Friis: ‚Klimatická deprese‘ je pryč. Plnou parou do Cancúnu!

Světové společenství musí začít znovu pracovat na dosažení klimatické dohody. Jak Dánsko tak Mexiko, bývalá i nadcházející předsednická země klimatických konferencí OSN, se snaží vyvinout „navigační systém“, který má v prosinci 2010 pomoci dosáhnout kýženého cíle. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla dánská ministryně pro energetiku a klimatické změny Lykke Friis.

„Mnoho kodaňských vyjednavačů a ministrů po Kodani trpělo „klimatickou depresí“ (…) Teď jsme se ale podle mě posunuli kupředu,“ prohlásila Lykke Friis, když popisovala mnohé kroky, které mezinárodní společenství učinilo.

30 % závazek EU až jako vyjednávací trumf

Friis podpořila eurokomisařku pro klimatickou akci Connie Hedegaard, když prohlásila, že EU by měla nechat možnost snížení emisí o 30 % do roku 2020 otevřenou. Byl by to podle ní vhodný trumf pro dosažení dohody. Navíc je prý třeba analyzovat, jaký vliv by realizace 30 % závazku měla na jednotlivé země.

„Evropská strategie by měla usilovat o to, aby ostatní přistoupili na její pravidla. Neměli bychom si tu kartu vyplýtvat už teď. Měli bychom jí vytáhnout, až když se v Cancúnu dostaneme do slepé uličky,“ tvrdí dánská ministryně. Ač připouští, že v Kodani podobná strategie nezafungovala, neznamená to prý, že nemůže fungovat nyní.

Friis je přesvědčená, že pokud bude Evropa mluvit jednotným hlasem, pak ostatní státy přesvědčí, aby přistoupily na její hru. „Musíme ale dodržet své závazky, zvláště ty, které se týkají ‚rychlého financování‘. To bude pro naši důvěryhodnost klíčové,“ prohlásila.

Dohoda už v Cancúnu, nebo až v JAR?

Friis předpokládá, že „bude složité“ zajistit shodu na plnohodnotné a právně závazné smlouvě. „Nebude možné se dohodnout na ideálním dokumentu. V Cancúnu bychom měli zajistit shodu na určitém množství důležitých témat, které pak použijeme jako výchozí body pro dohodu v Jihoafrické republice (v roce 2011),“ prohlásila a jako příklad uvedla odlesňování nebo přenos technologií.

Na otázku, zda by se neměl změnit formát dohadování klimatických cílů z multilaterálního na bilaterální, Friis odpověděla: „Řekla bych to takto: nyní letíme směrem do Cancúnu a v kokpitu jsou vedle nás také Mexičani. V době letu ale není správná doba hrabat se v motoru.“

K jednotné energetické politice EU

Při otázce na ‚energetický akční plán‘ pro roky 2011 až 2020 prohlásila, že zmíněná strategie má evropskému hospodářství pomoci z krize.

“Jsem přesvědčená, (…) že se uzavírá kruh: Projekt EU začal energetickou spoluprací jako Evropské společenství uhlí a oceli, a teď se vracíme k základům: je to zase energetická politika,“ řekla ministryně.

Jako výzvu do budoucna vidí Friis nutnost propojit evropskou energetickou síť napříč národními hranicemi. Je to podle ní podmínka transformace Evropy na nízkouhlíkovou ekonomiku a možný vznik jednotné energetické politiky EU. „Cílem je levnější energie a nižší závislost na zemích, které nemusí plně sdílet naše hodnoty,“ dodává politička.

Dánská ministryně upozornila, že na propojení energetických sítí její země v současnosti intenzivně spolupracuje s Nizozemskem. Oba státy má v budoucnu propojit podmořský kabel o délce přibližně 275 km s kapacitou asi 700 MW. Cílem tohoto projektu s názvem COBRA je urychlit začlenění udržitelné energie (zvláště větrné) do dánského a nizozemského energetického mixu a částečně energetické systémy obou zemí propojit.

„Když cestujete Evropou, tak cesty nekončí na národních hranicích, stejně je tomu i s telekomunikační sítí. Energetická síť je ale stále většinou omezena hranicemi jednotlivých států,“ vysvětlila a dodala, že by v evropském energetickém mixu měla větší roli hrát solární (v jižních zemích) a větrná (v severních zemích) energie. Je totiž podle ní potřeba diverzifikovat energetické zdroje.

Na otázku, zda krize nezpomaluje přechod evropských ekonomik k udržitelnému hospodářství Friis odpověděla jasně: „V tomto ohledu se můžou mnozí učit od Dánska. Tedy pokud se ekonomika transformuje dostatečně brzo, může tak získat konkurenční výhodu.“ Zdůraznila, že 11 % dánského exportu v současnosti tvoří zelené technologie.

Tato malá severoevropská země prý také sestavila komisi, která v září zveřejní studii, jak by se Dánsko mohlo stát nezávislé na fosilních palivech.

Celý rozhovor si můžete v anglickém originálu přečíst zde.