Evropský dohled na plynovými kontrakty: firmy se budou bránit, tvrdí analytici

Maroš Šefčovič; zdroj: Evropský parlament.

Na podzim by mělo být jasno v představách Evropské komise, která chce posílit unijní dohled nad mezivládními dohodami i komerčními smlouvami s dodavateli zemního plynu ze zemí mimo EU. Firmy se tomu budou bránit, očekávají analytici, kteří vystoupili na včerejší energetické konferenci v Praze. Hlavní komplikace prý spočívá v rozdílných vlastnických strukturách a postavení jednotlivých společností.

O dohled Evropské komise nad smlouvami pro nákup zemního plynu od mimounijních dodavatelů se povede přetahovaná, odhadují odborníci.

„V souvislosti s touto otázkou se objeví řada politických prohlášení, ale myslím si, že k výrazným změnám nedojde,“ uvedla na včerejší mezinárodní konferenci věnované energetické bezpečnosti analytička Brémského energetického institutu Julia Kusznirová.

S posílením role Komise při dojednávání plynových kontraktů počítá projekt evropské energetické unie. Cílí především na posílení evropské vyjednávací pozice vůči Rusku.

S konkrétním návrhem se místopředseda Komise Maroš Šefčovič chystá přijít na podzim. Členské země se zatím shodly na tom, že veškeré mezivládní dohody i soukromé smlouvy související s nákupem plynu od vnějších dodavatelů musí být v souladu s právními předpisy EU.

Obava o citlivé údaje

Závěry březnové Evropské rady počítají hlavně s „posílením transparentnosti těchto dohod a slučitelnosti s ustanoveními EU v oblasti energetické bezpečnosti.“

„Pokud jde o obchodní smlouvy o dodávkách plynu, je třeba zaručit důvěrnost obchodně citlivých informací,“ píše se v dokumentu.

Právě nad obchodními smlouvami, které uzavírají soukromé společnosti, patrně dojde k největšímu střetu. Firmy se totiž budou obávat o své citlivé komerční údaje.

„Pokud má být posílena transparentnost, podniky chtějí mít jistotu, že je právní systém ochrání. Za současných podmínek a se současnou legislativou toho nelze dosáhnout,“ řekla k tomu na konferenci pořádané Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) a Pražským institutem bezpečnostních studií (PSSI) analytička Kusznirová.

„Komise se snaží prosadit na trhu s plynem větší transparentnost už od roku 1991. V současné chvíli bude záležet na vyjednávací síle obou stran. Firmy se budou každopádně bránit,“ souhlasí Filip Černoch z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (FSS MU).  

Větší transparentnost by však podle něj přispěla k lepšímu fungování trhu s plynem a byla by přínosná i pro spotřebitele.

Jaká jsi firma?

„Souhlasím, že posilování transparentnosti je pro trh prospěšné. Problém ovšem spočívá v tom, že v EU mluvíme o různých typech firem, které mají v jednotlivých zemích různé postavení,“ myslí si Dominik Smyrgała z polského think tanku Collegium Civitas.

„Pokud zastupujete společnost s více než 70% státním podílem, musíte se na jedné straně chovat podle komerčních pravidel, ale zároveň zodpovídáte za bezpečnost dodávek pro stát. Taková firma pak není ochotná sdílet své obchodní podmínky s partnery, kteří podobné povinnosti nemají,“ uvedl příklad polské společnosti PGNiG (Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo), která má na domácím trhu s plynem takřka monopolní postavení.

Právě Polsko v EU prosazuje myšlenku, aby se evropský dohled posílil i v případě komerčních smluv soukromých firem. Například Česko se k návrhu staví opatrně a komerční smlouvy by z dohledu rádo vynechalo. Maďarsko pak nápad odmítá úplně.  

Bez Komise hůř

Podle odborníků se Polsko ve své snaze o posílení evropské spolupráce vůči Rusku inspiruje vlastní zkušeností z roku 2010, kdy Moskva a Varšava jednaly o novém dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu.

Evropská komise tehdy úspěšně tlačila na změnu dojednávané smlouvy, která například počítala s tím, že výhradní práva na provozování polské části plynovodu Jamal bude mít společnost EuRoPolGaz spoluvlastněná Gazpromem. To by bylo proti evropským předpisům, podle kterých mají mít k plynovodům přístup i třetí strany. Polsko také nemělo mít podle návrhu smlouvy právo reexportovat dodávky plynu do dalších zemí, připomněla Kusznirová.

„Evropská komise nás v roce 2010 zachránila od podpisu extrémně nevýhodného kontraktu. Současná dohoda pro Polsko také není nejvýhodnější – například kvůli klauzuli ‚take or pay‘ – ale bez zásahu Komise bychom byli v ještě horší situaci,“ řekl na konferenci Smyrgała.

Autor: Adéla Denková