EU připravuje plán rozvoje elektrických sítí

Vysoce postavený představitel Evropské komise v pátek sdělil, že jeho úřad pracuje na přípravě plánu rozvoje evropských přenosových soustav. Modernizace sítí je nezbytná mimo jiné i proto, aby soustavy „unesly“ masívní nárůst investic do obnovitelných zdrojů.

Hans Van Steen, šéf oddělení, které je na Generálním ředitelství Evropské komise pro energetiku a dopravu zodpovědné za regulaci v oblasti obnovitelných zdrojů, na energetické konferenci v Bruselu uvedl, že Komise chce do konce roku 2010 připravit plán rozvoje elektroenergetických soustav tak, aby respektoval požadavky, které by moderní přenosové soustavy měly splňovat.

„Balíček“ by měl podle zástupce Komise nahradit stávající program transevropských energetických sítí (TEN-E), z nějž EU financuje investice do energetické infrastruktury. Balíček by měl řešit i propojení velkých větrných elektráren, které mají vzniknout při pobřeží Severního moře.

Přestože je nyní oddělení přípravou balíčku pověřeno, ještě to neznamená, že bude zodpovědné také za jeho implementaci, zdůraznil Van Steen. „My v Komisi sítě neplánujeme. Nemáme potřebné zkušenosti a nemyslím si, že jsme ti praví, kdo by to měli dělat,“ uvedl. „Myslím ale, že pro to musíme vytvořit rámec, jinak prostě žádné sítě nebudou“.

Modernizace evropské přenosové soustavy bude stát Evropu miliardy eur, ale k tomu, aby sítě byly schopné během příští dekády pojmout obrovský nárůst nestabilní energie z obnovitelných zdrojů, jsou investice nutně zapotřebí. Pokud státy EU dodrží, k čemu je evropská legislativa zavazuje, měly by se v roce 2020 obnovitelné zdroje podílet na celkové energetické spotřebě z 20 %.

Poslední velkou modernizaci zažily evropské přenosové sítě v 70. letech v souvislosti s rozvojem jaderné energetiky a jejich technické možnosti jsou v době mohutného rozvoje obnovitelných zdrojů omezené. Výroba elektřiny z větru či ze slunce je totiž závislá na počasí a dodávky do sítí proto kolísají. Pokud se sítě nemodernizují tak, aby tyto výkyvy byly schopné řídit, čeká nás, jak energetici varují, doba častých výpadků (blackoutů).

Kde na to vzít?

Ian Merchant, ředitel britské energetické společnosti Scottish and Southern Energy, odhaduje, že k tomu, aby Evropská unie naplnila do roku 2020 svůj 20% cíl, bude potřeba do obnovitelných zdrojů investovat 350 miliard eur. Investice do přenosových soustav si podle něj vyžádají dalších 150 miliard eur.

Ptá se ale, kde na takové investice vzít. „EIB (Evropská investiční banka, pozn. red.) nám schválila půjčku 500 milionů eur na financování přímořských větrných elektráren. To je skvělé, ale trvalo nám 18 měsíců, než jsme se prokousali byrokracií EIB. Bude mi ale banka ochotná půjčit v příštích deseti letech desetkrát tolik?“

Peníze by podle něj mohly energetické společnosti získat z evropských penzijních investičních fondů. Namísto investic do vysoce rizikových aktiv se peníze mohou využít k výstavbě energetické infrastruktury budoucnosti, říká. „To, do čeho byste měli chtít investovat, jsou kvalitní infrastrukturní aktiva, které nikam nezmizí a budou tu, až budete v důchodu,“ prohlašuje Merchant.

Dalším zdrojem, o němž sní například český provozovatel přenosové soustavy ČEPS, by byly poplatky za přeshraniční přenos elektřiny. Za toky elektřiny ze zahraničí totiž díky evropskému opatření na podporu přeshraničního obchodu s elektřinou v současné době neplatí, jak by se logicky zdálo, ten, kdo si elektřinu objednal, ale občané státu, přes jehož území tato elektřina prochází. Poplatky, které by provozovatel přenosové soustavy vybral od zahraničních obchodníků by šly právě na rozvoj sítí.

Splní EU do roku 2020 svůj „obnovitelný cíl“?

Drtivá většina členských států věří, že se jim podaří jejich individuální obnovitelné cíle (např. ČR musí do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě na 13 %) naplnit. Vyplývá to z předpovědí, které členské státy zaslaly Evropské komisi (EurActiv 25.1.2010). Jak ale odborníci upozorňují, sliby jsou jedna věc a realita může být nakonec úplně jiná.

Myslí si to i van Steen. Ten říká, že ačkoliv většina členských zemí očekává, že své cíle přestřelí a z obnovitelných zdrojů vyrobí více, než k čemu je zavazuje evropská legislativa, některé státy budou mít krátce před rokem 2020 s plněním potíže. Jejich vlády totiž vyjednaly takové trajektorie (střednědobé cíle), které půjde na začátku plnit lehce, ale ke konci budou strmější.

„My jsme jim na Komisi říkali, že si nemyslíme, že je to úplně dobrý nápad, ale členské státy na tom trvaly. Pokud se teď podíváme na projekce, které jsme od členských zemí dostali, vidíme, že do roku 2016-2017 bude většina států nad svou trajektorií, ale pak budou buď pokračovat po ní, nebo budou v roce 2020 mírně pod“, uvedl.

Některé členské země své projekce Komisi ještě nedodaly. Jsou mezi nimi i velcí hráči – Itálie a Velká Británie. Merchant je ale přesvědčen, že Británie přinejmenším v elektroenergetice svůj cíl přestřelí. Myslí si však, že bude mít potíže s naplňováním cíle v oblasti výroby tepla, protože tam prý ještě "nic neudělala".