Fit for 55 zásadně změní českou ekonomiku. Fondy pokryjí část nákladů, ČR je však nesmí rozházet

© Pixabay

Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.

Evropská komise v polovině července zveřejnila návrh balíčku Fit for 55, který má přivést EU k 55procentní snížení emisí do roku 2030.

Jednou z klíčových součástí balíčku je revize systému obchodování s emisními povolenkami, jejichž cena v posledních měsících raketově vzrostla. Balíček obsahuje také návrh na zvýšení spotřeby energie pocházející z obnovitelných zdrojů energie ze současných 32 na 40 procent. Osm procentních bodů přitom není žádná drobná korekce. Pro EU i Česko to podle Komory obnovitelných zdrojů energie znamená téměř zdvojnásobit současný podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie během deseti let.

Fit for 55: Nic nebude snadné, bude to velmi těžké. Jiná cesta ale není

Je potřeba, aby stát přestal rozvoj obnovitelných zdrojů jen snášet, ale vytvořil si potřebnou kapacitu svého aparátu, která podmínky pro energetickou transformaci bude aktivně vytvářet, zlepšovat a propagovat. A to minimálně tak usilovně, jako v případě plánu na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, píše v komentáři Štěpán Chalupa.

Jak financovat výrobu čisté elektřiny v Česku? Právě to se stalo ústředním tématem nedávné debaty, kterou uspořádalo CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu.

Větrník není jen sloup uprostřed lesa

„Ceny energií velmi rychle rostou a dá se odhadovat, že ještě v nejbližší době porostou,“ varoval poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský (ODS, ECR).

Podle Tošenovského je za to zodpovědné politické rozhodnutí, které nejprve vytěsnilo uhlí a nyní dostává do podobného tlaku plyn. „Toto rozhodnutí přišlo, aniž bychom byli nějak výrazně připraveni. Velký podíl mají mít například obnovitelné zdroje, technologicky však nejsme tak daleko.“

Problém Tošenovský přiblížil na výstavbě větrných elektráren.

„Větrník není jen jeden sloup postavený uprostřed lesa. Musíme k němu přitáhnout cestu, abychom ho postavili, a musíme k němu přitáhnout dráty, abychom tu energii někam odvedli,“ uvedl. Vzniká tak značné množství technologických a investičních problémů. „Bude to stát velké peníze. A to nezaplatí Evropská unie. Budeme to platit všichni,“ zdůraznil.

Infografika: Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR?

Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.

Představu větrníků – nebo fotovoltaik – na každém poli považuje za mylnou i Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru public affairs skupiny ČEZ. „Jednak proto, že zemědělský půdní fond by neměl být využíván pro obnovitelné zdroje a tak to stanovuje i legislativa. Nicméně měla by být zjednodušena povolovací řízení proto, aby tu obnovitelné zdroje vyrostly,“ doplnila.

Energetická revoluce? Už jsme v jejím průběhu

„Je to trend, který nezměníme, a jsme jeho součástí,“ uvedla dále Krejčiříková. „I když bereme balíček jako příležitost, musíme si přiznat, že to je něco, co zásadně změní ekonomiku a bude znamenat masivní náklady pro firmy, koncové zákazníky, koncové spotřebitele… Prostě pro nás pro všechny,“ zdůraznila.

„Jde o zásadní, principiální transformaci, která už se děje. Nedá se zastavit, ale to neznamená, že se nedá ovlivňovat její budoucnost,“ uvedl Jan Rovenský, vedoucí energetického týmu Greenpeace Česká republika.

Obnovitelné zdroje energie se v Česku vrací na výsluní, na jejich výstavbu přispěje EU

Uhelné elektrárny postupně dosluhují a nové bloky jaderných elektráren by měly spatřit světlo světa až v roce 2036. Čím se bude v Česku svítit a topit? Částečnou odpovědí jsou obnovitelné zdroje energie (OZE), které se po letech opět dostávají do popředí.

Nákladné cíle energetické účinnosti

Podle Radoše Horáčka z oddělení pro energetickou účinnost Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku by základem energetické transformace, u nás i v Evropě, měla být energetická účinnost. Lze jí podle něj dosáhnout všude, kde se používá energie. „Za každou korunu, kterou ušetříme na dovozu plynu, sem do naší ekonomiky dostává 2,5 koruny,“ uvedl.

S tím však nesouhlasí například Tomáš Smejkal, vedoucí oddělení strategie Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterého je zvýšení cíle z 0,8 na 1,5 procenta povinných úspor velmi problematické. Zmínil také, že již zvýšení cíle na 0,8 procenta před pár lety označily některé členské státy jako hraniční. „Bavíme se o miliardách, ať už z peněz zejména podnikatelů, ale samozřejmě podnikatelé to pak v konečné ceně posouvají na spotřebitele,“ varoval Smejkal.

Ochrana klimatu se může odrazit na účtech za energie. Hrozí návrat žlutých vest?

Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.

Nejlevnější energie už bohužel není ta uspořená, dodala Krejčiříková s odkazem na studii společnosti Enviros z roku 2017, která vyčíslila náklady na plnění cíle v oblasti energetické účinnosti na 1000 miliard korun. A pokud máme cíl navýšit, budou podle Krejčiříkové náklady až 1600 miliard korun. „Mnohdy je levnější vyrobit si energii z obnovitelných zdrojů než ji uspořit.“

Fondy mohou pomoci, peníze ale nesmí ČR rozházet

Krejčiříková také poukázala na spoustu podpůrných mechanismů a fondů. Příkladem je modernizační fond, jehož alokace se má zvýšit. Na druhou stranu se zároveň rozšiřuje i základna členských států, které jsou způsobilé z něj čerpat, a to o Portugalsko a Řecko. Podle Smejkala by se mohl rozpočet fondu vyšplhat na 400 miliard korun – a je jen na ČR, aby tyto prostředky na transformaci co nejsmysluplněji využila.

Ze sociálního klimatického fondu by ČR měla dostat dalších 44 miliard korun na celé období do roku 2030. Peníze by měly pomoci lidem vyrovnat se s nutnou zelenou transformací. „Není to málo?“ ptala se Krejčiříková, především v kontextu potřebných částek pro dosažení cílů energetické účinnosti.

Komise představila klimatický balíček. Plánuje fond, který pomůže lidem vyrovnat se s náklady ozelenění

Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v EU od roku 2035 vyloučen. Evropská komise dnes navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat emise oxidu uhličitého. EK chce také rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami.

Schopnost ufinancovat transformaci napříč celou společností je však klíčová. „Pokud se nám nepodaří transformace, která bude inkluzivní, pak se nám nejspíš nepodaří vůbec,“ uvedl Horáček. Zároveň podle něj ale jde o proces, kterým nelze projít bezbolestně a který nelze odkládat. „Budeme se snažit minimalizovat důsledky, ale čím rychleji jím projdeme, tím lépe z něj vyjdeme,“ zakončil na lehčí notu.

„Řešení pro nás je moudře vyřešit čerpání fondů, které jsou k dispozici. Nesklouznout k tomu, co jsme zažili u covidu, že jsme z covidových peněz platili kdovíco,“ nabádal Tošenovský.

Důležitým faktorem je také české předsednictví v roce 2022. Část návrhů z balíčku Fit for 55 bude zřejmě dojednávat právě ČR, většinu ale pravděpodobně předvyjedná francouzské předsednictví.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Zelená transformace: čeká nás revoluce ve výrobě elektřiny pořádané 24. září 2021 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.