se očekávají celkové výnosy z prodeje povolenek nad sto miliard korun. A podle našich výpočtů dokáže část z těchto státních příjmů, která je určená na obnovitelné zdroje energie, pokrýt většinu nákladů na nové obnovitelné zdroje, které Česko bude rozvíjet,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti

Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Svou představu o využití výnosů určených pro MPO má i Šance pro budovy. „Alespoň půl miliardy ročně by mělo být vyčleněno na podporu poradenství, projektové přípravy a informační kampaň pro různé typy vlastníků budov, která jim ukáže možnost a přínosy kvalitně provedených renovací budov,“ domnívá se Holub.

Z derogací bude těžit nový fond

V novém obchodovacím období (2021 – 2030) se podle vládního návrhu změní i systém tzv. derogací, na základě kterých mohly firmy vyrábějící elektřinu dostávat tzv. povolenky zdarma. Ušetřené peníze však musely investovat do modernizace infrastruktury, diverzifikace skladby energie nebo čistých technologií.

Komora obnovitelných zdrojů však upozorňuje, že některé firmy využívaly tyto prostředky na rekonstrukce uhelných elektráren. Od roku 2021 by ale veškeré finance z derogací měly směřovat do nově vznikajícího Modernizačního fondu .

Zastánci obnovitelných zdrojů energie tento krok vítají. „V principu považujeme novelu zákona, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, za dobrý počin,“ říká Chalupa.

Modernizační fond by měl poskytovat finance pro podniky i domácnosti v členských státech EU, které mají HDP na obyvatele nižší než 60 % průměru EU. Půjdou do něj nejen finance z derogačních povolenek, ale i další prostředky vyčleněné přímo v rámci evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS).

Celkem by tak ČR mohla mít z Modernizačního fondu k dispozici 120 miliard korun.

„Tento fond podpoří investice do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. Způsobilí žadatelé v principu omezení nejsou, ale konkrétní parametry ModFondu teprve připravujeme,“ dodává Charvát z MŽP.

Část prostředků by ale podle vládního návrhu měla směřovat i k výrobcům elektřiny zapojeným do systému obchodování s povolenkami.