Energetika bude chytřejší než dřív. Na cestě k digitalizaci bude ale hodně záležet na státu

© Shutterstock

Hlavním tahounem přechodu k chytřejší digitalizované energetice je v současné době evropská a národní regulace, shodli se experti na nedávné debatě v Praze. Velkou otázkou zůstává, kdo nové technologie zaplatí.

S rozvojem obnovitelných a decentrálních zdrojů pro výrobu elektřiny se stále častěji mluví o využití digitálních technologií, které umožňují lépe řídit elektrickou soustavu a zároveň přispívají k úsporám energie.

Otevírají také nový pohled na trh s elektřinou. Technologie jako blockchain mohou umožnit obchodování s elektřinou i velmi malým výrobcům energie, kteří mají třeba solární elektrárnu na střeše. Na druhé straně do této rovnice vstupují i nové způsoby spotřeby elektřiny, jako je elektromobilita.

Digitalizace ale nepřináší jen nové nástroje provozovatelům soustav nebo osamostatnění zákazníků, ale také lepší komunikaci mezi spotřebiteli a energetickými společnostmi. „Zahrnuje automatizaci řízení distribučních soustav, rozsáhlou informační podporu zákazníka a také nové služby a doporučení, která mu umožní bez újmy na komfortu ušetřit energii a peníze,“ vysvětlil na nedávném diskuzním setkání k digitalizaci energetiky člen představenstva společnosti ČEZ Distribuce Pavel Šolc.

Z pohledu distributora má podle něj digitalizace přinést vyšší spolehlivost a kvalitu dodávky energie, větší pohodlí a svobodu pro zákazníky a úspory energie.

„Je potřeba vytvořit transparentní prostředí, ve kterém mohou výrobci a spotřebitelé energie i provozovatelé distribučních soustav komunikovat a uzavírat transakce. Digitální technologie umožňují sladit tržní incentivy motivující k chování, které je prospěšné pro elektrickou soustavu,“ řekl Mathias Böswetter z německého Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW) během diskuze, kterou pořádal Spolek pro evropskou politiku společně s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung a serverem EURACTIV.cz.

Chytrá elektřina: co jsou to inteligentní sítě a k čemu slouží

Řada oblastí lidského života prochází digitalizací. Týká se to i energetiky. Digitalizace probíhá v oblasti elektroenergetiky, plynárenství i teplárenství. Tento factsheet shrnuje hlavní výhody a výzvy, které se pojí s přechodem na chytré sítě v elektroenergetice.

Zákazníci se mění

Hlavní hnací silou pro digitalizaci je podle Böswettera vedle decentralizované výroby energie také propojování sektorů, jehož příkladem je třeba zmíněná elektromobilita. „Přináší to potřebu přejít na skutečně nový systém, spíše než jen přemýšlet o nových obchodních modelech. Jinak nebudeme schopni koordinovat výrobu a spotřebu elektřiny a fungování sítí,“ řekl Böswetter.

Podle ředitele Německé průmyslové iniciativy pro energetickou účinnost (DENEFF) Christiana Nolla je důležitým faktorem změna chování zákazníků a jejich očekávání. Toho využívají i firmy, které dosud působily mimo energetiku – například velké technologické společnosti jako Google, které lidem nabízejí chytrá zařízení do domácnosti.

V posledních letech mají ale na posun k digitalizované energetice největší vliv politická rozhodnutí a regulace. To zdůrazňuje také Šolc. „Žádosti o nová připojení malých zdrojů do distribuční soustavy táhnou dotační programy. Když startují, vidíme nárůst, když končí, tak zájem klesá,“ řekl při debatním setkání.

„Také rozvoj e-mobility by pravděpodobně probíhal velmi pomalu a po úplně jiné trajektorii, kdyby na něj nepůsobila evropská regulace,“ doplnil.

Samotné dotace rozvoj elektromobility nezajistí, ukazují zkušenosti

Elektromobilita a další alternativní pohony mají pomoci vyčistit vzduch ve městech a snižovat emise skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Lidi ale k jejich nákupu nedonutí jen zákazy a příkazy. Stát by jim měl cestu k čisté mobilitě ulehčit.

„Už jsme si na to zvykli, takže to vnímáme jako samozřejmé, ale hlavním tahounem byla v posledních letech regulace na úrovni EU a státu a bude to tak i v dalších letech. Samozřejmě ruku v ruce s vývojem technologií – bez něj by to nešlo,“ shrnul Šolc.

Energetický zákon pro novou dobu

Znamená to ovšem, že rozvoj digitalizace může zásadním způsobem ovlivnit strategie zvolená státem.

V současné době například probíhají intenzivní diskuze ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a provozovatelů přenosové soustavy a distribučních sítí o nasazení chytrého měření od určité úrovně spotřeby.

Postupné zavádění chytrých měřáků předpokládá Národní akční plán pro chytré sítě z roku 2015, který navazuje na Státní energetickou koncepci. „Tyto dokumenty jsou ovšem závazné pro orgány státní správy. Aby byly závazné i pro soukromé firmy a celou energetiku, musí být přetaveny do podoby legislativy – čili do českého energetického zákona a prováděcích předpisů a v neposlední řadě do kodexů provozovatelů přenosové soustavy a distribučních sítí,“ řekl Šolc.

Česko bude mít zcela nový energetický zákon. Vzniknout by mohl do tří let

Energetický trh se mění a reaguje na to i evropská legislativa. V Bruselu finišují jednání o velkém energetickém balíčku. Na jeho základě připraví Česko nový energetický zákon, který by mohl komplexně řešit například ukládání energie.

Ukotvení do legislativy podle něj budou potřebovat například noví hráči na trhu s elektřinou – agregátoři a poskytovatelé flexibility, o kterých se hodně mluví v souvislosti s takzvaným zimním energetickým balíčkem EU.

Jedním z klíčových momentů bude podle Šolce například otevření trhu s regulační energií a podpůrnými službami právě pro agregátory. „To bude jeden z impulzů, protože to přinese účastníkům trhu, kteří budou ochotni participovat, nějaký dodatečný bonus,“ řekl Šolc.

Do legislativy se také budou muset dostat pravidla pro akumulaci energie, změny v oblasti elektromobility a otevření vztahů pro zákazníky, kteří mezi sebou budou chtít s elektřinou obchodovat.

Otevřít možnosti

V některých případech by ale bylo prospěšné, kdyby se zjednodušila pravidla, která již existují, myslí si specialista na obnovitelné zdroje energie Komory OZE Ladislav Seidler, který také působí ve společnosti Amper Market.

„Dosud jsme byli poměrně skeptičtí ohledně velkých bateriových systémů pro ukládání elektřiny z OZE. Kdyby se například zjednodušily podmínky pro elektrokotle v menších teplárenských soustavách, dokázali bychom využít zpětnou regulaci u zdrojů, které provozujeme. Protože ale platíme všechny regulované složky elektřiny, tak se to nevyplatí,“ řekl.

„Z pohledu obchodníka je také důležité sledovat výrobu z volatilních zdrojů. Poměrně jednoduchým způsobem by byl přístup do řídicí jednotky samotného zdroje. To ale výrobci nedovolí. Kdysi jsme vedli debatu s distributorem, který má přístup s jednotkám pro hromadné dálkové ovládání, zda by dokázal obchodníkům signály předávat. V takovém případě bychom se mohli minimálně v oblasti obchodu výrazně posunout k chytrým sítím,“ uvedl Seidler další příklad.

Jan Palaščák: Chytré sítě, nebo drahé černé skříňky?

Dříve než zavedeme chytré elektroměry, pojďme vyzkoušet chování zákazníků na tom, co už máme. Hromadné dálkové ovládání k tomu může dobře posloužit, píše ve svém komentáři Jan Palaščák.

Kdo to zaplatí

Velká pozornost se v debatě o digitalizaci energetiky věnuje nákladům, které tento proces přinese. Energetický regulační úřad například dlouhodobě zdůrazňuje otázku, nakolik rozvoj chytrých sítí přinese efekt pro konečné zákazníky a nakolik pro provozovatele sítí.

Nad náklady se zamýšlí také distributoři. Podle Šolce nepůjde jen o kapitálové náklady – jako například cena zavedení chytrých měřáků – ale také provozní náklady spojené se zpracováváním dat.

„Část našich dnešních operačních nákladů bude vyměněna za nové operační náklady na elektroniku. Dovedu si představit diskuzi, kdy budeme prokazovat, jak a kdy se projeví přínosy digitalizace. A dovedu si představit, že u řady technologií půjde o nulový součet. V určitém období se ale budou ‚staré‘ a ‚nové‘ provozní náklady překrývat,“ řekl Šolc.

Důležitá proto podle něj bude nová tarifní struktura v elektroenergetice. Tu ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a provozovateli sítí připravuje právě Energetický regulační úřad.

„S nástupem decentralizovaných zdrojů roste jejich vliv na soustavu. U těch, kdo si tyto zdroje pořídí a mají z toho prospěch, bychom měli být schopni vyhodnocovat, jaký je jejich vliv na soustavu, a zpoplatnit to. Tím by se pokryla část nákladů, které tyto zdroje vyvolaly,“ dodal Šolc.

Zastánci obnovitelných zdrojů ovšem upozorňují, že tarifní systém by neměl zatěžovat samovýrobce elektřiny. „Stejně jako neplatíme velkopěstitelům zeleniny za ředkvičky z vlastního záhonku, nebudou ani samovýrobci elektřiny sankcionováni za to, že se někomu pletou do byznysu,“ zdůrazňuje energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Zaručit to má evropská směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, kterou v létě schválili zástupci členských zemí a europoslanci. Mimo jiné stanoví, že na vlastnictví malých zdrojů, jako jsou střešní fotovoltaické elektrárny, nesmí být uvaleny žádné zvláštní poplatky.