EU podpořila zákaz kreditů za likvidaci superskleníkového plynu

Evropské průmyslové podniky nebudou moci v budoucnu řešit své investice do snižování emisí skleníkových plynů nákupem kjótských kreditů vydávaných na likvidaci některých kontroverzních průmyslových plynů. Zákaz koncem minulého týdne odsouhlasili zástupci členských zemí EU.

Ekologičtí aktivisté výsledek hlasování přivítali a označili jej ze „milník“ na cestě k zachování integrity evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Zákaz má začít platit v dubnu 2013.

Podle Connie Hedegaard, evropské komisařky pro klimatické změny, jsou přínosy některých projektů na likvidaci průmyslových plynů pochybné z hlediska vynaložených peněz, geografického rozložení a přínosů k ochraně životního prostředí.

„Jejich další využívání není ani v zájmu EU, neboť státy (kde k jejich realizaci dochází) odrazují od podpory levnějších a jednodušších způsobů omezování těchto emisí,“ dodala.

Evropská unie podle komisařky nemá v úmyslu snížit počet dostupných kreditů. Chce ale zajistit, aby se na mezinárodním trhu s uhlíkem obchodovalo s kvalitnějšími a geograficky lépe rozloženými kredity.

Ekologický think-tank Sandbag odhaduje, že v letech 2008–2009 evropské podniky v 84 % případů investovaly do nákupu emisních kreditů vydávaných v Číně a Indii projektům na likvidaci trifluormethanu (HFC-23) a kysličníku dusného (N2O).

Ekologové upozornili, že možnost získat kredity za snižování emisí těchto skleníkových plynů, které jsou z hlediska příspěvku ke globálnímu oteplování mnohonásobně nebezpečnější než oxid uhličitý (CO2), motivovala firmy spíše k navyšování jejich produkce – jednoduše proto, že později mohly být levně zlikvidovány.

Dobrý byznys

Díky ETS se z produkce a následné likvidace zmíněných plynů stal pro čínské a indické firmy obrovský byznys, který se jim vyplácel mnohem více, než výroba chladících zařízení, která představuje jejich hlavní činnost. Evropská komise odhaduje, že výnosy z prodeje kreditů až 78násobně převyšovaly počáteční investice a náklady na realizaci projektů.

Drtivá většina projektů byla navíc realizována pouze v několika málo lokalitách ve vyspělejších rozvojových zemích, což je v rozporu s tím, co mezinárodní společenství a EU podporuje. Kjótský mechanismus čistého rozvoje (CDM), v jehož rámci mohou západní průmyslové podniky investovat do snižování emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích, měl pomáhat především nejzaostalejším zemím a geografické rozmístění projektů mělo být rovnoměrnější.

Od zákazu obchodování s emisními kredity v rámci ETS si Evropa slibuje odstranění „perverzních pobídek“, které firmy v rozvojových zemích vedly k nadměrné produkci nebezpečných plynů.

Natasha Hurley z ekologického sdružení CDM Watch rozhodnutí přivítala, ale posteskla si nad tím, že se datum zákazu obchodování posunulo z 1. ledna 2013 až na 30. dubna.

„Je mi líto, že členské státy nezůstaly zcela imunní vůči nátlaku malé skupiny investorů, kteří během celého procesu tvrdě lobbovali za maximální možné ústupky,“ uvedla Hurley.

Díky posunu data bude potenciálně možné obchodovat s dalšími 52 miliony kreditů v hodnotě zhruba 676 milionů eur, dodala.