EU připraví zátěžové testy jaderných elektráren

Zdroj: WikimediaCommons.org.

Přední evropští politici zareagovali na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima dohodou, že zavedou „nejvyšší standardy“ jaderné bezpečnosti a všechny jaderné elektrárny podrobí zátěžovým testům. Shodli se na tom na pátečním summitu EU.

„Chceme v Evropě nejvyšší standardy jaderné bezpečnosti,“ řekl novinářům prezident EU Herman Van Rompuy na konci dvoudenního summitu.

Francie, Německo a Španělsko na summitu prohlásily, že kterákoliv ze 143 evropských elektráren, která letos neprojde zátěžovými testy, může být uzavřená. Politici na summitu EU k podobným opatřením vyzvali i sousední země.

„Očekáváme, že zátěžové testy budou univerzální, univerzální po celé Evropě. Bezpečnost by se tedy měla vyhodnotit u všech jaderných elektráren,“ řekl předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Paříž již oznámila, že elektrárny, které v testech propadnou, zavře. Francie, která svou jadernou technologii vyváží do zahraničí, doufá, že testy využije ve svůj prospěch a podaří se jí potenciální zákazníky přesvědčit, že její řešení je bezpečné.

„Francie otestuje všechny elektrárny a výsledky zveřejní. Jestliže některé elektrárny testy nesplní, vyvodíme z toho okamžitě důsledky. A jediným důsledkem je pro nás jejich uzavření,“ prohlásil před novináři po summitu francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Tlak na nejstarší francouzskou jadernou elektrárnu Fessenheim u hranic s Německem tedy zřejmě zesílí a provozovatel bude muset prokázat její bezpečnost.

S případným zavíráním elektráren, které testy neprojdou, souhlasili také německá kancléřka Angela Merkel a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. Podle nich by uzavření čekalo ty elektrárny, jimž by ani dodatečná bezpečnostní opatření nepomohla splnit testy.

V Polsku, které je silně závislé na uhlí, plánuje středo-pravicová vláda postavit jadernou elektrárnu. Polský premiér Donald Tusk 23. března prohlásil, že Poláky možná čeká v této věci referendum.

Zpátečka jaderné energii?

Jaderná energetika v uplynulých letech zažívá období renesance, ale havárie japonské elektrárny může leccos změnit.

Evropské vlády zareagovaly na situaci v Japonsku rychle. Německo pozastavilo provoz v sedmi stárnoucích elektrárnách, Itálie vyhlásila roční pauzu při přípravě plánů na přechod k jaderné energii, Rakousko požaduje celoevropský ústup od jádra a Bulharsko zpřísnilo pravidla pro provoz jaderné elektrárny Belene, která se nachází poblíž seismicky aktivní oblasti.

Francie našla překvapivě společnou řeč s Německem a marketing své jaderné technologie obratně přizpůsobila nové politické situaci. Při vyjednávání o nových zakázkách začala zdůrazňovat bezpečnostní aspekty svých rektorů příští generace.

Detaily konkrétní podoby zátěžových testů má nyní připravit evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Musí doladit jejich parametry tak, aby mohly být provedeny ve všech 13 členských zemích EU, které energii z jádra využívají.

Vzhledem k tomu, že neexistuje právní základ, který by členské státy EU přiměl k provedení zátěžových testů, státy k nim přistupovat nemusí. Nicméně jaderné energetika je v Evropě natolik kontroverzní, že se jim vlády mohou jen stěží vyhnout. Výsledky testů mají být veřejně dostupné.

Evropští politici dále vyzvali k  co nejrychlejší realizaci stávajících plánů na vytváření hloubkových úložišť jaderného odpadu. Chtějí se tím vyhnout hromadění vyhořelých palivových tyčí, které přispěly k havárii v Japonsku.

Kritika jádra zůstává

„Jaderná energie nebude nikdy bezpečná,“ tvrdí německá europoslankyně za Zelené Rebecca Harms. „Celoevropské zátěžové testy nejsou nic jiného než pokus, jak uklidnit nervozitu kolem jaderného průmyslu.“