EU docházejí prostředky na projekt jaderné fúze

Zdroj: www.iter.org

Několikamiliardový mezinárodní projekt ITER se dostal do velkých finančních potíží. Důvodem je, že evropské vlády už nemají prostředky na hrazení rostoucích nákladů. Odstoupením od projektu by však utrpěla evropská pověst, varují politologové.

Náklady EU na projekt ITER se sídlem ve Francii se od svého zahájení v roce 2001 téměř ztrojnásobily. Krizí postižené členské státy již proto začínají pochybovat o návratnosti celé investice.

Vypomoci by mohlo Evropské společenství pro atomovou energii, které Unie požádá o příspěvek ve výši přibližně šesti miliard. Francie má jako domovská země projektu poskytnout dalších 1,3 miliardy eur.

Kvůli prodlevám je začátek výstavby fúzního reaktoru naplánovaný až na rok 2012. Někteří kritici proto vyzývají k pozastavení projektu ještě před zahájením prací. ITER je ale předmětem mezinárodní smlouvy a tu není snadné vypovědět.

Cílem reaktoru bude napodobit druh fúze, který se odehrává na slunci a je bohatým zdrojem energie.

V květnu se v Bruselu za účelem diskuze o budoucnosti projektu ve světle nedostatku financí sešli ministři pro výzkum. Nakonec však pouze zopakovali své odhodlání pokračovat v projektu, ale neshodli se na detailech. Namísto toho vytvořili pracovní skupinu, jejímž cílem bude najít do léta nějaké řešení. Jedním z nich může být i zlepšení finančního řízení. Největším problémem ale zůstává, kde najít další zdroje na záchranu projektu.

Zpozdit výstavbu? Jen těžko

Národní vlády a Komise mají totiž odlišné představy o tom, jak celou záležitost vyřešit. Brusel tlačí na poskytnutí nové finanční injekce, ale státy trvají na tom, že peníze by měly být vyčleněny z již existujících zdrojů.

Komise navrhla několik možností, mezi nimiž je i přesměrování zdrojů z rámcového programu EU pro výzkum. Tento plán se však setkal s odporem, protože není jasné, které programy by bylo nutné obětovat na záchranu projektu ITER. Dalším z nápadů je i půjčka z Evropské investiční banky (EIB), ale Komise je v tomto směru opatrná. Podle kritiků jde o důkaz, že projekt ITER představuje velké finanční riziko.

Ve hře zůstává i zpoždění výstavby, což by EU umožnilo rozložení nákladů na delší období. Partneři projektu jako Čína, Japonsko, nebo Spojené státy by ale takový krok pravděpodobně nepřivítali s nadšením.

Postoj EU před setkáním nejasný

Rada ITER, která celý projekt řídí, se sejde v Číně ve dnech 16. a 17. června. Ještě stále však není jasné, zda do té doby Evropa najde jasnou odpověď na to, odkud sežene dodatečné finanční prostředky.

Pracovní skupina, kterou vytvořili ministři, se již tento měsíc setkala dvakrát (3. a 5. června) a pravděpodobně se v příštích týdnech sejde ještě dvakrát. O celé záležitosti se bude diskutovat také na setkání diplomatů v Bruselu v červenci před zasedáním Rady.

V případě, že se do té doby nepodaří dospět k dohodě, dojde možná k posunutí realizace klíčových součástí agendy ITER, ale jednostranné odstoupení od dohody s mezinárodním konsorciem není řešení, uvedli diplomaté.

„Sága ITER“ přitom ve velké míře připomíná problémy vývoje navigačního systému Galileo.

Co je ITER?

Projekt ITER je experimentální termonukleární reaktor nacházející se ve městě Cadarache v jižní Francii. Země vyhrála zakázku na umístění projektu před Japonskem, Španělskem a Kanadou.

Výzkum fúze může podle jejích zastánců přinést potenciální zdroj levného, vydatného a bezuhlíkového paliva. Podle skeptiků jde však již desetiletí jen o sen a dosud se nepodařilo dosáhnout hmatatelných výsledků. Ekologové zase upozorňují, že sporná je i bezpečnost tohoto výzkumu, přičemž oni osobně by raději viděli nárůst prostředků do výzkumu obnovitelných zdrojů.

Podnětem projektu byla americko-ruská spolupráce v této oblasti v 80. letech. V současnosti se ale na realizaci ITER podílejí i EU, Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Až 45 % finančních zdrojů přitom pochází z EU (s významným přispěním Francie).

V roce 2001 dosáhly celkové předpokládané náklady projektu téměř šesti miliard eur. Očekávalo se, že výstavba skončí do deseti let. Nyní se ale počítá s tím, že se náklady vyšplhají až na 16 miliard eur a navíc – s výstavbou se ještě nezačalo. Podle kritiků může být tudíž výsledná částka mnohem vyšší.