Bulharsko sází na jádro

Nová atomová elektrárna Belene, jejíž výstavba byla včera oficiálně zahájena, by měla Bulharsku zajistit silnou pozici v regionu a zdroj elektřiny s nízkými emisemi. Dva bloky nové elektrárny by měly přijít asi na 4 miliardy eur. Hlavním dodavatelem technologií budou Rusové.

Souvislosti:

V současné době se ve světě vyrábí v atomových elektrárnách asi 17% veškeré elektřiny, v Unii je to při tom celých 30%. Nejvíce jaderných reaktorů – něco přes sto – funguje ve Spojených státech. V Evropě v této statistice hraje prim Francie, následovaná Velkou Británií a Německem. Co se týká závislosti na jádru je na prvním místě opět Francie, kde se v atomových elektrárnách vyrábí skoro 80% tamní elektrické energie. Na dalších místech s nadpolovičním podílem jsou ještě Litevci, Belgičani a Slováci. Připomeňme, že Česko je v této statistice na 13. místě na světě s podílem přibližně 32%.

Jaderné elektrárny prožívaly největší boom od poloviny sedmdesátých let, tedy od období ropných krizí až do havárie v Černobylu v roce 1986. V mnoha významných evropských zemích, např. v Itálii či v Německu, platí moratorium na výstavbu nových bloků. Odmítavý postoj k atomovým elektrárnám však při dnešních rekordních cenách ostatních zdrojů energie začíná Evropa i zbytek světa přehodnocovat.

Bulharsko je ve velké míře závislé na jaderné energetice od 80. let, kdy byla uvedena do provozu elektrárna Kozloduy vyprojektovaná sovětskými inženýry. Během složitých přístupových jednání s Unií se však Bulharsko muselo zavázat, že zastaralou elektrárnu odstaví. K tomu však zatím došlo jen z části (zastavení poloviny provozu) a bulharská vláda se nyní za uzavření rizikových bloků domáhá v Bruselu kompenzace. S odstavením elektrárny Kozloduy Bulharsku hrozí, že ztratí pozici „energetického lídra“ balkánského regionu.

Témata:

O svou dominantní pozici v energetice na Balkáně by ovšem Bulharsko nerado přišlo, a tak došlo k rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků. Tu včera oficiálně zahájil bulharský premiér Sergey Stanishev. Elektrárna Belene by měla obsahovat dva jaderné reaktory, každý o výkonu 1000 megawattů. Dohromady tedy bude v tomto ohledu převyšovat obě naše jaderné elektrárny – Temelín i Dukovany, jejichž výkon (každé zvlášť) nepřesahuje 1800 megawattů. Nové bulharské reaktory by měly být uvedeny do provozu v roce 2014. „Belene bude klíčem k budoucnosti bulharského energetického sektoru. Planeta se mění a my si musíme uvědomit, že bez jaderné energetiky nebudeme schopni čelit klimatickým změnám,“ prohlásil při zahajovacím ceremoniálu Stanishev.

Prim při výstavbě nové elektrárny bude hrát ruská společnost Atomstroyexport a jeho subdodavateli se stanou francouzská Areva a německý Siemens. Celkové náklady na výstavbu jaderné elektrárny obsahující ruské reaktory třetí generace se odhadují asi na 4 miliardy eur. Je ovšem možné, že vzhledem k rostoucím cenám energií a stavebních prací se cena za elektrárnu vyšplhá až na 6 miliard eur. Způsob financování nákladného projektu ještě není zcela dořešen.

Kromě znovunabytí pozice významné vývozní země v sektoru energetiky by nová elektrárna měla přinést asi 10 tisíc pracovních míst při její výstavbě a asi 2 tisíce dalších při následném provozu. Bulhaři si od nových bloků slibují také snížení cen elektřiny. S projektem souhlasí i Evropská komise, která v současnosti propaguje jadernou energetiku jako jednu z alternativ, jak zamezit nadměrným emisím CO2.