České jaderné „stress testy“ byly špatně zpracované, říká odborník Greenpeace

Jaderná elektrárna Dukovany; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Petr Adámek.

Zátěžové testy dvojice českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany byly „téměř nečitelné“ a vůbec patřily k těm nejhůře vypracovaným. V rozhovoru pro slovenskou redakci EurActivu to uvedl odborník organizace Greenpeace pro jadernou energetiku Jan Haverkamp.

V reakci na havárii japonské atomové elektrárny Fukušima v březnu loňského roku se evropští politici dohodli na tom, že všech 143 evropských jaderných elektráren podrobí zátěžovým testům (EurActiv 28.3.2011). Ty měly zkoumat, zda jsou evropské elektrárny připraveny vypořádat se nejen s přírodní katastrofou, ale i s teroristickým útokem či chybou zaviněnou obsluhou.

Přestože podle národní zprávy vypracované Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) neobjevily testy Temelína a Dukovan žádnou bezpečnostní vadu, a například Temelín by měl přežít jak extrémní mrazy, tak i protržení vodní nádrže Lipno, ne všichni s pozitivními závěry souhlasí.

Jan Haverkamp, konzultant pro jadernou energii a energetickou politiku a člen organizace Greenpeace pro střední a východní Evropu, v rozhovoru pro slovenskou redakci EurActivu prohlásil, že česká zpráva byla vůbec „tou nejhorší“, kterou měl možnost číst. Haverkamp jí vyčítal například to, že v anglickém textu používala české zkratky nebo že byla použita odlišná metodologie pro Dukovany a Temelín.

„České úřady opravdu udělaly jen minimum a zůstalo ještě mnoho mezer. Mám z toho dojem, že je pro ně velmi těžké přemýšlet o nemyslitelném,“ uvedl v rozhovoru  Haverkamp. Nešlo přitom o první kritiku tohoto odborníka na účet českých zátěžových testů. V minulosti upozornil například i na to, že se zpráva nezaobírá rozborem souběhu více havarijních událostí, což byla příčina fukušimské katastrofy.

Proti obsahu zprávy se v minulosti vyjádřil například i pověřenec Hornorakouské vlády pro otázky jaderných elektráren David Stráský.

„Autoři se omezili na jakýsi minimalistický výklad zadání. Řeší pouze zemětřesení a záplavy, tedy to, co se stalo ve Fukušimě. Konkrétně tam chybí scénáře s pády letadel, k tomu může dojít zejména v Evropě, kde je letecký provoz poměrně hustý,“ uvedl Stráský pro Český rozhlas.

Českou zprávu společně s ostatními budou nyní posuzovat mezinárodní experti na jadernou energetiku v rámci Evropské komise. Výsledky by měly být zveřejněny v polovině letošního roku.  

Nejkomplexnější zprávu odevzdala Francie

Za jednoznačně nejkomplexněji zpracovanou zprávu označil Haverkamp tu, kterou odevzdaly francouzské úřady. Odborník Greenpeace ocenil například to, jak Francie, země s nejvíce jadernými reaktory v Evropě (76), při přípravě zprávy zapojila i nevládní organizace a běžné obyvatele. Ti se měli možnost vyjádřit ke svým místním elektrárnám a jejich poznámky pak byly reflektovány v závěrečné zprávě.

Jan Haverkamp také ocenil přímou odpověď prezidenta ASN (francouzský úřad pro jadernou bezpečnost) Andreho Lacosty na otázku, zda nebudou požadované změny, které francouzská zpráva přikazuje elektrárnám provést, příliš drahé. Lacoste prý řekl, že pokud nechtějí elektrárny investovat, stále mohou být zavřeny. „To ukazuje rozdíl mezi nezávislostí ASN a úřadů na Slovensku, Maďarsku, Velké Británii, Švédsku, Bulharsku či v České republice,“ dodal Haverkamp.

Specialista na jadernou problematiku ocenil i přístup Finska: „Poskytli jen výsledky jednotlivých otázek, vyjádřili se, co vyžaduje víc pozornosti nebo jaké řešení bude potřebovat více času. Neřekli nic o zvládnutí nebo nezvládnutí testů.“ To je podle Haverkampa v momentu, kdy ještě neproběhla partnerská hodnocení, jediný správný postup, který však ostatní země nezvolily.