Gazprom: Osud South Streamu záleží na dohodě s Ukrajinou

Zdroj: Nord Stream AG.

Výstavba Gazpromem financovaného plynovodu South Stream, který je přímým konkurentem evropského projektu Nabucco, závisí podle generálního ředitele ruského gigantu Alexeje Millera na dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem. V ruských médiích se dokonce objevily spekulace, podle nichž by ruská společnost mohla od projektu South Stream úplně upustit.

Vedení Gazpromu podle ruského deníku Vedomosti začátkem týdne poprvé oficiálně připustilo, že v případě, že by se Rusku podařilo s Ukrajinou dohodnout na převzetí podílu v ukrajinské tranzitní síti, mohlo by realizaci projektu South Stream zastavit.

„South Stream s Ukrajinou vždycky souvisel,“ uvedl v pondělí výkonný ředitel Gazpromu Alexej Miller, kterého citovala ukrajinská agentura Interfax.

Zástupci ruské a ukrajinské strany mají 15. ledna 2012 pokračovat v jednání o dodávkách zemního plynu. Ukrajina rozhovory iniciovala už více než před rokem.

Nelíbí se jí, že podle dohody uzavřené za vlády nyní uvězněné bývalé premiérky Julije Tymošenko dnes Kyjev Gazpromu platí zhruba 400 dolarů za tisíc krychlových metrů zemního plynu (tcm), což je výrazně víc, než ruský gigant účtuje jiným postsovětským republikám. V prvním čtvrtletí by se cena měla dále zvednout na úroveň 416 dolarů za tcm a měla by se tak srovnat s cenami, za které plyn nakupují státy EU.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč minulý týden prohlásil, že za nejvyšší akceptovatelnou cenu považuje 250 dolarů za tcm.

Rusko prodej plynu za dotované ceny podmiňovalo v minulosti prodejem ukrajinské tranzitní sítě Gazpromu, což Ukrajina rezolutně odmítala. Nyní obě strany jednají pouze o prodeji určitého podílu. Zatímco Rusko podle agentury Reuters navrhuje, aby si obě země mezi sebou plynovod rozdělily půl na půl, ve hře je i varianta, která počítá s účastí evropských společností.

Rusko snížení ceny za odběr plynu podmiňuje navíc účastí Ukrajiny v celní unii, jejímiž členy jsou bývalé sovětské republiky. To ale Kyjev odmítá.

Vedomosti píší, že pokud by nakonec společnost s ruským podílem vznikla, měla by Moskva tři možnosti, jak s projektem South Stream, jehož plánovaná trasa území Ukrajiny obchází, naložit. Zaprvé, mohla by kapacitu plynovodu, kterým má podle plánů do roku 2015 proudit 63 miliard krychlových metrů suroviny ročně, snížit, zadruhé, mohla by jeho výstavbu pozdržet a zatřetí, mohla by projekt úplně zastavit. Deník se odvolává na zdroj blízký Gazpromu a na nejmenovaného člena ruské vlády. Dodává však, že Gazprom odmítl slova Alexeje Millera oficiálně komentovat.

Opakování plynové krize prý nehrozí

V Petrohradu minulý týden v pátek proběhla schůzka mezi šéfem Gazpromu a ukrajinským ministrem energetiky Jurijem Bojkem. Ve společném prohlášení oba uvedli, že dosavadní jednání považují za konstruktivní a „dobrý vývoj“ očekávají i v roce 2012.

Dohoda mezi oběma zeměmi je důležitá i pro Evropskou unii, která čtvrtinu své spotřeby zemního plynu pokrývá dodávkami z Ruska. Vleklé spory o podmínky kontraktu mezi Moskvou a Kyjevem vyústily začátkem roku 2009 k pozastavení dodávek plynu. Plynová krize v mrazivém lednu tehdy zasáhla především země na Balkáně a v menší míře také Slovensko.

Nyní ale obě strany Evropu ujišťují, že bez ohledu na odlišné postoje se podobná situace už opakovat nebude.

Přestože zatím není jasné, jak a kdy bude případná dohoda uzavřená, podle agentury Reuters se zdá, že čas hraje ve prospěch Moskvy. Ukrajině, která se potýká s vysokými rozpočtovými schodky, by snížení ceny dodávek pomohlo a proto je v jejím zájmu uzavřít dohodu co nejdřív. Stárnoucí přenosová soustava navíc podle expertů vyžaduje investice do údržby. Rusko naproti tomu příliš nespěchá – Gazprom nyní inkasuje od Ukrajiny vyšší cenu.

Rusko má navíc i jiné možnosti. Pokud by se mu podařilo získat souhlas Turecka s výstavbou plynovodu South Stream na dně Černého moře, Moskva by ukrajinský tranzitní plynovod už nepotřebovala. Agentuře Reuters to sdělil zdroj z ruského ministerstva energetiky.