Elektrárny projdou bezpečnostními prověrkami, zatím se neví jakými

Evropa provede pravděpodobně ve druhé polovině tohoto roku zátěžové testy ve svých jaderných elektrárnách – zatím však nebylo stanoveno datum, ani hodnotící kritéria. Komisař Günther Oettinger zároveň vyzval k tomu, aby se Unie v dohledné budoucnosti zbavila závislosti na atomové energii.

Do Bruselu se včera (15. března) na pozvání komisaře pro energetiku Günthera Oettingera sjeli ministři a odborníci na jadernou energetiku, aby ve stínu japonské živelné katastrofy a tamějších problémů s jadernými reaktory, zvážili spuštění bezpečnostních „stress testů“ pro evropské elektrárny (o přípravách na jednání EurActiv informoval ve včerejším článku).

Mimořádná schůze se podle komisaře širokým konsensem shodla na prověření, zda by evropské elektrárny dokázaly čelit podobné tragédii, jaká v uplynulých dnech zasáhla japonskou elektrárnu Fukušima. Zátěžové testy by měly zhodnotit odolnost proti zemětřesení, tsunami, výpadkům proudu a následnému selhání chlazení nebo proti teroristickým útokům.

Testování by mělo proběhnout ve druhé polovině letošního roku, aby byl dostatek času na pečlivé vypracování hodnotících kritérií. Na další schůzi, která se bude konat v dubnu, by se měl určit již podrobnější časový harmonogram a podmínky těchto testů.

Jelikož z právního hlediska nemůže EU bezpečnostní prověrku členským státům nařídít,  bude záležet na jednotlivých vládách, zda se testům podvolí. Na území Evropské unie se nachází 134 atomových elektráren v celkem 14 členských zemí.

Podle vyjádření českých představitelů, kteří se krizového jednání účastnili, by tuzemské elektrárny měly testování bez potíží zvládnout.

„Jsme schopni obstát při jakékoli prověrce, kterou budou organizovat ať už Mezinárodní agentura pro atomovou energii, nebo nějaký jiný subjekt, který k tomu bude určen,“ zaznělo po jednání z úst ředitele výrobní divize ČEZ Vladimíra Hlavinky.

Komisař Oettinger také vyslovil přání, aby testy podle unijních standardů provedly i další státy jako Rusko, Švýcarsko nebo Turecko. Na adresu těchto zemí ještě poznamenal, že se mohou zúčastnit výběru a sestavování testových kritérií.

Jaderná bezpečnost bude také jedním z témat nadcházejících summitu sedmadvacítky, který proběhne na konci měsíce (24. – 25. března).

Německo krotí jádro

Německo již v pondělí oznámilo záměr dočasně zastavit chod sedmi atomových elektráren, jejichž reaktory byly spuštěny před rokem 1980. Kancléřka Angela Merkel rovněž prozatímně zrušila dřívější rozhodnutí, které počítalo s prodloužením životnosti 17 německých elektráren v průměru o 12 let. Oddálení odstavení jaderných reaktorů, které vláda schválila v minulém roce, vyvolal nesouhlasné reakce jak u opozice, tak u veřejnosti.

Berlín se již také nechal slyšet, že na všech fungujících reaktorech provede „stress testy“.

Oettinger v německých médií naznačil, že Evropa by se měla vydat cestou bez atomové energie. „Musíme také otevřít otázku, jestli jsme v Evropě v dohledné době schopni zajistit naši energetickou spotřebu bez využití nukleární energie,“ řekl stanici ARD.

Budoucnost bez jádra by ale byla pro některé státy zřejmě těžko představitelná. Takto na výzvu eurokomisaře reagoval v tiskovém prohlášení český europoslanec Jan Březina (EPP): „Komisař Oettinger zbytečně panikaří. Problémy japonských elektráren mají být popudem k provedení bezpečnostní kontroly evropských jaderných elektráren a jejich evakuačních plánů, ale ne k náznakům protijaderné hysterie, která z jádra činí málem největší hrozbu lidstva.“

„Pan komisař je členem německé CDU a ta se zejména v souvislosti s nadcházejícími zemskými volbami v Bádensku-Würtembersku ocitá pod stále větším tlakem ze strany Zelených“, píše Březina ve zprávě s tím, že podpora Zelených v této strategicky významné spolkové zemi dramaticky narůstá a může vést k tomu, že rekordních 43 let trvající vláda CDU v této spolkové zemi padne.

Bulharská elektrárna ve hvězdách

V německém tisku se také objevilo Oettingerovo vyjádření, podle kterého by se měly plány na výstavbu elektrárny na Dunaji v bulharském Belene přehodnotit. Důvodem jsou údajně problémy s finančním pokrytím projektu.

Mluvčí Evropské komise Marlene Holzner EurActivu potvrdila, že ruský Rosatom, který v Belane chtěl stavbu provést, ještě nesehnal evropského investora.

Nové elektrárny by měly v budoucnu vyrůst také ve Velké Británii nebo Francii. Tyto země mají již dnes největší počet těchto zařízení na území Unie a nejspíše od jaderného programu nebudou chtít jen tak upustit.

Naopak Švýcarsko oznámilo, že svůj jaderný program v reakci na japonské události přeruší.

Belgie radí, jak se ukrýt před radioaktivitou

K zajímavé shodně náhod došlo v Belgii. Tamější úřady rozjely v těchto dnech informační kampaň, která má občanům poskytnout rady, jak se chovat v případě jaderné havárie. Akce byla ale naplánovaná měsíce dopředu, její načasování nemá tedy s japonskou katastrofou žádnou přímou souvislost.

Na území Belgie stojí dvě atomové elektrárny a dvě další leží blízko jejích hranic s Nizozemskem a Francií. Úřady proto v okruhu 20 kilometrů od těchto staveb rozdávají informační letáky, kde lidé najdou instrukce, jak se chovat v případě úniku radioaktivních látek.