Jak na vysoké ceny energií? EU chce povinné plnění zásobníků a společné nákupy plynu

Teplárna Třeboradice © Wikimedia Commons/ Hubert Kororo

Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise. Unijní exekutiva však nevyslyšela volání zejména jihoevropských zemí, aby výrazněji zasáhla do trhu s energiemi, nebo zastropovala jejich ceny.

Komise konstatovala, že státy mohou podnikat vlastní krátkodobá opatření jako daňové úlevy či právě stanovení horní cenové hranice, ty však přinesou zvýšené náklady a musejí být v souladu s unijními tržními pravidly.

Ceny plynu a elektřiny se několikanásobně zvedly již loni v souvislosti s nedostatečnými zásobami plynu a velkou poptávkou spojenou s postpandemickým oživením ekonomiky. Před měsícem zahájená ruská agrese na Ukrajině vnesla do členských zemí obavy z jejich dalšího růstu.

„Evropa potřebuje rychle jednat, abychom zajistili naše dodávky energie na příští zimu a snížili tlak vysokých cen na naše obyvatele a firmy,“ řekla k návrhu eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Komise navrhuje, aby státy do začátku listopadu naplnily 80 procent kapacity plynových zásobníků, od příštího roku to má pak před každou zimou být 90 procent. Země, které nemají dostatek skladovacích kapacit na svém území, se budou podílet na tvorbě zásob v dalších státech, odkud poté budou plyn moci čerpat.

Unijní exekutiva rovněž plánuje zavést povinnou certifikaci provozovatelů zásobníků, aby EU „předešla potenciálním rizikům plynoucím z vnějších vlivů na kritickou skladovací infrastrukturu“. Ruský plynárenský monopol Gazprom loni čelil kritice, že ve snaze uměle zvýšit ceny plynu dováženého z Ruska udržuje své zásobníky v Evropě prázdné, což začala zkoumat i Komise.

Brusel dnes také slíbil vytvoření týmu lidí, který bude pracovat na zajištění společných nákupů plynu. Ty mají dále snížit jeho cenu a usnadnit EU přístup k dodávkám z jiných zemí, než je Rusko.

O návrzích Komise budou debatovat prezidenti a premiéři unijních zemí na summitu Evropské rady v Bruselu, který začne ve čtvrtek. 

Lídři Španělska či Řecka již minulý týden vyzvali k ráznějším opatřením včetně reformy evropského energetického trhu. Naproti tomu Německo, Nizozemsko či skandinávské země odmítají zásahy do trhu, který podle nich funguje správně. Neočekává se proto, že by se celá sedmadvacítka shodla na dalších společných opatřeních.

Komise dnes připustila, že jednotlivé státy mohou ve vlastní režii například zavést strop na ceny elektřiny a doplácet jejím výrobcům tržní cenu, případně zavést zvláštní daň na mimořádné zisky z vysokých cen energií. Upozornila však, že by měly země brát ohled na celoevropský trh a předejít výkyvům v zásobování, které by jednotlivé kroky mohly přinést.

Bioenergie zažívá světový boom. Pomůže snížit závislost na ruském plynu

Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.