Česká budoucnost jaderné energetiky by se mohla nést ve znamení malých reaktorů

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?

Česká republika má vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky, zatím není jasné. Jisté nicméně je, že se Česko bez dalšího rozvoje jádra a nových projektů neobejde.

Jaderná energetika zůstane součástí evropského energetického mixu, a stejně jako v případě dalších sektorů ji nemine transformace. Hlavní roli v budoucnosti jaderné energetiky v Evropě bude hrát ekonomický faktor. Dobrým signálem je její zahrnutí do tzv. zelené taxonomie, a to poté, co report výzkumného střediska JRC potvrdil, že jaderná energetika není škodlivá a naopak přispívá k omezování klimatických změn.

Uznání jádra za udržitelný zdroj energie může motivovat státy EU k jeho využívání, říká Jiří Marek

Označení jaderné energie za udržitelný zdroj může umožnit její další rozvoj i výhodnější financování. Radioaktivního odpadu se obávat nemusíme, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na jadernou energetiku Jiří Marek.

Budoucnost jaderné energetiky bude, zdá se, ve znamení malých modulárních reaktorů (SMR), které jsou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) definovány podle elektrického výkonu do 300MWe. Česká republika se aktivně podílí na vývoji tohoto typu reaktorů například v rámci projektu Energy Well, studentských a výzkumných projektů David, Teplátor a dalších zahraničních počinů.

Jak na nedávné konferenci uvedla Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, „modulární reaktory nejsou nic nového, takto jaderná energetika začínala, ale zatím je to spíše běh na dlouhou trať kvůli licenčním procesům“. Dnešní „návrat“ k modulárním reaktorům není jen čistě ekonomický, ale také za ním stojí specifické důvody, jako například rozvoj energetických komunit a soustav. Jak Drábová dodala, kogenerace (kombinovaná výroba elektřiny a tepla pozn. red.) a teplárenský potenciál mohou být dalšími pozitivy pro rozvoj menších reaktorů.

S Drábovou v tomto ohledu souhlasili i ostatní experti třetího panelu konference „Jaká bude energetická budoucnost Evropy a Česka?“, spolupořádané Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku, Wilfried Martens Centre for European Studies a Nadací Hannse Seidela v České republice.

Elektřina zdražuje a další energie ji mohou následovat

Vývoj na velkoobchodních trzích je nemilosrdný. Ceny elektřiny rostou, což může negativně dopadnout jak na český průmysl, tak i na tuzemské domácnosti. 

České reaktory?

Podle Jaroslava Míla, bývalého ředitele společnosti ČEZ, který zastával post vládního zmocněnce pro jádro, „Evropa (i Česko) ztratila schopnost a kompetence dělat velké infrastrukturní projekty, kdy se cena peněz uměle zvyšuje a prodloužení ve výstavbě jsou problematické“. Budoucnost by tak mohla znamenat propojení stávajících reaktorů třetí generace s novými modulárními projekty a eliminovat problémy velkých infrastrukturních projektů.

„Modulární reaktory mohou přinést větší rentabilitu projektů a nahradit stávající dosluhující reaktory. Navíc Česká republika má velký regionálně-inženýrský potenciál a poměrně pozitivní společenský náhled na jadernou energetiku jako takovou, což by při množství talentů a firem mělo být využito,“ nechal se slyšet Martin Ruščák, vedoucí projektu modulárního reaktoru v Ústavu jaderného výzkumu Řež.

Pro modulární reaktory bude do budoucna klíčové, jestli najdou podporu v české energetické strategii a také u politické reprezentace. „Modulární reaktory mohou přispět k decentralizaci energetiky, ale zatím se jedná pouze o prototypy. Komerční modely můžeme očekávat okolo roku 2030 až 2040,“ podotkl Vladimír Wagner, vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Míl doplnil, že Česká republika disponuje vhodnými lokalitami k umístění modulárních reaktorů, neboť již strategie z 80. let minulého století vytipovala vhodná místa a některé oblasti, jako například severní Morava, jsou seizmicky vhodné k výstavbě. Zároveň by se podle něj mohlo jednat o příležitost k budoucímu uplatnění pokročilých technologií.

Nezbytné bloky v Dukovanech a evropské trendy

Pokud chce Česká republika dekarbonizovat svoji energetiku, plyn není řešením. Nejen kvůli únikům emisí při jeho těžbě, ale i kvůli problematické ceně a energetické bezpečnosti. Podle analytiků bude plyn v dlouhodobém horizontu potřebovat takovou podporu od státu, aby cena pro koncové uživatele byla přijatelná. Tento sektor může navíc dále negativně ovlivňovat cena emisních povolenek.

Cena emisních povolenek stoupá, chystá se revize systému ETS. Co to znamená pro Česko?

Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.

Podle expertů je proto důležité, aby byl stávající projekt rozšíření Dukovan dotáhnut do konce. „Česká republika musí v Bruselu obhájit svůj blok a předběžně odsouhlasit druhý blok, který bude realizovatelný v horizontu 10 let. Také je třeba zapojit se do mezinárodního řetězce a sdílet informace a zkušenosti s ostatními státy,“ upozornil Jaroslav Míl.

Jádro i přes vyšší počáteční cenu může znamenat prosperitu a částečně pomoci s krizí teplárenského průmyslu. „Taxonomie jako taková může změnit význam financování zdrojů energie a může alokovat různé podpory do jaderného průmyslu, navíc jak káže Murphyho zákon, lidé se začnou chovat rozumně, až když jim nic jiného nezbude,“ prohlásila Dana Drábová.

Další státy, jako například v nedávné době Holandsko, navíc jaderné energetice vyjádřily podporu. Z holandské bilanční studie jasně vyplynulo, že při aktuálních emisních cílech to bez jaderné energetiky nepůjde.

V kontextu nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU a sympatií ostatních členských států k jádru je důležité, aby se čeští výzkumníci co nejvíce zapojovali do projektů, které budou psát budoucnost jaderné energetiky, a dále rozšiřovali know-how v rámci sektoru.

Pro Českou republiku je stavba jaderného bloku nevyhnutelná a panelisté se shodli, že je potřeba, aby Česko vytvořilo co nejjednodušší prostředí, které bude podporovat výstavbu bloků.

Infografika: Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR?

Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.