Dostavba plynovodu Nord Stream 2 bude mít asi zpoždění, dokončení komplikuje Dánsko

© Shutterstock

Stavba plynovodu Nord Stream 2, který by měl být dokončen do konce letošního roku, bude možná o několik měsíců zpožděna kvůli problémům při zajišťování nutných povolení v Dánsku.

Plynovod vedoucí ruský plyn přes dno Baltského moře má být dlouhý 1230 kilometrů a nyní je ve výstavbě. Zahájení činnosti by mohlo být odloženo až o osm měsíců, což si vyžádá dodatečné náklady 660 milionů eur (17 miliard Kč), uvedl dnes provozovatel plynovodu.

Projekt vedený ruskou firmou Gazprom kritizují Spojené státy, ale také některé země ve východní Evropě, Skandinávii a Pobaltí. Upozorňují, že zvýší závislost Evropy na ruském plynu.

Projekt Nord Stream 2 ohrožuje vnitřní trh EU, tvrdí europoslanci

Evropský parlament dnes schválil rezoluci o vztazích Evropské unie s Ruskem, v níž požaduje jejich přehodnocení a například také zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2.

Dánské „zdržování“ je komplikací pro Ukrajinu

Načasování dokončení projektu je důležité pro novou smlouvu o tranzitu plynu mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina je nyní hlavní ruskou trasou pro vývoz do Evropy. Tranzitní dohoda je zdrojem značných příjmů ukrajinského rozpočtu, na konci letošního roku ale její platnost končí. Podle původního plánu měl být do té doby zahájen provoz plynovodu Nord Stream 2.

Gazprom dokončil více než 70 % plynovodu, od dubna 2017 ale čeká na schválení žádosti o položení potrubí v dánských vodách od úřadů v Dánsku. Plynovod vede vodami Finska, Švédska, Dánska a Německa a vyjma Dánska už získal povolení od všech zemí.

Provozovatel plynovodu už podal v Dánsku dva návrhy trasy s žádostí o schválení, první před více než dvěma lety. V březnu dánský energetický úřad požádal o posouzení vlivu na životní prostředí u třetí možnosti trasy. Nord Stream 2 označil třetí žádost o novou trasu za úmyslný pokus dokončení projektu zpozdit.

Nord Stream 2 si stěžuje na směrnici o zemním plynu u Soudního dvora EU

Společnost Nord Stream 2 AG se ve svém sporu s Evropskou komisí rozhodla k nečekanému kroku. Obrátila se na Soudní dvůr EU s požadavkem zrušení revize směrnice o zemním plynu. Společnost ji totiž považuje za diskriminující.

Podle dopisu provozovatele plynovodu dánským úřadům, který získala agentura Reuters, požadavek na třetí trasu může způsobit značné zpoždění a dodatečné náklady 560 milionů eur. Mimo to už firmě v souvislosti s tímto novým požadavkem na třetí trasu vznikly náklady 100 milionů eur. Původní rozpočet na plynovod je 9,5 miliardy eur.

Gazprom poskytl projektu zhruba polovinu financí, druhou polovinou se na něm podílejí německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Dánsko mohlo vetovat první návrh trasy. Podle zákona z roku 2017 může země z bezpečnostních důvodů zakázat, aby plynovod procházel jejími teritoriálními vodami. Na další dvě možné trasy však veto uplatnit nemůže, protože vedou výlučnou ekonomickou zónou, ne teritoriálními vodami.

Plynovod má z Ruska do Německa ročně dodávat až 55 miliard metrů krychlových zemního plynu a je v podstatě rozšířením existujícího plynovodu Nord Stream zprovozněného v roce 2011.

V květnu provozovatel uvedl, že plynovod pravděpodobně nebude spuštěn podle plánu do konce roku 2019, ale spíše až v roce 2020.

Unijní trh s plynem bude mít nová pravidla, potvrdil Evropský parlament

Novou podobu pravidel pro trh s plynem, předběžně dohodnutou s členskými zeměmi, dnes potvrdilo při hlasování plénum Evropského parlamentu.