Gazprom omezil dodávky plynu pro Bělorusko o 30 %

Zdroj: CreativeCommons.org

Ruský prezident Dmitrij Medveděv nařídil státní energetické společnosti Gazprom, aby začala snižovat dodávky plynu do Běloruska. Firma uposlechla a již včera v ranních hodinách začalo do Běloruska proudit méně plynu. Během pondělka klesly dodávky o
15 %, dnes jsou již téměř o třetinu nižší.

Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera tím Moskva reaguje na to, že Minsk dosud neuhradil svůj dluh vůči ruské plynárenské společnosti. Bělorusko svoje „nedoplatky“ ve výši 197 milionů dolarů již přiznalo a je připraveno je vyrovnat do dvou týdnů. Gazprom hrozí, že pokud Bělorusové nezaplatí, sníží dodávky až o 85 %.

„Zaplatíme, možná ne dnes, ale snad během dvou týdnů najdeme způsob,“ řekl podle agentury Interfax místopředseda běloruské vlády Vladimir Semaška. Dodal ovšem, že si země bude muset peníze vypůjčit.

Moskva na své pohledávky upozorňovala již v květnu. „V podstatě si platí, kolik chtějí, ne tolik, kolik jim účtujeme,“ popsal situaci mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Podle něj Bělorusko od začátku roku 2010 platilo za 1000 metrů krychlových plynu jen 150 dolarů, přičemž Gazprom si po celé první čtvrtletí účtoval 169 dolarů a od března do června měli Bělorusové za stejný objem plynu platit 185 dolarů. „Pokud to tak půjde dál, může se jejich dluh do konce roku zvýšit na 500-600 milionů dolarů,“ varoval minulý měsíc Kuprijanov.

Dmitrij Medveděv včera vyzval Gazprom ke snížení dodávek v televizním přenosu a zároveň požádal běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, ať zaplatí dluh v hotovosti.

EU by výpadek neměla pocítit

Přestože je Bělorusko tranzitní zemí, výpadek plynu by Evropu postihnout neměl. Země slibuje, že spor s Gazpromem nebude přenášet na další odběratele a zajistí plný tranzit paliv na západ. „Děláme vše pro to, aby tranzit zůstal zachován a odběratelé, kteří plyn dostávají přes naše tranzitní plynovody, žádné omezení nepocítili,“ oznámil náměstek běloruského ministra energetiky Eduard Tovpenec. Rusko navíc do Evropy posílá většinu plynu přes Ukrajinu a ruský premiér Vladimir Putin ujistil Unii, že by Rusové v nejhorším případě posílili dodávky do Polska a Německa právě pomocí volných kapacit na Ukrajině. Nejohroženější zemí EU je zřejmě Litva, do které fosilní paliva proudí přímo z Běloruska.

„Dlouhodobé přerušení dodávek přes Bělorusko by sice mohlo Evropě způsobit nepříjemnosti, ale neočekáváme žádné fatální důsledky – jednak díky snížené spotřebě během léta a také díky možnosti zásobovat EU přes Ukrajinu,“ prohlásil Alexander Burganskij z makléřské firmy Renaissance Capital. „Vzhledem ke zkušenostem z předchozích let si myslíme, že krize bude do srpna zažehnána,“ dodal.

Ruský plyn se na evropské spotřebě podílí zhruba čtvrtinově. Asi 80 % ruských dodávek směřuje přes Ukrajinu, zbytek přes Bělorusko. Bělorusko platí Gazpromu za plyn nejnižší cenu ze všech jeho zahraničních zákazníků, stejně však s Moskvou opakovaně vedlo cenové spory, podobně jako Ukrajina. Neshody mezi Moskvou a Kyjevem zanechaly na počátku roku 2009 mnoho Evropanů bez tepla.

Západní politici opakovaně obvinili Rusko, že své energetické zásoby využívá jako prostředek k zastrašování zbytku Evropy. Ta se nyní snaží diverzifikovat své dodávky fosilních paliv a snížit tak závislost na Rusku. 

Vzájemné dluhy a ochlazení vztahů

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dluh vůči Gazpromu přiznal a sdělil, že je země připravena jej vyrovnat do dvou týdnů. Zajímavé je, že se Gazprom krátce předtím přihlásil k podobně vysokému dluhu vůči Bělorusku (217 milionů dolarů), a to za tranzit surovin. Ruský plynárenský monopol však dodal, že vina za vznik problémů s neplacením závazků leží na běloruské straně, protože Minsk údajně blokoval platby a neposkytoval potřebnou dokumentaci.

Vztahy mezi Běloruskem a Ruskem se zhoršily po tom, co se obě země nedohodly na vytvoření celní unie. Vliv na ochlazení má patrně i fakt, že Bělorusko poskytlo útočiště svrženému kyrgyzskému prezidentovi Kurmanbekovi Bakijevovi, zatímco Moskva podpořila nové kyrgyzské vedení.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters).