ČEZ vyhlásil tendr na dostavbu Temelína

Zdroj: CreativeCommons.org

Energetická společnost ČEZ včera oznámila zahájení výběrového řízení na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. To, že se budou plány ČEZ realizovat, však zatím není vůbec jisté – čeká se na posouzení vlivu na životní prostředí a souhlas vlády. Ekologové rozhodnutí ČEZ svorně odsoudili.

Vítěz právě vyhlášeného tendru získá nejen právo na případnou dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny (JE) Temelín, ale také opci na tři další bloky v blíže nespecifikovaných lokalitách po Evropě.

ČEZ rozjel náročné „administrativní kolečko“ schvalování dokončení Temelína už loni v červenci, kdy požádal o posouzení vlivu dostavby na životní prostředí (EIA). Celý proces si podle ČEZu (stejně jako následná stavba) vyžádá asi sedm až osm let a konečné rozhodnutí bude na nové vládě.

A proč ČEZ vyhlašuje výběrové řízení, když ještě vůbec není jasné, zda se vůbec bude stavět? Podle mluvčí ČEZ Evy Novákové (vyjádřila se pro server Aktuálně.cz) jde o „souběžné procesy“ a ČEZ by dokázal využít výsledky tendru (v případě stopky pro dostavbu) k přípravě jiných projektů.

„Jde zřejmě o nejnáročnější administrativní proces v rámci EU, například ve Francii trvala administrativní část schvalování JE Flamanville pouze 2,5 roku,“ stýská si ČEZ v tiskové zprávě.

Podle ČEZu neexistuje dnes pro umístění dvou nových reaktorů lepší lokalita, než právě Temelín, který „úspěšně prošel náročným výběrem hodnocení podle mezinárodních měřítek“. „Umístění moderních bloků do Temelína tak bude znamenat nejnižší náklady na přípravu lokality a nejmenší ovlivnění životního prostředí,“ tvrdí vedoucí mediálního odboru a mluvčí ČEZ Ladislav Kříž a druhým dechem vyzdvihuje přednosti jádra: „nízké výrobní náklady, spolehlivost dodávek elektřiny a bezpečnost provozu moderních bloků jaderných elektráren“.

Podle ČEZ navíc s jádrem počítají také závěry tzv. Pačesovy energetické komise, i většina Čechů (pro výstavbu Temelína jsou tři čtvrtiny z nich).

Zelená kritika

O přednostech jaderné energetiky však pochybuje řada ekologických organizací, které upozorňují na obrovské náklady na výstavbu, odpovědnost státu za případné havárie nebo potenciál energetických úspor.

„Energetická efektivnost dává České republice nesrovnatelně větší možnosti: zvýšením energetické efektivity v průmyslu lze snížit naši spotřebu o ekvivalent dnešního Temelína,“ uvedl Martin Sedlák z Hnutí DUHA. „Pouhé dvě rozestavěné atomové elektrárny v Evropě napovídají, že doba megaelektráren skončila. Chce-li však ČEZ vést debatu o reaktorech, dobrá. Ale první nutnou podmínkou je zavedení plné odpovědnosti za případné škody, které jaderné elektrárny ČEZ způsobí,“ uzavřel Sedlák.

Podle ekologů navíc náklady na výstavbu mohou přesáhnout půl bilionu korun a stále není na našem území vyřešena otázka trvalého úložiště jaderného odpadu.

Renesance jádra? Ano, ale…

Vlády různých zemí po celém světě v posledních letech ohlašují návrat k jaderné energetice jako na běžícím pásu. Ze zatracovaného a nebezpečného zdroje elektřiny se rázem stává cesta, jak se vyhnout emisím skleníkových plynů a závislosti na dovozu energetických surovin z problematických regionů.

Ještě letos mají tendr na nové bloky atomových elektráren v vyhlásit v USA, v Evropě je ve výstavbě je finská elektrárna Olkiluoto. Z velkých národů v rámci Unie se k jaderné elektřině v posledních letech přiklonili (a naplánovali výstavbu nových bloků JE) například Italové nebo Britové.

Nejvýraznější přírůstek podílu energie z jádra se však očekává ve velkých asijských státech – Číně a Indii. Jen v zemi pořadatele loňských olympijských her má do 15 let vyrůst asi 40 jaderných elektráren. S opatrným optimismem se na další rozvoj atomové energie dívají i vrcholní představitelé EU, kteří jeho podporu začlenili do 2. strategického energetického přehledu.

Ekologové však upozorňují, že i výstavba moderních reaktorů je spojena s průtahy a růstem plánovaných nákladů. „Smlouva na výstavbu reaktoru typu EPR ve finském Olkiluotu byla uzavřena na 3,2 miliardy eur a elektrárna měla být spuštěna letos. Nyní má už tříletý skluz a rozpočet překročil 5 miliard,“ uvádí ve společné tiskové zprávě Hnutí DUHA a Calla.

Navíc pokud by elektrárenské společnosti musely nést plnou odpovědnost za případné škody, výroba elektřiny z jádra už by zdaleka nebyla tak výhodná jako dnes. „Stávající pravidla omezené odpovědnosti za jadernou škodu vytlačují zelenou energetiku,“ tvrdí ekologové.