Dotace půjdou i na teplo z biomasy, musí ale splnit zelená kritéria

© Pohled 111 / Wikimedia Commons

Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat.

Dalšímu využití biomasy otvírá dveře novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta mimo jiné zavádí novou podporu pro výrobu tepla z biomasy či zelený bonus pro biometan.

„Je tu shoda napříč energetickým sektorem, že biometan potřebujeme,“ uvedl Jan Habart, předseda českého sdružení pro biomasu CZ BIOM na konferenci Biomasa, bioplyn a energetika 2021. Jistá podpora biometanu již v české legislativě zakotvena byla, Energetický regulační úřad ji však nikdy nespustil. Předešlé legislativní bariéry by však měly díky novému zákonu padnout.

Podporu stanovenou novelizovaným zákonem však nedostanou všichni. Zájemci o dotace budou muset splnit nová kritéria udržitelnosti a úspor emisí pro elektřinu, vytápění a chlazení z pevné biomasy a bioplynu. Kritéria vyplývají z evropské legislativy, kterou do českého právního řádu zavádí již zmiňována novela o podporovaných zdrojích energie. Ta vchází v účinnost 1. ledna 2022.

„Kritéria mají zajistit, že biomasa pro energetiku je pěstována s ohledem na biodiverzitu, ochranu přírody a že skutečně přispívá ke zmírněn změn klimatu,“ vysvětlil Jan Doležal z asociace CZ BIOM. „Splnění kritérií udržitelnosti bude navázáno na nárok na veřejnou podporu,“ dodal.

Kritéria budou muset plnit jen větší výrobci, konkrétně bioplynové stanice s tepelným příkonem větším než 2 MW, a elektrárny a teplárny spalující biomasu s příkonem větším než 20 MW.

Základem bude dokumentace a certifikace

Nové požadavky se vztahují na tři hlavní typy biomasy – zemědělskou, lesní a odpadní – přičemž pro každou z nich se podmínky liší. Například v případě zemědělské biomasy bude nutné hledět na kvalitu půdy, ze které pochází. Stav půdy bude hrát výraznou roli i při využívání lesní biomasy, kde navíc bude nutné zajistit obnovu po těžbě. U odpadů tento problém odpadá, na rozdíl od siláže či štěpky se na místo jeho vzniku hledět nebude.

„V realitě to nebude problematické splnit, bude to ale potřeba doložit dokumentací,“ nastínil Doležal s tím, že všechny dokumenty budou muset být ověřitelné.

Kritéria se podle něj budou týkat v Česku asi 165 bioplynových stanic produkujících elektřinu a teplo, a dále pak zhruba 10 elektráren a tepláren spalujících čistou biomasu.

Kritéria udržitelnosti budou zároveň podléhat certifikaci. Na její úskalí upozornil na konferenci expert na obnovitelné zdroje energie Dalibor Delong. Ten upozornil, že nejprve je nutné vybrat si certifikační schéma a agenturu, následně podstoupit audit a až poté se může výrobce dočkat certifikátu. Vydání tak může zabrat i pět měsíců. Ani tím však proces nekončí, následuje totiž dozorový audit a následná recertifikace.

Praha chce naskočit do cirkulárního kola. Chystá vlastní bioplynovou stanici a biofarmy na střechách

Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.

Timmermans: Bez biomasy to nezvládneme

O biomasu by mohly mít v následujících letech zájem především teplárny. Odvětví totiž musí ustoupit od uhlí a podstoupit náročnou zelenou transformaci. „Předpokládáme, že biomasa bude během několika let dražší,“ podotkl v této souvislosti Habart.

Roli biomasy v budoucím energetickém mixu Evropy zdůrazňuje i sama Evropská komise. Podle jejího návrhu z července 2021 by se podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v EU měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. V roce 2019 přitom tento podíl činil 20 procent.

„Bez biomasy to nezvládneme. Biomasu v našem mixu potřebujeme, musí to být ale správná biomasa,“ prohlásil místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans v dřívějším rozhovoru pro EURACTIV.com.

Biomasa tvoří zhruba 60 procent využívaných obnovitelných zdrojů v EU. Tento podíl se však podle Timmermanse zřejmě zvyšovat nebude. Biomasa totiž nesmí být využívána na úkor lesů, půdy a přírody obecně. Je proto podle něj více než nutné mít nastavená dobrá pravidla pro její využívání a ta také přenést do reality.

„Pokud vše provedeme správně, pokud použijeme nejlepší dostupné vědecké znalosti, nejnovější technologie, tak pak můžeme biomasu využívat udržitelně,“ podotkl místopředseda unijní exekutivy.

Biomasy se týká i prosincový návrh z pera Evropské komise zaměřený na odlesňování. Podle něj by na evropský trh nemělo vstupovat dřevo a další produkty, které vznikly odlesňováním. EU tak chce ochránit deštné pralesy a další lesní ekosystémy ve třetích zemích.

EU bojuje proti odlesňování. Chce zakázat dovoz potravin, kvůli kterým mizí pralesy

Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.