Francie a Itálie obnovují svou jadernou spolupráci

Podle dohody podepsané italským premiérem Silviem Berlusconim a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym se Itálie připojila ke státům, které se rozhodly vydat na cestu rozvoje jaderné energetiky. Itálie podle ní na svém území vybuduje nové jaderné elektrárny.

Souvislosti:

Po neštěstí v Černobylu roku 1986 mnoho evropských zemí oznámilo plán postupně snižovat svou závislost na jaderné energii. Od té doby ale cena ropy významně stoupla a klima se stalo středem zájmu, což mělo za následek návrat otázky jaderné energie do programu mnoha členských států.

Nedávná plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou zastavila dodávky plynu do mnoha východní evropských zemí a soustředila pozornost na bezpečnost zásob.

EU v současnosti dokončuje svou „druhou zprávu o strategické energii“ (Second Strategic Energy Review), která řadí jadernou energii mezi obnovitelné zdroje vedle větru a slunce. Zpráva říká, že jaderná energie může pomoci zajistit klimatické cíle a zároveň zvýšit nezávislost energetického vývozu.

Témata:

Podle dohody o jaderné spolupráci mezi Itálií a Francií energetické giganty ENEL a EDF vybudují nejméně 4 jaderné elektrárny v Itálii s cílem spustit první již v roce 2020. Dohoda mezi společnostmi zaručuje ENELu majoritní vlastnictví a dovoluje jim vést operace.

Dohoda je ukázkou velkého obratu v Itálii. Italové odmítli jadernou energii v referendu v listopadu 1987, což vedlo k uzavření všech elektráren. Navzdory tomu Berlusconiho nová vláda odhlasovala plány na znovuotevření jaderných elektráren po volbách v květnu 2008.

Nové elektrárny budou užívat tzv. evropské tlakovodní reaktory (European Pressured Reactors), doposud nejlepší typy reaktorů v rámci jaderné technologie. Enel též vyjádřil zájem o rozšíření dosavadní spolupráce s EDF pro vybudování 5 dodatečných reaktorů ve Francii.

Francouzská výjimka

Francie si zvolila pokračovat ve vývoji jaderné energie, zatímco mnoho evropských zemí spíše omezilo či dokonce zakázalo jaderné elektrárny po černobylské katastrofě z roku 1986 v Sovětském svazu. Například Belgie a Německo úplně zakázaly výstavbu nových reaktorů.

Francie se spoléhá na jadernou energii skoro z  80% svých energetických potřeb a je největším čistým vývozcem elektřiny (nejvíce do Velké Británie, Itálie, Nizozemska a Německa). Sarkozyho vláda dala souhlas k výstavbě nových rektorů ve Famanville v Normandii. EDF vloni koupila společnost British Energy, která dominuje britskému jadernému sektoru a plánuje vybudovat nové elektrárny ve Velké Británii.

Z těchto důvodů jsou ceny elektřiny ve Francii nižší než ve většině evropských států, což dodává silné argumenty ve prospěch jaderné energie v sousedním Německu, kde naopak ceny elektřiny převyšují evropský průměr a vláda je plánuje postupně snižovat.

Změna klimatu

Doba se ale mění a proměnlivé ceny ropy a obavy o energetickou bezpečnost mají za následek jadernou „renesanci“ Evropy. Současné podmínky a okolnosti se od 80. let, kdy neštěstí v Černobylu a na ostrově Three Mile Island vyvolávala u obyvatel velké obavy, se ale liší. Strach z klimatických změn a rostoucí emise nebyly v té době v hlavním zájmu států.

V dnešní době jsou ceny ropy o mnoho vyšší a to dělá z jaderné energie konkurenceschopný zdroj. Ke všemu nedávná plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou zdůraznila potřebu alternativních zdrojů energeie. Například pro zajištění adekvátních energetických dodávek a nahrazení nedávných přerušených plynových dodávek se Slovensko rozhodlo opětovně spustit svou jadernou elektrárnu, kterou zastavilo, aby splnilo podmínky přístupové smlouvy k EU.

Mínění se jasně obrací k jaderné energii. Velká Británie plánuje výstavbu nových jaderných reaktorů a pokud v Německu křesťanští demokraté vyhrají zářijové volby s dostatečnou většinou, je země připravena vzdát se plánů na odklon od jaderné energetiky.

Ze skandinávských zemí je Dánsko jediné, které se drží své nulové jaderné politiky. Švédský premiér Fredrik Reinfeld 5. února oznámil, že Švédsko ustoupí od svého již třicetiletého zákazu výstavby nových jaderných reaktorů. Finsko buduje svou pátou elektrárnu v Olkiluoto a finská energetická společnost Fortum zažádala o vybudování šestého reaktoru.

Polsko též plánuje do roku 2025 dostavět dvě jaderné elektrárny jako součást plánu energetické bezpečnosti, který chce snížit závislosti státu na uhlí (EurActiv 6/02/09).

Zelený rozkol

I zelení jsou rozdělení nad přednostmi a nedostatky jaderné energie. Organizace Greenpeace a WWF jsou proti jaderné energii, neboť, podle jejich názoru, by nezajistila omezení emisí, které by přinesly změny klimatu. V každém případě by podle nich došlo jen k záměně jednoho problému za druhý, který má za následek tvorbu nebezpečného radioaktivního odpadu.

Na druhé straně respektovaní enviromentalisté jako je James Lovelock a Patrick Moore, jeden ze zakladatelů Greenpeace, obhajují jadernou energii jako řešení problémů světového klimatu.

Kritikové prohlašují, že vývoj jaderné energie odklání pozornost od obnovitelných energií, které by mohly být udržitelným a dlouhotrvajícím řešením energetické bezpečnosti.

EU dosáhla dohody o ambiciózní klimatické legislativě v prosinci 2008, která nutí vlády, aby změnily vlastní cíle pro dosažení podílu Unie obnovitelných energií na 20% své celkové energie do roku 2020. Nicméně druhá strategická zpráva o energetice v EU stanovuje vizi pro bezpečnou evropskou energetickou budoucnost, v jejímž rámci podporuje další rozvoj jaderné energie jako čistého, původního zdroje vedle obnovitelných zdrojů (EurActiv 4/02/09).

Evropská unie jako celek jasně podporuje jadernou energii, zůstávají zde však neshody v otázce, jaká „zelená“ jaderná energie opravdu je.

Stanoviska:

Enel CEO Fulvio Conti řekl: „Enel je rád, že při opětovném spuštění jaderné energie v Itálii může spolupracovat s takovým partnerem, který má mezinárodně uznávanou reputaci jako EDF. Dnes podepsané dohody přispívají posílení italské a francouzské ekonomiky ve strategickém energetickém sektoru a k budoucímu rozvoji reciprocity na našich trzích“.

Nathan Argent, stojící v čele Oddělení pro energetické řešení společností Greenpeace okomentoval plány EDF vybudovat ve Velké Británii Evropské tlakovodní reaktory (EPR) slovy: „Vláda a průmysl se nechaly oklamat prázdnými sliby jaderné lobby, místo aby chytře investovaly do energetické účinnosti. Tyto investice by vytvořily mnoho britských pracovních míst a vyřešily by problém s nedostatkem paliv a s klimatickými změnami nejrychlejším možným způsobem“.