ČR porcuje Modernizační fond. Ministerstvo chce při čerpání zvýhodnit energetické společnosti

© Pixabay

Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Fond je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a České republice má pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Již zítra končí připomínkové řízení k dokumentu, na základě kterého se má zhruba 150 miliard korun z Modernizačního fondu „naporcovat“ do několika programů – od modernizace teplárenské soustavy přes podporu obnovitelných zdrojů energie až po snížení emisí z dopravy.

Největší balík v objemu 60 miliard korun má směřovat právě do výstavby obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které má fond na starosti, přitom plánuje zajistit zvýhodnění stávajícím výrobcům elektřiny. Polovina financí by měla být vyhrazena pro energetické společnosti využívající bezplatné emisní povolenky. Druhá polovina bude určena pro všechny zájemce – stávající i nové výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Rozdělování evropských fondů „po česku“: Peníze spolknou i velké firmy, z krajů zní kritika

Česko se připravuje na čerpání z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika.

„Rozdělení financí vyplývá přímo z evropské a české legislativy,“ vysvětlil na dotaz redakce mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. Určité zvýhodnění pro výrobce elektřiny je podle MŽP zakotveno v zákoně o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Ten pro ně má zajištovat přednostní přístup k části Modernizačního fondu, který je tvořen prodejem emisních povolenek podle článku 10c směrnice z roku 2009. Právě článek 10c umožňuje České republice přidělit povolenky zdarma společnostem působícím v energetice, a to na modernizaci výroby.

„Smyslem je motivace k dekarbonizaci a snížení emisí stávajících výroben elektřiny v ČR, ve kterých je podíl uhlí stále cca 40 procent. Těmto subjektům se mezi lety 2013 a 2019 přidělovaly bezplatné povolenky výměnou za investice do dekarbonizace výroby elektřiny, přičemž k tomuto nástroji měly přístup výhradně subjekty vyrábějící elektřinu v EU ETS,“ dodal Charvát.

Unie chce do roku 2030 zrenovovat 35 milionů budov. Česku to pomůže s plněním klimatických cílů

Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.

Hrozí omezení soutěže, varují právníci

Organizace Frank Bold však plán zvýhodnit energetické společnosti kritizuje. Podle právníků z organizace hrozí, že soutěž o chystanou podporu obnovitelných zdrojů nebude otevřená a efektivní.

„Ministerstvo životního prostředí by se mělo poučit z předchozích let, kdy byly subjekty 10c zvýhodňovány prostřednictvím bezplatných emisních povolenek. Podle zprávy Evropského účetního dvora bylo v členských státech, které rozdávaly subjektům 10c bezplatné povolenky, mnohem menší snížení uhlíkové náročnosti energetiky než ve zbývajících 19 státech,“ podotýká organizace Frank Bold ve své analýze.

„V rámci Modernizačního fondu má nyní Ministerstvo životního prostředí šanci nastavit nová pravidla a přispět ke skutečně účinnému snižování emisí skleníkových plynů,“ apelovala organizace s tím, že klíčem ke změně může být otevření soutěže pro co nejširší spektrum subjektů.

Ministerstvo životního prostředí je přesvědčeno o tom, že k podpoře z Modernizačního fondu budou mít přístup i ostatní hráči. Charvát pro redakci uvedl, že Ministerstvo životního prostředí spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Státním fondem životného prostředí připravují model spravedlivého zapojení menších subjektů tak, „aby byla splněna podmínka přednostního využití pro výrobce elektřiny v EU ETS, a zároveň aby měly přístup k programu i ostatní subjekty včetně malých projektů“. „Součástí tohoto modelu budou i pravidla pro přesun nevyužitých prostředků mezi skupinami příjemců,“ doplnil mluvčí MŽP.

Jen 1,5 procenta pro komunitní zdroje

Modernizační fond kromě 60 miliard korun na obnovitelné zdroje poskytne také 40 miliard na modernizaci teplárenské soustavy. Peníze mají směřovat také do zlepšování energetické účinnosti a snižování produkce skleníkových plynů v průmyslové výrobě.

Dopad krize na energetiku se teprve ukáže. S potřebnou transformací může pomoct i fond obnovy

Český energetický průmysl možná čekají těžké časy. K dopadům koronavirové krize se přidává další zvyšování klimatických ambicí. Velmi bude záležet na tom, jak intenzivně česká vláda energetickou transformaci podpoří, a jak moc k tomu využije evropské zdroje.

Sektory spadající do systému EU ETS si budou moci rozdělit až 20,5 miliardy korun, podporu ve výši až 9,2 miliardy získají podniky mimo systém EU ETS. Dalších 13 miliard korun je zatím vyčleněno pro dopravu, zejména na nákup vozidel na alternativní pohon. Podpořena bude také energetická účinnost ve veřejných budovách, a to ve výši 6,2 miliardy korun. Programový dokument myslí i na modernizaci veřejného osvětlení, kam by mělo směřovat 3,1 miliardy korun.

Nejmenší podíl odpovídající 2,3 miliardy korun by měl připadat komunitní energetice. To se však nelíbí zástupcům měst a obcí, kteří doufali v dotace na rozvoj vlastních obnovitelných zdrojů energie. Svůj nesouhlas vyjádřili ve výzvě adresované vládě. Zatím ji podepsalo 375 starostů, starostek a také malých a středních podniků, podle kterých je takový rozpočet na desetileté období příliš nízký.

„Dvě stě třicet milionů ročně pro více než 6000 obcí je přece absolutně nedostatečné”, prohlásil Miroslav Kalvas, starosta města Jílové, který je jedním ze signatářů výzvy.

Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku

Výroba elektřiny je doménou velkých společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se zapojit.

Starostové ve výzvě žádají, aby se rozpočet pro komunitní energetiku zvýšil z 1,5 procenta Modernizačního fondu na 4 procenta, což odpovídá zhruba 6 miliardám korun. „Zvýšení alokace na 4 procenta není nijak přehnaný požadavek. Naopak, pokud komunitní energetika naplno využije svého potenciálu, je možné, že ani toto navýšení nebude dostatečné. Je to však číslo, které navrhovali odborní konzultanti z Evropské komise, a samo ministerstvo s touto sumou ještě v srpnu souhlasilo,” doplnila za Frank Bold Karolina Gyurovszká.

MŽP však argumentuje tím, že na komunitní energetiku bude možné čerpat dotace i z jiných finančních zdrojů. Na jejich vzniku se však teprve pracuje.

Ministerstvo životního prostředí odsouvá energetické komunity na druhou kolej

Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny.