Derogace povolenek na CO2: Brusel chce od Česka vysvětlení

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: Senor Codo.

Žádost České republiky o přidělení bezplatných emisních povolenek zkoumá Evropská komise. A chce vysvětlení. Mnohé z projektů, které se mají realizovat výměnou za povolenky, totiž doprovázejí nejasnosti. Komise se spolu s ekology obává, že bezplatné permity ke snižování emisí příliš nepřispějí a navíc může dojít i k narušení hospodářské soutěže.

Praha požádala Evropskou komisi o přidělení 107 milionů bezplatných povolenek pro elektrárny a teplárny. Jejich hodnota dosahuje přibližně 1,88 miliardy eur.

Desítka nových členských zemí si ve směrnici z roku 2009 vyjednala výjimku, podle níž mohou jejich uhelné elektrárny a teplárny získávat část povolenek zdarma i po roce 2013, kdy začne nová fáze obchodování na evropském uhlíkovém trhu (EU ETS). Takto „ušetřené“ prostředky ale musí využít na modernizaci, diverzifikaci a ekologizaci výroby elektřiny.

Pokud by tyto podmínky nebyly splněny, posuzovalo by se přidělení povolenek jako nedovolená státní pomoc. Přesně to ale podle právníků z Ekologického právního servisu (EPS) hrozí, pokud EU české žádosti vyhoví. Až tři čtvrtiny ze 107 milionů požadovaných bezplatných povolenek totiž půjdou na konto největší české energetické společnosti ČEZ, a to její postavení na trhu ještě více posílí.

EPS v prosinci 2011 vypracoval a odeslal Evropské komisi analýzu, ve které ji vyzval, aby se české žádosti podívala na zoubek.

Derogace prý prohloubí závislost na uhlí

Analýza uvádí, že Česko ve svém národním plánu investic, který žádost o bezplatné povolenky doprovází, uvedlo řadu projektů, které s vysokou pravděpodobností nelze započíst mezi investice, které by snižovaly emise skleníkových plynů.

Žádost o povolenky, kterou do Bruselu odeslalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) je podle EPS problematická z řady důvodů. Zatímco cílem evropské legislativy je přispívat ke snižování závislosti na fosilních palivech, 46 % projektů, na které se ČR snaží nyní získat povolenky, naopak přispívá k prohloubení závislosti na uhlí.

Marta Machková z tiskového oddělení českého ministerstva životního prostředí EurActivu sdělila, že „investice mají za cíl snížit spotřebu uhlí vyšší energetickou účinností“. Odvolala se přitom na to, že „projekty vyhodnotili a doporučili nezávislí energetičtí auditoři“.

Větší detaily ale poskytnout odmítla. Nezodpověděla ani otázku, jakým způsobem tyto investice přispějí k diverzifikaci zdrojů.

Oprávněnost projektů navíc z údajů, které Česká republika zaslala do Bruselu, nelze pořádně vyhodnotit, konstatuje dokument, který EPS adresoval Evropské komisi. U řady investic na seznamu se tak nedá posoudit nakolik (a zda vůbec) přispívají ke snižování emisí CO2 (realizace jednoho z projektů emise podle EPS dokonce zvýší) a podobně nelze posoudit ani jejich efektivitu z hlediska nákladů. Doložení nákladové efektivity investic je přitom jednou z podmínek přidělení bezplatných povolenek.

Materiál EPS navíc uvádí, že poměr efektivnosti nákladů u předložených projektů se pohybuje mezi 12 až 232 tisíci eur za tunu uhlíku. Jeho současná cena na trhu dosahuje 9 eur.

I když Machková tato čísla nijak nezpochybnila, uvedla ale, že „vyšší ekologické náklady jsou často spojeny s dodatečnými investicemi“.

Evropská komise chce vysvětlení

Komise se v prosinci obrátila na české úřady a požádala je, aby jí dodaly další informace. V dokumentu, do něhož měl EurActiv možnost nahlédnout, exekutiva píše, že seznam zařízení „se zdá být nekompletní“ a v oblasti celkových ověřených emisích se nachází „několik nepřesností“.

Jedno z uvedených zařízení (pod označením CZ-075) se v seznamu investičních projektů vyskytovalo dokonce dvakrát, uvedla Evropská komise.

V seznamu figurují také projekty, jejichž realizace byla zahájena ještě před červnem 2009, kdy směrnice vstoupila v platnost (některé dokonce až čtyři roky zpátky). EPS argumentuje tím, že cílem směrnice zřejmě nebylo refundovat již rozběhnuté projekty, které by se realizovaly bez ohledu na ní. Měla spíš motivovat k uskutečnění dalších investic.

Machková trvá na tom, že pravidla EU tyto investice umožňují. „Avšak jsou předmětem dalších jednání s Komisí,“ přiznala.

Evropská komise také požádala o ověření směnného kurzu pro převedení české koruny na eura, a o vysvětlení, jak předložené projekty přispějí k modernizaci výroby elektřiny v zemi.

„Na základě poskytnutých informací Komise v této fázi nemůže vyloučit, že Národní plán investic předložený Českou republikou nepovede k nadměrnému narušení hospodářské soutěže,“ upozornila v dokumentu Evropská komise.

Tisková mluvčí evropské exekutivy přiznala, že Praha na prosincovou žádost Komise již zareagovala, ale další komentář odmítla s tím, že „rozhodnutí Evropské komise je možné očekávat v červenci“.

EPS: Derogace posílí dominaci ČEZu

Problematická je i odpověď na otázku, zda přidělením povolenek zdarma nedojde k narušení hospodářské soutěže a posílení role dominantního hráče na trhu. Jde o další z podmínek, bez jejichž splnění by Komise povolenky zdarma neměla Česku přiklepnout. Směrnice požaduje dokonce pravý opak. Tam, kde je to možné, by dotované investice měly dokonce přispívat k vytváření konkurenčního prostředí.

EPS upozorňuje na to, že dominantnímu ČEZu (v roce 2008 skupina pokrývala 72,9 % spotřeby elektřiny v Česku) stát hodlá zdarma věnovat 63 % bezplatných povolenek, což jeho pozici může ještě posílit. Pod analýzou, o kterou se žádost MŽP o derogace opírá, je navíc podepsána společnost ČEZData, s.r.o., dceřiná společnost Skupiny ČEZ.

MŽP ale argumentuje tím, že dokumenty ČEZData prošly analýzou a zpracováním ještě před podáním žádosti. Ekology ale takové vysvětlení neuspokojuje.

„Přihláška se nepřipravovala v souladu s požadavky, které stanovuje legislativa. Obsahuje velké množství investic, které nebyly oprávněné a přispívají k budoucí české závislosti na uhlí,“ uvedl Jan Šrytr, vedoucí sekce pro zodpovědnou energii v EPS.

„Je nutně zapotřebí zrevidovat a zamítnout českou žádost a připojený seznam investic,“ dodal.