České teplárenství se zbavuje emisí. Ve hře je 1,6 milionu domácností

© Pixabay

V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.

Z centrálního systému čerpají teplo téměř 4 miliony obyvatel ČR, polovina tepelné energie je přitom vyráběna z uhlí.

ČR se v rámci vnitrostátního plánu reflektujícím evropské cíle pro rok 2030 zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ve vytápění na 30,7 procenta. Transformace však není jen o splnění procentního cíle, ale také o modernizaci soustav tepelné energie. Ta by měla být prioritou nejen kvůli zvyšující se ceně povolenky, ale i kvůli novému legislativnímu balíčku „Fit for 55“. Evropská komise by měla legislativu, jejímž cílem je přivést EU k 55procentnímu snížení emisí do roku 2030, představit 14. července.

Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?

Jak bude vypadat budoucí český energetický mix? Budou se po českých silnicích prohánět vodíkové automobily? A jak důležitou roli můžou hrát v budoucnu malé jaderné reaktory?

„Centrální zásobování teplem emituje téměř čtvrtinu celkových emisí v České republice a více jak tři čtvrtiny z těchto emisí jsou způsobeny právě uhelnými zdroji, proto bude dekarbonizace pro elektroenergetiku a teplárenství o to větší výzvou“ uvedl Pavel Cyrani, místopředseda představenstva společnosti ČEZ během červnové konference Transformace českého teplárenství.

Nejistotu vzbuzuje i dosud neschválená novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie (POZE), která je aktuálně ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Novela přinese výrazné změny v oblasti financování energetiky, které se dotknou i teplárenství. Náměstek ministra průmyslu a obchodu (MPO) René Neděla nicméně potvrdil, že prodloužení stávajících podpor je již zajištěno.

Infografika: Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR?

Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.

Místo uhlí kogenerační jednotky

Klíčovou je zejména podpora kogenerace, tedy kombinované výroby elektřiny a tepla. Redakci EURACTIV.cz na to upozornil Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. Bez podpor kogenerace podle něj ČR dekarbonizaci nezvládne.

Aktuální trend nahrazování uhelných zdrojů kogeneračními plynovými jednotkami a biomasou bude pokračovat i v nadcházejících letech. Centrální soustavy totiž významně spoří energie a umožnují využití širokého spektra primárních energetických zdrojů, včetně dalších technologií.

René Neděla dodal, že kombinovaná metoda výroby tepla z plynu bude dále podporovaná společně s dalšími technologiemi v rámci dlouhodobé strategie dekarbonizace plynárenství. Pro rok 2030 by se dle dat MPO měla ČR dostat na podíl 13,7 procenta uhlí ve výrobě tepla. Při výrobě tepla z plynu je navíc kogenerační poměr daleko větší než při výrobě tepla z uhlí, to znamená, že z plynu je možné využívat více tepla vznikajícího při výrobě. Jak navíc doplnil Cyrani, uhlí kvůli ceně povolenek již nebude udržitelné ekonomicky, Česku proto pomůže s dosažením cílů právě plyn.

Dalšími důležitými zdroji by podle MPO měla být biomasa, která bude odpovídat kritériím udržitelnosti, a v neposlední řade také technologie spalování odpadů a další.

Vodík jako „paní Colombová“

V rámci první etapy dekarbonizace, tj. do roku 2030, bude dle ČEZu zaujímat 50 procent výroby kombinovaná výroba z plynu, 25 procent biomasa a 10 procent zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Zbytek pokryjí klasické plynové kotelny. Společnost ČEZ se totiž již zavázala k tomu, že do roku 2030 úplně eliminuje uhelné zdroje z teplárenství. „Dle studií by mohly investice dosáhnout částky 100 miliard korun,“ dodal Cyrani.

Co se týče druhé fáze, otázkou budoucnost vodíku, který je podle Martina Pacovského, předsedy představenstva Pražské plynárenské „taková dnešní paní Colombová“. Díky dlouhodobému zvyšování energetické účinnosti by navíc mohla být poptávka po teplu nižší a svou roli by také mohl sehrát rozvoj nových jaderných zdrojů a dalších technologií, jako je fototermika či geotermální zdroje. Cyrani však pro změnu upozornil na možnou vyšší poptávku po elektřině.

Největší evropský elektrolyzér je v provozu, do roku 2024 má zdesetinásobit svou kapacitu

Největší evropská továrna na výrobu vodíku se nachází v největší německé rafinérii v Severním Porýní-Vestfálsku. Zařízení vybudovala britsko-nizozemská společnost Shell s podporou Evropské komise a do roku 2024 má ambici zdesetinásobit svou kapacitu.

Prostředky na transformaci teplárenství by měl poskytnout nový Modernizační fond. ČEZ již nyní modernizuje lokality, jako například teplárnu Mělník, která by dle Martina Pacovského, měla být jeden z garantů „bezemisního zásobování města Prahy a měla by doplnit decentralizované zdroje“.

Praha počítá se zemním plynem i inovativními projekty

Velká města, jako například Praha se postupně zavazují k dekarbonizačním cílům pro rok 2030. Hlavní město počítá v budoucnosti se zemním plynem, ale také s využitím velkých tepelných čerpadel, která by měla generovat až 15 procent tepla, a s dalšími inovativními projekty využívajícími zbytkové teplo. „Koncepce uhelných tepláren je pro Prahu dlouhodobě neudržitelná, neboť ceny tepla následují trend povolenek,“ dodal pražský radní Jan Chabr.

Elektřina zdražuje a další energie ji mohou následovat

Vývoj na velkoobchodních trzích je nemilosrdný. Ceny elektřiny rostou, což může negativně dopadnout jak na český průmysl, tak i na tuzemské domácnosti. 

Dekarbonizace teplárenství má také výrazný sociální rozměr. Upozornil na to primátor Havířova Josef Bělica.

„Teplárenství je velmi citlivé sociální téma a v Havířově je tendence odpojování se od zdroje již viditelná,“ prohlásil Bělica. Pokud se domácnosti odpojí od centrálního zdroje tepla a pořídí si vlastní menší a méně efektivní zdroje pod 20 MW, nebudou již spadat do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Experti v této souvislosti varují, že při odpojení domácností může docházet k tzv. úniku uhlíku. Podle Martina Hausenblase, náměstka primátora města Ústí nad Labem, je proto „důležité oddělit otázku sociální a ekonomickou“. Pokud totiž cena tepla poroste, domácnosti mohou mít problém s placením účtů za energie a spadnou tak do pasti tzv. energetické chudoby.

Blížící se legislativní balíček Fit for 55 může situaci ještě zhoršit, očekává se totiž, že systém ETS se rozšíří i na budovy, což může postihnout samotní domácnosti a zhoršit sociální dopady transformace. ČR má tak nejvyšší čas otázku budoucnosti svého teplárenství vyřešit. Dle informací redakce by měla být státní energetická koncepce projít v blízké době aktualizací a elektroenergetika bude také velkým tématem českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022.

Evropský průmysl čeká revoluce. Nesmíme rezignovat na energeticky náročná odvětví, zní z Česka

Jak by měl vypadat evropský průmysl budoucnosti? To načrtla Komise loni v březnu v průmyslové strategii a dotáhla letos v květnu v její postcovidové aktualizaci. Hlavní zpráva? Průmysl má být zelený, digitální a odolnější vůči krizím. Jak na změny nahlíží ČR?