Distribuční společnosti budou mít na starost úspory energií

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: Anton Fomkin.

Distribuční společnosti a obchodníci s energiemi mají u svých koncových zákazníků ušetřit energii odpovídající 1,5 % jejich podílu na trhu. Vyplývá to z návrhu směrnice upravující energetické audity, registry s údaji o účinnosti všech provozů na výrobu elektřiny a tepla a závazky v oblasti energetické účinnost. Dokument má EurActiv k dispozici.

Pokud návrh nových pravidel, který v těchto dnech připravuje Evropská komise, bude členskými státy a Evropským parlamentem schválen, velké podniky budou muset jednou za tři roky projít energetickým auditem. Zajišťovat je budou nezávislí akreditovaní experti. První audity by měly být podle návrhu hotové do konce června 2014.

U malých podniků a domácností nemají být audity povinné, ale každý členský stát EU bude mít povinnost vytvořit takové podmínky, které budou malé odběratele k jejich provedení motivovat.

Distribuční společnosti a maloobchodní prodejci energií budou mít podle návrhu za úkol ušetřit u svých koncových odběratelů energii odpovídající 1,5 % jejich podílu na trhu. Komise má za tímto účelem vydat zásady, které určí, jak cíle upravit v případě, že zákazníci přejdou od jednoho zdroje energie k jinému, konkrétně z topného oleje na zemní plyn, ze zemního plynu na centrální vytápění nebo ze zemního plynu na elektřinu.

Malé distributory a prodejce bude stát moci této povinnosti zprostit.

Stát by měl podle návrhu dále zajistit, aby u koncových odběratelů elektřiny, plynu, dálkového vytápění a dodávek teplé vody byly instalovány měřící přístroje, z nichž je možné odečíst aktuální spotřebu energie a dobu trvání odběru. V bytových domech a budovách s více odběrateli dálkového tepla má být měřící zařízení umístěno u vstupu do budovy a ideálně i u každého jednotlivého odběratele. Pokud by to technicky nebylo možné, má být u každého radiátoru instalováno zařízení, které umožní vypočíst podíl na celkovém odběru tepla v budově.

Cílem návrhu směrnice je přispět k plnění unijního cíle, který počítá se zvýšením energetické účinnosti do roku 2020 o 20 %. Na přípravě dokumentu pracuje několik generálních ředitelství Evropské komise. Návrh by měl světlo světa spatřit v červnu.

Smíšené reakce

Přestože návrh ještě nedospěl do své finální podoby, mezi zástupci zájmových skupin už má své kritiky i zastánce. Zatímco podnikatelé obecně vyjadřují spokojenost, podle ekologů by navrhovaná opatření mohla být přísnější.

Sam Rowe, mluvčí evropského sdružení petrochemického průmyslu Europia, směr, kterým se návrh Komise ubírá, přivítala a uvedla, že s cílem 1,5 % asociace „absolutně souhlasí“. Mluvčí dodala, že energetická účinnost představuje pro sdružení prioritu. Ocenila i to, že se v připravovaném návrhu neobjevuje zmínka o revizi závaznosti obecného cíle, kterou Evropská komise plánovala na rok 2013. Cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 % je v tuto chvíli pro EU dobrovolný. Komise ale v minulosti pohrozila, že v případě, že státy nebudou k tomuto cíli směřovat, navrhne, aby jeho plnění bylo povinné.

Ekologové ze sdružení Přátelé Země ale návrh kritizují. 1,5% závazek by podle nich v prvním roce znamenal maximálně úspory v rozsahu 12 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu), což je pouze zlomek z celkových 368 Mtoe, které by podle plánů měla EU ročně uspořit, chce-li svůj cíl pro rok 2020 splnit.

„V principu to zní dobře, ale když se na to podíváte blíž, je to vážně slabé,“ řekl EurActivu zástupce Přátel Země Brook Riley.

Sdružení se dále nelíbí, že návrh sice zachovává původní cíl renovovat ročně 3 % budov ve veřejném vlastnictví, ale zároveň státům z tohoto závazku umožňuje vyjmout sociální bydlení, což odůvodňuje potenciálně „významným zatížením“ veřejných rozpočtů. Ve veřejném vlastnictví je v Evropské unii přibližně 12 % obytných budov. Pokud z toho bude vyjmuto ještě sociální bydlení, úspory energií budou nižší, než se původně očekávalo, argumentuje Riley.

Kritici také namítají, že zatímco v Plánu energetické účinnosti z letošního března se počítá s tím, že by se budovy měly renovovat v souladu s „nejlepší dostupnou třídou energetické náročnosti“, směrnice počítá pouze s „minimálními požadavky na energetickou náročnost“.

Jednotná metodologie by pomohla

Členské státy mají podle návrhu Evropskou komisi informovat každý rok o pokroku při plnění národních plánů energetické účinnosti a od roku 2014 mají tyto zprávy jednou za tři roky doplnit informacemi o politikách na podporu energetické účinnosti a opatřeních, která se za tímto účelem provádějí na národní, regionální a místní úrovni.

Stefan Scheuer, lobbista, který spolupracuje s neziskovými organizacemi v otázkách životního prostředí, ale upozorňuje, že každý národní program reforem, jehož prostřednictvím stát představuje své kroky vedoucí k naplnění strategie Evropa 2020, pracuje s jinou metodologií. Opatření, která jednotlivé státy přijaly, proto podle něj není možné vzájemně porovnat.

„Když minulý týden přišlo prvních deset národních plánů, pokusili jsme se je porovnat. Nedávalo to ale žádný smysl, protože každá země uvádí něco jiného, nebo neuvádí vůbec nic,“ řekl EurActivu.

Belgie se podle něj přidržela unijního cíle v oblasti úspor primárních energií, Velká Británie žádný cíl neuvedla, Německo svůj cíl porovnává s hodnotami z roku 2008 a Finsko uvedlo, že chce spotřebu snížit o 10 % vůči základnímu scénáři, který projektuje spotřebu energie v terawatthodinách do roku 2020. „S takovými údaji, Komise nemůže nic spolehlivě vyhodnotit,“ uvedl Scheuer.