Co lze od litevského předsednictví očekávat v oblasti energetiky?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: criminalatt

Oblast energetiky patří mezi hlavní priority litevského předsednictví v Radě EU. Ve druhé polovině roku lze očekávat vývoj v několika důležitých otázkách. Dále se bude projednávat backloading emisních povolenek, začne se více hovořit o klimaticko-energetických cílech do roku 2030 nebo o budoucnosti břidlicového plynu v EU. Litva se chce zaměřit na dokončení vnitřního trhu s energií a lepší koordinaci ve vztazích s vnějšími partnery.

Na začátku července převzala otěže předsednictví v Radě EU Litva (EurActiv 1.7.2013). Mezi hlavní prioritní oblasti jejího předsednictví patří podle očekávání energetika, na stole však leží řada dalších důležitých otázek.  

Litva se během následujícího půlroku bude muset zabývat více než třemi stovkami legislativních návrhů, velká část se přitom bude týkat víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020 (EurActiv 2.7.2013). Kromě dokončení dlouhodobého rozpočtového výhledu pak bude muset předsednictví usilovat také o dosažení kompromisu nad evropským rozpočtem pro příští rok.

Mezi hlavními otázkami, které bude muset předsednictví řešit, bude také vytváření bankovní unie (EurActiv 29.4.2013) nebo rozvíjení prorůstového paktu, který evropští lídři přijali minulý rok (EurActiv 29.6.2012). Mezi opatření, prostřednictvím kterých chce Evropa řešit svou obtížnou ekonomickou situaci, je také důslednější boj proti daňovým únikům (EurActiv 22.5.2013).

Litevci se zaměří také na rozvíjení vztahů s východními sousedy EU. V listopadu se v této souvislosti ve Vilniusu uskuteční summit Východního partnerství. Hlavní otázkou bude podepsání asociační dohody s Ukrajinou.

Lepší spolupráce v energetice

Přirozenou prioritou litevského předsednictví pak bude dokončování jednotného evropského energetického trhu. Ten by měl být dokončen do roku 2014. Díky jeho fungování by měla být posílena evropská spolupráce na poli energetiky a snížení závislosti na Rusku. Na tom mají velký zájem právě pobaltské země, které jsou na dodávky energie z Ruska silně navázány.

Samotné Litvě vyprší v roce 2015 smlouva na dodávky ruského plynu, a bude se jí proto hodit co nejsilnější vyjednávací pozice pro sjednání nových podmínek. Z Ruska zatím Litva dováží veškerý svůj zemní plyn. Od roku 2015 by však měl v Klajpedě fungovat terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu, který umožní jistou diverzifikaci.

„Dokončení evropského vnitřního trhu s energií do roku 2014 a posílení vnější dimenze evropské energetické politiky jsou dvěma pilíři litevského předsednictví v oblasti energetiky,“ sdělil litevský ministr pro energetiku Jaroslav Neverovič europoslancům ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. EU tak prý musí posilovat spolupráci členských států také ve vztazích k dodavatelům energetických zdrojů.

Předsednictví se tak bude s Komisí podílet na přezkoumání a aktualizaci vodítek pro vnější dimenzi energetické politiky, která byla stanovena v roce 2011. Tuto aktualizaci by pak měla v prosinci schválit Rada ministrů energetiky.

Cíle do roku 2030

Jak již bylo zmíněno, Litva dala najevo, že bude přikládat velký význam i dalším otázkám klimaticko-energetické politiky a energetické bezpečnosti EU. Těchto otázek skutečně není málo.

V polovině září by mělo předsednictví zveřejnit výsledky veřejné konzultace ke klimaticko-energetickým cílům do roku 2030 (EurActiv 11.7.2013). Doufá pak, že Evropská komise do konce roku dokončí legislativní návrh pro tyto cíle. Poté budou zahájeny diskuze mezi členskými státy. Litva již dala najevo, že se chce tématu příštích klimaticko-energetických závazků věnovat a pokusí se v této otázce dosáhnout pokroku.

Ještě letos by také měla Evropská komise zhodnotit důsledky, jaké by mohla mít těžba břidlicového plynu v Evropské unii pro životní prostředí, ochranu klimatu a energetiku. Zveřejnit by proto měla sdělení, ve kterém shrne dosavadní poznatky v této oblasti. Mezi členskými státy i v Evropském parlamentu pak lze očekávat rozsáhlou a komplikovanou debatu (EurActiv 20.5.2013).

Boj s emisemi CO2

Na své schválení čeká v Radě EU také nařízení, které vymezuje způsoby, jak do roku 2020 snižovat množství emisí vypouštěné osobními automobily. Jeho projednávání se zaseklo před cílovou rovinkou. Evropský parlament a členské státy se již neformálně dohodly na kompromisní podobě návrhu (EurActiv 26.6.2013). Situaci však zkomplikovalo Německo, které vyvíjelo neobvyklý tlak na to, aby se finální schválení návrhu mezi členskými státy oddálilo. Snaží se tak chránit zájmy svých automobilek (EurActiv 22.7.2013). Podle expertů lze očekávat, že silný tlak bude vyvíjet i na litevské předsednictví.

Velkou otázkou pak zůstává dočasné stažení 900 milionů emisních povolenek z aukcí, tedy tzv. backloading, jehož prostřednictvím chce Komise znovu nastartovat trh s emisemi CO2. Plenární zasedání Evropského parlamentu již návrh schválilo, po prázdninách však začnou trojstranná jednání s Komisí a Radou. Stále se přitom čeká na rozhodnutí Německa, které by mělo přijít po zářijových spolkových volbách (EurActiv 3.7.2013).

Litva každopádně podle odborníků musí při prosazování svých priorit pamatovat na časová omezení, která s sebou přináší předsednictví ve druhé polovině roku. Během něj totiž probíhají letní prázdniny a na svém konci je ohraničeno Vánoci a oslavami konce roku. Na projednání důležitých otázek je proto vyvíjen tlak. Ten prý bude v případě litevského předsednictví umocněn tím, že na začátku roku lze již očekávat start kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Tehdy už prý na projednávání zásadních legislativních návrhů nebude čas.