Čím špinavější palivo, tím vyšší daň. Komise navrhuje změnu energetické daně, Česko je proti

© Pixabay

Na naftu, benzín a další fosilní paliva by měla být uvalena vyšší daň než na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Odstupňování výše daní dle škodlivosti navrhuje Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55. Česku se návrh nelíbí.

Daňová politika zůstává výsostnou pravomocí členských států. Jakákoliv evropská snaha o jejich harmonizaci, například v zájmu ochrany vnitřního trhu, tak musí dostat jednomyslný souhlas od všech členských států.

Evropa zároveň ve své snaze chránit klima hledá různé způsoby, jak snížit emise skleníkových plynů. Jedním z nich by mohly být právě vyšší daně na fosilní paliva, jakými jsou třeba nafta, benzín nebo zemní plyn.

Energie jsou napříč Evropou zdaňovány samozřejmě i v současné době, daňové sazby se ale neopírají o žádný společný princip. Legislativa EU určuje pouze základní minimální sazbu, kterou mohou členské státy libovolně navyšovat.

Změnit by to mohla revize směrnice o energetické dani, která je součástí balíčku Fit for 55. Ten Evropská komise zveřejnila v červenci 2021 v reakci na dohodu členských států, podle kterých by měla EU snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030.

Komise konkrétně navrhuje, aby výše daně odpovídala škodlivosti jednotlivých druhů energií. Zdroje s vyššími emisemi uhlíku by tak čelily vyšším sazbám než čistší zdroje, což by se pak promítlo i do jejich cen.

„Bude to představovat jasný cenový signál pro podniky i spotřebitele. Pomůže jim to činit jasnější a klimaticky ohleduplná rozhodnutí a investice, přispěje to k přechodu k obnovitelným zdrojům a čistším alternativním palivům,“ pochválil návrh evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.

Podcast: Green Deal za drahou energii nemůže, jeho dopadům se ale ČR do budoucna nevyhne

Co vše stojí za nárůstem cen energií? Jak se s ním Evropská unie hodlá vypořádat? A jak situace v energetice zapadá do zelené politiky Unie? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou EURACTIV.cz Anetou Zachovou.

Nové sazby by podle návrhu mohly začít platit již od od 1. ledna 2023. Nejvyšší minimální sazbě 10,75 eur/GJ by podléhaly pohonné hmoty, jako jsou benzín, nafta, petrolej a neudržitelná biopaliva, jako je bionafta z palmového oleje. V případě jejich využití pro vytápění by sazba činila 0,9 eur/GJ. Další kategorii tvoří zemní plyn či LPG, na kterou by se vztahovala sazba 7,17 eur/GJ, respektive 0,6 eur/GJ při vytápění. Po deseti letech přechodného období by se pak položky v této kategorii přesunuly do kategorie s nejvyšší sazbou. Třetí kategorii tvoří biopaliva ze zemědělského či lesnického odpadu, kde by sazba činila 5,35 eur/GJ, respektive 0,45 eur/GJ. Nejnižší daňová sazba ve výši 0,15 eur/GJ by pak byla uvalena na elektřinu, vodík z obnovitelných zdrojů či pokročilá biopaliva a bioplyn.

Členské státy budou mít dle návrhu sice možnost sazby navýšit, vždy by ale měly opisovat poměr minimálních sazeb mezi jednotlivými kategoriemi škodlivosti.

„Díky tomu budou naše daňová pravidla reflektovat princip ‚znečišťovatel platí‘. Směrnice o energetické dani sice stanovuje pouze minimální sazby pro různé kategorie produktů, členské státy však budou muset zajistit, že jejich sazebníky budou nejvíce danit environmentálně nebezpečná paliva,“ dodal Gentiloni.

Česko návrh odmítá

Čerstvý návrh Evropské komise již vzbudil v Česku obavy ze zdražování nafty, benzínu a dalších emisně náročných produktů. Aktuální česká pozice k návrhu tedy zní jasně: „Česká republika odmítá jakékoliv návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny.“ Redakci to sdělil tiskový odbor ministerstva financí s tím, že zvýšení daňové sazby u energií by se pak mohlo projevit i v dalších odvětvích ekonomiky, což je pro zemi nepřijatelné.

„V tuto chvíli tedy nelze podpořit mimo jiné navyšování EU minimálních sazeb daně a provázanost EU minimálních sazeb daně u jednotlivých energetických produktů a elektřiny s ohledem na jejich environmentální vlastnosti,“ uvedl Šimon Blecha z tiskového oddělení ministerstva financí.

Proti návrhu se postavil i Senát ČR, který návrh vystavil tzv. žlutou kartu. Pokud by se k němu přidaly i další parlamenty napříč Evropou, Evropská komise by se tím musela začít zabývat.

Senát je s vládou zajedno a odmítá zdanění energií v unijním klimatickém balíčku

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to dnes za zásah do daňové pravomoci členských států.

„Ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu však k přístupu diferenciace daňových sazeb dle škodlivosti jednotlivých energetických produktů budou daňové politiky vyspělých zemí směřovat,“ přiznal rezort financí, který má otázky daňových sazeb na starosti.

Vyšší daň pro škodlivé produkty funguje i nyní

Obdobný systém odstupňování sazeb dle škodlivost není novinkou. Česko ho například uplatňuje u tabáku a hazardních her. Cigarety tak čelí vyššímu zdanění než třeba zahřívané tabákové výrobky, které jsou méně škodlivé. Elektronické cigarety zatím dani nepodléhají, vztahuje se na ně pouze základní 21procentní DPH. Více jsou zdaněny také výherní automaty, u kterých je vyšší riziko vzniku závislosti.

„Stanovit sazby spotřebních daní dle škodlivosti, například v případě tabákových výrobků a alkoholu, je velmi náročný proces,“ dodal Blecha za rezort financí. Problematický je například fakt, že jakékoliv rozhodnutí o daních na základě škodlivosti musí být podloženo relevantními studiemi. V dnešní době je ale náročné rozlišit, která studie je opravdu vědecky nosná a která je spíše marketingovým produktem.

Kromě škodlivosti je navíc při uvalování daní nutné zohledňovat také další faktory. Podle ministerstva financí jde také o sociální aspekty nebo možný nárůst nelegálního trhu u výše zdaněných produktů.

„Stavět zdanění pouze na teoretických základech je v podstatě nemožné. Proto je třeba zachovat i určitou míru pragmatičnosti, a to zejména ve smyslu spravovatelnosti daných daní nebo vyčíslení samotných škodlivostí,“ dodal rezort financí na dotaz EURACTIV.cz.

Danění dle škodlivosti je přitom žhavým tématem v EU nejen kvůli energiím a ochraně klimatu, ale i kvůli zmíněným návykovým produktům. Například nyní se vede debata o tom, zda by měla být stanovena jednotná daňová sazba pro elektronické cigarety či ostatní nové tabákové výrobky, a zda by měla reflektovat jejich míru škodlivosti, či nikoliv. Komise by mohla návrh směrnice upravující daně v oblasti tabákových výrobků představit v následujících týdnech.

Pokud danit, tak málo. Komise si nechala poradit, jak přistoupit k alternativám cigaret

Bojovat s důsledky kouření se dá různě, jedna cesta vede přes peněženku. Evropská komise posbírala návrhy, jak do budoucna danit nejen cigarety nebo doutníky, ale i jejich moderní alternativy.