Emise uhlíku mohou do roku 2020 klesnout o 25 %

Emise

Pokud Evropská unie dodrží svůj závazek a zvýší do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %, mohou emise skleníkových plynů klesnout až o 25 %. Vyplývá to z dlouho očekávaného dokumentu, v němž Evropská komise nastiňuje svou vizi přechodu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

Evropská unie se v minulosti zavázala snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Poslední z jmenovaných cílů je přitom pro státy nepovinný.

Z „cestovní mapy“ pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice, kterou se nyní chystá představit Evropská komise, ale plyne, že pokud se Evropě podaří dodržet právě tento nepovinný závazek a svou spotřebu energie skutečně sníží o 20 %, emise skleníkových plynů mohou v důsledku toho klesnout o dalších 5 %.

Krom výše uvedených cílů se v říjnu roku 2009 vrcholní představitelé členských států a vlád EU shodli na tom, že do roku 2050 musí vyspělé země snížit své emise skleníkových plynů o 80-95 % v porovnání s rokem 1990. Tato čísla jsou v souladu se závěry Mezivládního panelu OSN ke změně klimatu (IPCC), který říká, že právě k takovému omezení emisí musí dojít, pokud svět chce odvrátit hrozbu ničivých (a nevratných) klimatických změn.

„Z analýzy vyplývá, že má-li být potřebné snížení (emisí) do roku 2050 efektivní z hlediska nákladů, musí do roku 2020 dojít k poklesu (emisí) o 25 %,“ dočteme se v zatím neveřejném dokumentu, do nějž měl EurActiv možnost nahlédnout. „Ukazuje ale také, že EU takového snížení může dosáhnout, pokud splní svůj stávající závazek a zvýší do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %.“

Dokument by měl spatřit světlo světa již brzy. Komise by jej ráda zveřejnila jako součást balíčku společně s plánem energetické účinnosti, na němž nyní pracuje DG Energy a bílou knihou k dopravě.

Ekologové ze sdružení Přátelé Země analýzu přivítali, ale obávají se, aby díky novým argumentům EU neustoupila z původního slibu, podle nějž Evropa zvýší svůj závazek k omezování skleníkových plynů na 30 % v případě, že se k podobnému snižování emisí přihlásí i největší světoví znečišťovatelé.

„Snížení o 25 % je jen o něco málo víc než to, s čím počítáme už dnes, a jde o jasnou redukci z navrhovaných 30 %,“ říká Brook Riley, který má ve sdružení na starosti klimatické změny a energetiku.

Komisařka pro klimatické změny Connie Hedegaard ovšem zdůrazňuje, že nabídka, podle níž EU slíbila navýšit svůj redukční cíl na 30 %, stále platí a závěry z cestovní mapy na ní nemají žádný vliv.

„Nové postupy, modely a opatření vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti navrhujeme, abychom rozproudili diskusi,“ řekl EurActivu zdroj z Komise. „Jsme aktivní a své politiky i plány upravujeme tak, aby byly ještě ambicióznější. Komisařka od svého závazku k 30 % cíli nikdy neustoupí,“ dodal.

I přes tato ujištění je ale zřejmě číslo 25 % třeba vidět v kontextu obvyklých politických handlů, k nimž v Bruselu dochází – přeci jen, 25 % je více než 20 %, ale méně než 30 %.

Jak snížit do roku 2050 emise o 80-95 %?

Cestovní mapa k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050 tvoří z větší části analýza nákladů různých opatření, která je třeba přijmout k tomu, aby se podařilo emise skleníkových plynů do roku 2050 snížit o 80-95 %.

Součástí je i návrh dílčích cílů: do roku 2020 snížit emise o 25 %, do roku 2030 o 30 %, do roku 2040 o 60 % a konečně do roku 2050 o 80-95 %. Text dále modeluje způsoby, jak naznačených cílů dosáhnout z hlediska nákladů co nejefektivněji, a rozděluje je podle jednotlivých sektorů ekonomiky.

Komise v dokumentu doporučuje udržovat v nadcházejících 40 letech vysokou míru investic do obnovitelných zdrojů, inteligentních sítí (smart grids), zachycování a ukládání uhlíku (CCS), vyspělých průmyslových procesů a elektrifikace dopravy.

Investice by podle materiálu měly každoročně vzrůst o zhruba 270 milionů eur, což odpovídá 1,5 % ročního HDP Evropské unie. Unie do těchto oblastí již dnes investuje zhruba 19 % HDP.

Podle exekutivy bude třeba navýšit i výdaje na výzkum nových technologií. V příštích deseti letech by tyto investice měly vzrůst o 50 miliard eur.

Díky úsporám energií a rozvoji obnovitelných zdrojů by ale v příštích 40 letech měly průměrné náklady na palivo klesat tempem 175 až 320 miliard eur ročně. Záležet ovšem bude na tom, jak budou státy aktivní a jak rychle budou příslušná opatření přijímat.

V dokumentu se také dočteme, že pokud by byla elektrifikace dopravy úspěšná, „poptávka po biopalivech by mohla zůstat na úrovni ne o mnoho větší než v roce 2020“, jinými slovy: zhruba na 10 % celkového energetického mixu. Biopaliv by využívala hlavně těžkotonážní vozidla a letecká doprava.

Plán Komise počítá i s dalšími investicemi do technologie CCS. Zařízení na zachycování a ukládání uhlíku by se po roce 2035 měla „rozšiřovat ve velkém“. Ročně by do tohoto sektoru mělo jít 10 miliard eur.

Cestovní mapu pro nízkouhlíkovou ekonomiku se Komise chystá oficiálně představit 9. března 2011.