Financování digitální a energetické infrastruktury má podle vlády zajistit trh

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: suphakit73

V rámci unijního rozpočtu pro léta 2014 až 2020 by měl začít fungovat tzv. infrastrukturní fond. Jaká bude jeho konečná výše? Kolik peněz by mělo podle českých ministerstev směřovat do dopravní infrastruktury? Ministerstvo průmyslu a obchodu zdůrazňuje, že zapomínat se nemá ani na digitalizaci a energetickou infrastrukturu.

Členské státy Evropské unie čekají složitá vyjednávání o podobě příštího víceletého finančního rámce. Dnes (22. listopadu) začíná v Bruselu mimořádné zasedání Evropské rady, která se bude zabývat právě unijním rozpočtem pro léta 2014 až 2020 (více viz další dnešní článek).

Země EU mají na budoucnost evropských financí rozdílné pohledy. Dva hlavní názorové bloky tvoří skupiny „přátel koheze“ a „přátel lepšího nakládání s financemi“ (EurActiv 21.11.2012). V Bruselu se tedy bude jednat především o výši finančního rámce a o tom, jak budou finance v rozpočtu rozděleny.

Šanci pro jisté „manévry“ nabízí třeba úspory v rámci evropské administrativy. Úpravy by se podle některých zasvěcených pozorovatelů mohly dotknout také nového evropského Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF, tzv. infrastrukturní fond, viz EurActiv 20.10.2011).

Podle návrhu Evropské komise z října 2011 se z tohoto fondu mají po roce 2013 financovat významná evropská propojení v  dopravě, energetice a telekomunikacích. Fond by měl disponovat částkou 50 miliard eur. Na financování projektů v oblasti dopravy má jít 31,7 miliard euro, 9,1 miliard směřuje do energetických sítí a 9,2 miliard euro do rozvoje budování datových sítí a elektronizace.

Komise dala najevo, že za vytvořením fondu bude stát i přes složitá rozpočtová vyjednávání. Podle exekutivy je totiž významný především celoevropský rozměr infrastrukturního fondu, jehož cílem je těsnější propojení členských zemí. V konečné podobě lze však podle některých zdrojů očekávat snížení navrženého rozpočtu.

Propojení nebo koheze?

Na vznik CEF se každopádně řada států dívá skepticky. Součástí jeho rozpočtu na dopravu je totiž 10 miliard euro, které Komise navrhuje převést z Fondu soudržnosti. Zároveň by měly všechny členské státy do budoucna o finance z CEF soutěžit prostřednictvím projektů. Dosud měly země jistotu v tom, že v rámci evropského rozpočtu pro ně byla předem vyhrazena určitá částka (EurActiv 21.3.2012 nebo EurActiv 13.4.2012).

Jakým způsobem by měly být peníze z CEF mezi státy rozdělovány, bude jasné až na základě vyjednávání o víceletém finančním rámci. „Většina prostředků z CEF by skutečně měla být rozdělována formou soutěže mezi členskými státy, přičemž Komise by k přerozdělování prostředků měla přistupovat dle určité geografické vyváženosti,“ řekl EurActivu tiskový mluvčí ministerstva financí (MF) Ondřej Jakob.

Otázkou prý zůstává, jak tomu bude u prostředků, které by měly být převedeny z Fondu soudržnosti. Existuje prozatím několik možností včetně zachování dosavadních „národních obálek“ během prvních let. Členské státy by tak měly primárně právo na využití prostředků, které převedly ze své alokace na Kohezní fond, vysvětlil.  

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je přesvědčeno, že vzhledem k politické podpoře na evropské úrovni CEF v příštím programovacím období vznikne, bude však možné ovlivnit právě to, jakým způsobem ovlivní využívání peněz z kohezní politiky.

„Za důležitý považujeme dílčí úspěch vyjednávání, a to novou úpravu příslušného nařízení, podle níž by tento převod respektoval národní alokace. To by mělo znamenat, že členský stát by měl mít nárok na vyčerpání přesně takové alokace v rámci CEF, kterou do tohoto nástroje z národních prostředků na Fond soudržnosti převedl,“ uvedl Marek Ženkl z odboru komunikace MMR.

V případě dodržení podmínek by se tak peníze v podstatě vrátily do země, která se jich v rámci kohezní politiky „vzdala“. „Soutěž však bude probíhat o ty prostředky, které se touto cestou využít z nějakých důvodů nepodaří, například pokud nebudou včas připraveny kvalitní projekty s dostatečnou absorpční kapacitou,“ dodal.

Doprava-energie-digitalizace

Česká republika má také různé preference pro jednotlivé součásti rozpočtu CEF, tedy pro dopravní, energetickou nebo digitální infrastrukturu.

„Podle vládou schválených mandátů a pozic je jasnou prioritou budoucího využití CEF dopravní infrastruktura. Uvítali bychom, kdyby byla do návrhu zanesena širší možnost financovat z CEF silniční dopravu, včetně vnitrostátních úseků,“ řekl redakci Ženkl.

Financování energetické a digitální infrastruktury by měl podle MMR zajišťovat v první řadě trh. Proto by se prý financování z CEF mělo týkat pouze projektů, které nejsou atraktivní pro privátní sektor, ale zároveň mají například význam pro bezpečnost státu. „V současném období probíhající fiskální konsolidace by se mělo velmi pozorně dbát na využití veřejných prostředků včetně toho, zda nemohou vytěsňovat soukromé zdroje,“ dodal.

Pokud by se měla výše financí určených pro CEF snižovat, mělo by to být primárně v oblasti informačních a telekomunikačních sítí, dodává také ministerstvo financí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) však dlouhodobě klade důraz na využití prostředků z CEF pro budování energetické infrastruktury. Počítá s tím v nové verzi Státní energetické koncepce. S ohledem na nutné investice je podle něj částka 9,1 mld. eur určená pro energetiku i tak nedostatečná.

Digitalizovat Evropu  

MPO nezapomíná ani na digitální infrastrukturu. „MPO jednoznačně podporovalo vytvoření tohoto nástroje, stejně jako maximální objem prostředků pro energetickou a telekomunikační infrastrukturu,“ řekl tiskový mluvčí Tomáš Paták.

CEF by se prý mohl stát jedním z nástrojů, který by přispěl k dosažení cílů stanovených v Digitální agendě pro Evropu. Jedná se o zajištění přístupu všech domácností k vysokorychlostnímu internetu o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně poloviny domácností k vysokorychlostnímu internetu o rychlosti vyšší než 100 Mbps (EurActiv 2.10.2012).

Podle informací z Bruselu nebudou na období 2014 až 2020 z evropského rozpočtu vyhrazeny žádné jiné prostředky na podporu vysokorychlostního internetu a digitálních služeb, než je právě CEF, upozornil Paták.  

„Je však třeba poznamenat, že čerpání ze strukturálních fondů by bylo pro ČR obecně výhodnější a s větší šancí na úspěch, než tomu zřejmě bude u CEF,“ shoduje se MPO s pozicemi ostatních ministerstev.

Financování digitální infrastruktury z evropských prostředků má podle MPO smysl hlavně v řídce osídlených a venkovských oblastech, kde se soukromým subjektům nevyplatí investovat.

„V případě, že budou jasně definovány oblasti, do kterých soukromí investoři nebudou ochotni s ohledem na nejistou návratnost prostředků investovat a propojení těchto oblastí je zásadní pro posílení konkurenceschopnosti, vláda podporuje využití veřejných prostředků včetně evropských zdrojů,“ řekl také Ondřej Jakob z ministerstva financí. Veřejné peníze mají ale opět primárně sloužit pro přilákání soukromých zdrojů.