Jaderné fórum se zabývalo bezpečností a transparentností

Jaderná Energie

Druhý den Evropského jaderného fóra (ENEF), které se koncem minulého týdne uskutečnilo v Praze, se neslo ve znamení bezpečnosti jaderné energetiky, transparentnosti a veřejné diskuse o jaderné energetice.

Souvislosti:

S návrhem na vytvoření Evropského jaderného fóra (ENEF) jako platformy pro diskusi o jaderné energetice v Evropské unii přišly v loňském roce na březnovém summitu Unie společně Česká republika a Slovensko. Evropská rada jejich návrh podpořila a v listopadu 2007 se poprvé v Bratislavě sešli politici, odborníci na jadernou energetiku, zástupci energetických společností, regulačních orgánů, ale také představitelé občanské společnosti, aby zahájili celoevropskou diskusi o přínosech a rizicích jaderné energie a nalezli prioritní oblasti, kterým by bylo třeba se na evropské úrovni věnovat.

Pražské setkání se koná půl roku po zasedání Fóra v Bratislavě. Poté, co první den představila výsledky své dosavadní činnosti pracovní skupina, která se zabývá příležitostmi v oblasti jaderné energetiky, v pátek výsedky své práce zveřejnily skupiny, které měly za úkol identifikovat rizika jaderné energie a otázky spojené s komunikací a transparentností informování o otázkách souvisejících s jadernou problematikou (k prvnímu dni zasedání více viz EurActiv 23.5.2008).

Témata:

O výsledcích činnosti pracovní skupiny „Rizika“ informoval účastníky ENEF její předseda Walter Hohlefelder, který je zároveň poracem výkonného ředitele energetické společnosti EoN.

Skupina identifikovala několik základních priorit: harmonizace pravidel pro jadernou energetiku, nakládání s jaderným odpadem a vzdělávání pro potřeby jaderného odvětví.

Harmonizace národních pravidel

Skupina vyzvala k další harmonizaci národních pravidel na evropské úrovni. Ty sice v současné době podléhají mezinárodním úmluvám (např. požadavkům Mezinárodní agentury pro atomovou energii – IAEA), konkrétní národní právní předpisy se v oblasti jaderné energetiky ale liší. V harmonizaci vidí Skupina příležitost, jak posílit jejich srozumitelnost napříč Evropou. Uvnitř pracovní skupiny ovšem přesto nepanovala v této oblasti jednomyslná shoda. S harmonizací nesouhlasí environmentalisté. Přátelé země (Friends of Earth), evropské sdružení ekologických organizací, jí považuje za nadbytečnou.

Radioaktivní odpad

Pracovní skupina zdůraznila, že přijatelnost jaderné energetiky u veřejnosti úzce souvisí s otázkou nakládání s radioaktivním odpadem a je proto nutné se tímto tématem urychleně zabývat.

Evropská unie by měla hrát roli zprostředkovatele nejlepších postupů nakládání s jaderným odpadem mezi členskými zeměmi. Pracovní skupina za tímto účelem připravuje „cestovní mapu“, která by národním vládám pomohla při řešení konkrétních problémů.

Nedostatek pracovních sil?

Jedním z rizik, s nimiž se musí členské země, jež se rozhodnou vydat cestou jaderné energie, vypořádat, je také (potenciální) nedosatek pracovních sil. Útlum rozvoje jaderné energie v posledních desetiletích vedl k tomu, že stávající odborníci na jadernou energetiku stárnou a nenahrazuje je přitom dostatečný počet mladých expertů.

K zajištění dostatečného počtu nových pracovníků by měla Unie podle Skupiny přispět vytvořením „Evropské akademie pro jadernou energetiku“, která by se jejich vzdělávání věnovala v rámci postgraduálních studijních programů. Skupina v této souvislosti hodlá vyzvat zainteresované strany (např. energetické společnosti), aby dohlížely na srovnatelnost studijních programů v jednotlivých zemích.

Lepší informace pro veřejnost

Poslední ze tří pracovních skupin ENEF (skupina „Transparentnost“¨) pracovala na hledání priorit v oblasti komunikace a transparentního informování o jaderné problematice. János Tóth, předseda pracovní skupiny a zároveň předseda energetické sekce EESC, uvedl, že je třeba se v první řadě věnovat budování důvěry ze strany veřejnosti poskytováním všech relevantních informací, které ovšem „nejsou citlivého charakteru“. Tyto informace by zároveň měly být veřejnosti přístupné ve srozumitelné podobě.

Skupina navrhuje, aby členské země v oblasti transparentního informování spolupracovaly na bázi sdílení nejlepších postupů. Skupina vyzvala vlády a parlamenty k pravidelnému organizování veřejných diskusí k jaderné problematice. Dále pak navrhla vytvoření „místních informačních výborů“, které by se staly základem pro informování veřejnosti. K lepší informovanosti by podle skupiny pomohlo také otevření jaderných zařízení veřejnosti.

Skupina zjistila, že členské země mají dobré prostředky pro komunikaci již dnes, informace se ale nedaří dostávat k širší veřejnosti. Posilování transparentnosti by se měli podle Skupiny věnovat všichni aktéři, nejen neziskové organizace, ale také ostatní hráči na poli jaderné energetiky.

V komunikačním řetězci se podle Tótha evropským zemím nedaří úspěšně řešit roli médií. Spolupráci s médii je zapotřebí prohloubit tak, aby se média stala prostředkem pro výměnu názorů s veřejností a vedla by k řešení skutečných potřeb.

Pokud nemá jít o propagandu, ale skutečnou diskusi, je třeba se zaměřit také na otázku kde je hranice mezi veřejnoprávností a důvěrnými informacemi (důvěrnost informací v tomto smyslu nesouvisí s transparentností, ale se zájmy podniků a členských zemí). O jaderné energetice nelze hovořit jako o samozřejmosti, varuje Skupina. Všichni aktéři musí získat v diskusi dostatek prostoru a diskusi je nutné hodnotit vyváženě. K posílení transparentnosti a dialogu s veřejností by měly přispět i internetové stránky ENEF.

Stanoviska:

Poslankyně EP Nicole Fontaine (EPP-ED) je přesvědčená o tom, že bez jaderné energetiky není ani při zohlednění dalších opatření (snížení spotřeby, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, rozvoj nízkoemisních technologií) možné dosáhnout dvacetiprocentního cíle pro snižování emisí skleníkových plynů.

Státy by ovšem měly zajistit, aby byl rozvoj jaderné energie založený na bezpečném nakládání s jaderným odpadem. Harmonizace pravidel pro nakládání s jaderným odpadem by proto podle jejího mínění měla být prioritou.

Andrej Sritar, předseda Pracovní skupiny na vysoké úrovni pro bezpečnost, v níž zasedají zástupci 27 evropských dozorčích orgánů pro jadernou bezpečnost, uvedl, že jeho Skupina usiluje o zkvalitnění právních úprav v oblasti jaderné bezpečnosti, transparentnosti, odstávky jaderných zařízení a nakládání s jaderným odpadem.

Mezi priority podle něj patří šíření nejlepších postupů spojených s úmluvami o nakládání s jaderným odpadem, zajištění koordinovaného přístupu ke vzájemné kontrole bezpečnosti jaderných zařízení (předpokladem je vysoká míra transparentnosti), ale také zajištění finanční odpovědnosti v případě odstavování jaderných zařízení.

Sritar uvedl, že Skupina na vysoké úrovni dosud nenalezla shodu v oblasti jaderné bezpečnosti a mírou koordinace na evropské úrovni. Převládá ovšem názor, že by tato oblast měla zůstat v pravomoci členských zemí Unie. Výsledky své činnosti má Skupina předložit na podzim 2008 Evropské komisi.

Bruno Lescoeur, výkonný místopředseda francouzské EDF, ocenil návrh Hohlefelderovy pracovní skupiny, podle níž by se EU měla ujmout iniciativy v oblasti vzdělávání pracovních sil pro jaderné odvětví. Čekat na to, až se lidské zdroje obnoví samy od sebe, podle něj není možné. Uvedl dále, že je třeba také podporovat spolupráci mezi odborníky z jednotlivých členských zemí.

Gerd Jäger, člen výkonné rady energetické společnosti RWE, upozornil, že úspěšnost jaderné energetiky závisí na tom, jak se na ní dívá veřejnost. Podpora veřejnosti je podle něj zapotřebí i pro harmonizaci bezpečnostních požadavků na evropské úrovni. Je třeba vytvořit taková pravidla, která vytvoří právní jistoty. Harmonizace ale nesmí být příliš detailní, musí umožňovat určitou míru flexibility.

Harmonizace je podle Jägera také základním předpokladem pro jakékoliv stavby nových jaderných zařízení a povzbudí také výzkum a vývoj v oblasti jaderné bezpečnosti.

Jean-Pierre Le Roux, místopředseda francouzské Komise pro atomovou energii (CEA), připomněl, že Francie bude jakožto země s největším jaderným sektorem na světě hrát v „renesanci jaderné energetiky“ významnou roli. Přestože i ve Francii došlo v posledních desetiletích k útlumu jaderného programu, stávající vzdělávací kapacity jsou relativně dobré a v současné době se navíc jak ze strany energetických společností (EDF, AREVA) tak ze strany fracouzského ministerstva školství plánuje jejich další posilování.

Francouzské školy s vzdělávacími programy v oblasti jaderné energie navíc spolupracují s podobně zaměřenými školami v Evropě a Francie podle Le Rouxe také podporuje země, které chtějí francouzskou technologii využít.

Thomas Mock, předseda německé Asociace velkých odběratelů elektřiny, tvrdí, že bez jaderné energie si neumí německý energetický mix představit. Německo se ale v nedávné době vydala cestou útlumu jaderné energetiky a podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podle Mocka ale OZE nemohou poskytnout dostatek elekřiny pro základní zatížení. S uhlím a jádrem proto počítá, ale zároveň dodává, že v Německu jde o velmi citlivé politické téma. Mock je přesvědčen, že k řešení problému by měla přispět diskuse s širokou veřejností o rizicích jaderné energie a nakládání s jaderným odpadem.

Ulla Brigitta Sirkeinen, členka Evropského hospodářského a sociálního výboru (EESC), uvedla, že Výbor závěry pracovní skupiny „Rizika“ podporuje. Připomněla dále, že výbor již ve svém loňském usnesení k plánům Komise v oblasti boje s klimatickými změnami uvedl, že „do doby, než budou jiné zdroje“, musí být podíl jaderné energetiky v energetickém mixu zachován, jinak není možné splnit evropské klimatické cíle. Neexistuje žádná technologie, která by byla zcela bez rizik, musíme však zvolit nejlepší z dostupných možností, uvedla Sirkeinen.

Země by před řešením bezpečnostních rizik jaderné energie neměly utíkat, říká Sirkeinen. V oblasti vyhořelého paliva máme k dispozici dostupné technologie, ale otázka nakládání je politická. Státy by podle ní měly urychleně vytvořit a zavést plány pro nakládání s jaderným odpadem.

Patricia Lorenz ze sdružení evropských environmentálních organizací Přátelé země (FoE), potvrdila, že sdružení v rámci pracovní skupiny „Rizika“ nepodpořilo požadavek na harmonizaci bezpečnostních pravidel. Lorenz uvedla, že sdružení proti harmonizaci obecně není, pouze nechce takovou harmonizaci, která by byla založena na nejmenším společném jmenovateli, což je podle ní přesně případ, který nyní hrozí.

Pokud jde o nakládání s jaderným odpadem, Lorenz si postěžovala, že ze závěrů zprávy zcela vypadla otázka regionálních úložišť jaderného odpadu. Nežádoucí alternativu k této variantě podle ní představuje odesílání odpadu do Ruska, kde je kontrola nakládání s odpadem na nižší úrovni.

František Janouch, zmocněnec vlády ČR pro přípravu ENEF, upozornil, že nedostatek informací a komunikace s veřejností může mít pro rozvoj jaderné energetiky v členských zemích dlouhodobé následky. Politici a voliči často význam jaderné energie nechápou. Jako příklad uvedl Rakousko, kde o odklonu od jádra rozhodla v roce 1978 těsná většina občanů. Toto rozhodnutí podle Janoucha přispělo k závislosti země na dovozu elektřiny ze zahraničí.

Paolo Ruzzini, výkonný ředitel Slovenských elektráren, je přesvědčen o tom, že jaderná energetika je natolik složitá, že není možné se opírat pouze o veřejnou diskusi. O budoucnosti jaderné energetiky by podle něj měly rozhodovat certifikované orgány, které mohou prověřovat všechny aspekty související s jejím rozvojem. Diskusi s veřejeností je možné vést pouze nad spolehlivými a ověřenými údaji a poskytované informace musí být transparentní.

Také Jan Haverkamp, zástupce hnutí Greenpeace, říká, že kvalita informací a transparentnost je pro úspěšnou diskusi o jaderné energii nezbytná. Zprávu pracovní skupiny pro transparentnost ovšem označil za „příliš pozitivní“ a vychýlenou ve prospěch jaderného odvětví. Některé kritické poznámky environmentalistů byly podle něj „zameteny pod koberec“.

K otázce transparentnosti uvedl, že je třeba vyměňovat nejen nejlepší postupy, ale také informovat o„nejhorších postupech“. Poukázal tak na neochotu některých jaderných elektráren poskytovat informace o bezpečnosti provozovaných zařízení.

Haverkamp varoval, že ENEF začíná být vnímáno jako „jaderná lobby“. V takovém případě by Greenpeace muselo zvážit svou účast ve Fóru, uvedl.