Gazprom se rozhlíží na evropské i asijské trhy a plánuje nové plynovody

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; graur codrin

Ruský plynárenský gigant Gazprom se chystá expandovat na asijské trhy. Hodlá investovat do rozvoje nalezišť na Sibiři i nových plynovodů. Poptávka z Evropy sice stagnuje, ani na evropský trh si však společnost nezavírá dveře. Stále více se k realizaci blíží například projekt plynovodu South Stream, plánují se prý i nové větve Nord Streamu.

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se ve vývozu zemního plynu hodlá více orientovat na asijské a tichomořské trhy. Vedení firmy slíbilo ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi, že bude investovat do rozvoje naleziště na východní Sibiři a do výstavby plynovodu do Vladivostoku. Celkově by se investice měla vyšplhat na 38 miliard dolarů.

Podle generálního ředitele Gazpromu Alexeje Millera se na nalezišti Čajanda v Jakutské oblasti nachází asi 1,3 bilionu krychlových metrů zemního plynu. Asi 3.200 kilometrů dlouhý plynovod vedoucí do Vladivostoku by měl být dokončen do roku 2017.

Ve spolupráci s japonskými společnostmi tam chce ruský plynárenský kolos vybudovat zařízení na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG). To by mělo od roku 2020 produkovat ročně až 20 milionů tun suroviny, která by putovala na asijské trhy, především do Číny a Japonska.  Jednalo by se o druhý ruský závod na výrobu LNG; doposud jediný realizovaný projekt Gazprom rozvíjí na ostrově Sachalin.  

Pro expanzi na východ plánuje Gazprom vybudovat také další plynovod, který by měl vést ze sibiřského pole Kovykta. Nachází se tam údajně až 2,5 bilionu metrů krychlových plynu.

Větším důrazem na obchod s asijskými státy se Rusko snaží snížit svou závislosti na vývozu plynu do Evropy, kde poptávka po jeho zemním plynu stagnuje. Důvodem je jednak ekonomická recese, která snižuje spotřebu energie, a zároveň prohlubující se integrace a liberalizace evropského energetického trhu. Významnou roli však hrají nové dodávky v podobě břidlicového plynu ze Severní Ameriky nebo dovozy ze severní Afriky.  

Poptávka na rozvíjejících se trzích v Asii naopak roste. „V blízké budoucnosti budeme schopni vybudovat exportní kapacity srovnatelné s vývozem do Evropy nebo dokonce větší,“ citovala média šéfa Gazpromu.

Jižní i Severní potok

Své pozice v EU však ruská společnost nevyklízí. Minulý měsíc byla spuštěna druhá větev plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře a přepravuje zemní plyn z ložisek na Sibiři do Německa. Majoritním vlastníkem plynovodu je právě Gazprom, dalšími hlavními akcionáři jsou německé společnosti E.ON Ruhrgas a Wintershall (EurActiv 10.10.2012).

Roční kapacita přepravy se otevřením druhé větve zdvojnásobila na 55 miliard metrů krychlových. To je přibližně jedna třetina současného ruského vývozu plynu do Evropy. V současné době se konsorcium firem podle některých informací připravuje na výstavbu druhé a třetí větve.  

Rusko však nezapomíná ani na projekt plynovodu South Stream, který by měl vést z Novorosijsku pod Černým mořem do Bulharska a dále do jižní a střední Evropy. Je také přímým konkurentem plánovaného evropského plynovodu Nabucco, o jehož realizaci však panují pochybnosti (EurActiv 15.8.2012).

South Stream by měl každoročně přepravovat 63 miliard metrů krychlových plynu. Jeho účelem je vyhnout se při tranzitu suroviny do Evropy Ukrajině, se kterou má Rusko v oblasti energetiky napjaté vztahy (EurActiv 23.2.2012). Výstavba by měla začít již letos v prosinci, první úsek by měl začít fungovat v roce 2015. Gazprom vlastní 50 % South Streamu, dalšími vlastníky jsou italská společnost Eni, německý Wintershall Holding a francouzská EdF.

Včera (31. října) se Gazprom dohodl také s maďarskou energetickou společností MVM na společné výstavbě maďarského úseku South Streamu, který má měřit 229 kilometrů.

„Rozhodnutí o vybudování maďarského úseku je nyní definitivní,“ řekl na tiskové konferenci zástupce předsedy vedení Gazpromu Alexander Medveděv. „Přispěje to k bezpečnosti dodávek zemního plynu pro celou Evropu,“ dodal.

Uvedl dále, že Evropa bude do roku 2030 údajně potřebovat navýšení dodávek zemního plynu o 200 miliard metrů krychlových ročně.