Dánsko kývlo na plynovod Nord Stream

Dánsko se stalo první zemí, která definitivně schválila výstavbu plynovodu Nord Stream ve svých pobřežních vodách. Stejný krok musí učinit ještě Německo, Finsko, Švédsko a Rusko. Pokud vše půjde hladce, mohla by stavba začít už příští rok a její dokončení je možné v roce 2012.

Souvislosti:

Plynovod Nord Stream má do německého Greifswaldu přivádět po trase dlouhé 1.220 kilometrů plyn z ruského Vyborgu. Potrubí má být vedeno po dně Baltského moře a jeho kapacita je plánována na 55 miliard krychlových metrů ročně (pro srovnání, skoro dvojnásobek Nabucca), což je množství, které by bylo schopné uspokojit potřeby více než 25 milionů domácností. S výstavbou by se mělo začít příští rok.

Konsorcium stojící za projektem plynovodu Nord Stream tvoří vedle ruského Gazpromu německé energetické společnosti BASF/Wintershall Holding AG, E.ON Ruhrgas AG a nizozemská Gasunie. Majoritní podíl v konsorciu má přitom Gazprom (51%). Podle dostupných informací má o členství zájem i francouzský GDF Suez.

Že se jedná o projekt evropského významu podtrhuje skutečnost, že získal status, díky němuž podléhá evropským pravidlům pro transevropské energetické sítě. Unie mu tento status udělila v roce 2006. Celkový rozpočet plynovodu má být 7,4 miliardy eur a jedná se tak o jednu z historicky největších soukromých investic do výstavby infrastruktury.

Některé země Unie, jako například Švédsko, Polsko a pobaltské republiky, ale projekt považují za značně kontroverzní a odmítají, aby byl označován za prioritu Evropské unie (EurActiv 27.8.2009).

Témata:

Zástupce konsorcia Nord Stream pro EU Sebastian Sass uvedl, že souhlas Dánska, tedy země, která tradičně dbá na vysoké ekologické standardy, s výstavbou plynovodu je sám o sobě zárukou o kvalitách projektu pro další státy.

Jak už bylo řečeno, než bude zahájena výstavba, musí ještě s plynovodem souhlasit další čtyři státy: Rusko, Německo, Finsko a Švédsko. Zatímco u prvního jmenovaného se s průtahy nedá počítat, u třech dalších to už tak jisté není. V této souvislosti se mluví především o Švédsku, které se už v minulosti vyjadřovalo k Nord Streamu hodně rezervovaně.

Podle Sasse však mezi třemi zbývajícími zeměmi (Rusko vynechme) žádný podstatný rozdíl nenajdeme – všechny velmi důkladně zkoumají dopady výstavby a provozování podmořského plynovodu na životní prostředí. Je to však pouze otázka ekologie, politické záležitosti zůstávají stranou, zdůrazňuje Sass. Zástupce Nord Stream sice připustil, že se ve Švédsku, na rozdíl od dalších zemí, rozhořela také debata o bezpečnostních otázkách v souvislosti s projektem, avšak ta už prakticky ustala.

Konsorcium Nord Stream tedy musí vyvrátit obavy, že je projekt spojen s ekologickými hrozbami. Proto v březnu tohoto roku dodalo všem dotčeným státům rozsáhlou studii nazvanou „Zpráva z Espoo“, která detailně hodnotí dopady Nord Streamu na Baltské moře.

Německo, Dánsko a Rusko jsou motivovány ke kladnému stanovisku také tím, že by za přepravený plyn dostávaly tranzitní poplatky – Nord Stream totiž má vést jejich pobřežními vodami (ty se rozkládají zpravidla 12 námořních mil od pobřeží). To však není případ Švédska a Finska, kde má plynovod protnout pouze jejich exkluzivní hospodářské zóny. (Exclusive Economic Zones jsou území do 200 námořních mil od pobřeží, v nichž má daný stát výhradní právo na rybolov a využívání nerostného bohatství.)

Proč je tedy pro Švédsko a Finsko výhodné dát projektu Nord Stream zelenou? Sass vysvětluje, že se jim to vyplatí právě kvůli ochraně životního prostředí. Roční kapacitu Nord Streamu by nahradilo asi 600 tankerů s kapalným plynem, které představují mnohem větší ekologické riziko, tvrdí Sass.

Finská vláda by měla své rozhodnutí ohledně plynovodu učinit už na přelomu října a listopadu, ve Švédsku bude jasno dokonce roku a v případě Ruska a Německa sice nejsou termíny známy, nicméně v těchto státech, které z plynovodu budou profitovat nejvíce, jen málokdo počítá s jeho odmítnutím. Podle Sasse by se mělo začít stavět už příští rok a hotovo bude v roce 2012.

Pokud jde o financování projektu, nebyl Sass sdílný, avšak podle agentury Reuters už investoři přislíbili o 15 % více prostředků, než je k výstavbě Nord Steamu potřeba.