Budou velcí odběratelé v ČR platit za elektřinu méně?

zdroj: Unipetrol.cz

Zastavit podporu pro nové obnovitelné zdroje a ulevit největším spotřebitelům od vysokých cen elektřiny – energeticky náročné obory žádají po vládě, aby řešila problém drahé elektrické energie, jejíž cenu podle nich zvedá hlavně příspěvek na obnovitelné zdroje. Inspiraci prý může hledat v Německu. Tamní model ale aktuálně čelí kritice ze strany Evropské komise.

Českou republikou už delší dobu hýbe debata o tom, jak vyřešit problematiku rostoucích cen elektřiny pro spotřebitele. Pozornost se zaměřuje na financování podporovaných zdrojů energie (POZE), které mají zákonem garantovanou výkupní cenu po dobu 20 let. Patří mezi ně obnovitelné zdroje energie (OZE), druhotné zdroje a kombinovaná výroba elektřiny a tepla.

Celková podpora pro výrobu elektřiny z POZE se má letos vyšplhat na 44,4 miliard korun. Ze státního rozpočtu bylo pro tyto účely vyčleněno 11,7 miliard. Zbytek nákladů na financování podpory nesou právě spotřebitelé, kteří v letošním roce na podporované zdroje přispívají 583 Kč/MWh. Zátěž je přitom stejná pro průmysl i domácnosti.

Jenže energeticky náročné obory si stěžují, že zvyšování cen elektrické energie ničí jejich konkurenceschopnost na evropské i globální úrovni. Požadují po vládě, aby tuto situaci vyřešila a energeticky intenzivní průmysl před rostoucími náklady chránila. Inspirovat by se prý přitom mohla v Německu nebo Francii, které pro tento průmysl zavedly úlevy.

„Vysoká cena elektřiny je demotivující. Vede k ústupu od energeticky náročných oborů a přechod na výrobu s nižší přidanou hodnotou,“ uvedl ředitel jednotky energetické služby společnosti Unipetrol RPA Jaromír Vorel na workshopu věnovaném energeticko-klimatické politice a konkurenceschopnosti průmyslu, který EurActiv pořádal tento týden. Petrochemický gigant patří mezi firmy, které na podporu POZE platí největší částky peněz – za poslední čtyři roky to byly skoro 2 miliardy korun.

„V případě evropského obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) panovala v Unii od počátku shoda na tom, že existují kategorie průmyslu, které jsou ohroženy únikem uhlíku, a mají tedy nárok na úlevy nebo ochranu,“ řekl během debaty Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí. (Únikem uhlíku se rozumí přesun výroby do zemí s méně přísnými požadavky na ochranu klimatu – pozn. red.).

U podporovaných zdrojů energie podle Zámyslického taková opatření schází. Bylo by prý ale možné hledat se systémem EU ETS paralely. Zavedeno by tak mohlo být třeba omezení výše podpory pro konkrétní zdroje, nebo zastropování výše příspěvku.

Co zvyšuje ceny elektřiny?

Podle poslance ČSSD Jiřího Krátkého je však poplatek za podporu POZE pouze jedním aspektem, který v České republice elektřinu zdražuje. Vliv má prý také inflace, růst DPH nebo regulovaný poplatek za distribuci.

„Je potřeba říci, a to v debatě uniká, že podpora OZE je pouze narovnáním stavu, kdy konvenční zdroje dostávají podporu ze státního rozpočtu skrytě,“ dodal Štěpán Chalupa, viceprezident Asociace pro větrnou energii.

„Podpora fosilních zdrojů není zadarmo. Studie OECD ukázala, že mezi lety 2005 a 2011 v Česku plynulo na podporu fosilním zdrojům 76 miliard korun. Mezinárodní měnový fond pak vypočítal roční externí náklady vyplývající z výroby z těchto zdrojů na 34 miliard korun,“ řekl také výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Podle ředitele Svazu chemického průmyslu Ladislava Nováka je však právě příspěvek na POZE tím, co průmyslové podniky akutně trápí nejvíc. Jak uvedl i poradce předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) René Neděla, například poplatek za distribuci se regulátor snaží řešit také, výše podpory POZE však narostla tak rychle, že je nutné ji řešit na prvním místě.

Konec podpory a zavedení výjimek

Energeticky náročné obory po vládě konkrétně požadují, aby z rozpočtu uvolnila další 1 až 2 miliardy korun, které by měly ve druhém pololetí letošního roku zmírňovat dopad rostoucích cen elektřiny. Tato zvláštní podpora by se měla zaměřit právě na energeticky intenzivní průmysl.

Návrh v dubnu podpořil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a jednalo se o něm také na dubnové plenární schůzi tripartity. Souhlasně se k němu vyjádřil i předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Ten ovšem zastává názor, že podpora by neměla být zaměřena jen na velký průmysl, ale také na malé firmy a domácnosti. Takový postoj podle Neděly zastává i ERÚ.

Hovoří se také o dlouhodobějších opatřeních. Regulátor již vloni s podporou ministra Kuby navrhnul, aby se od roku 2014 zastavila podpora ve formě výkupních cen pro nové OZE. Tento krok má být součástí připravované novely zákona o podporovaných zdrojích.

V souvislosti s novelou zákona ministerstvo také navrhlo, aby v budoucnu největší odběratelé elektřiny přispívali na podporu POZE méně než ostatní spotřebitelé. Během jednání s podniky se uvažovalo o výši příspěvku přibližně 600 Kč/MWh pro běžné spotřebitele a 400 Kč/MWh pro energeticky náročný průmysl. Výše poplatku by také měla být zafixována na více let dopředu, aby se zajistila potřebná jistota na trhu.

Jak již bylo zmíněno, inspirací pro tento návrh je nastavení podpory v Německu, kde má většina velkých průmyslových podniků z placení příspěvku na OZE výjimku. Takové úlevy však mohou být považovány za nepovolenou podporu, která zvýhodňuje některé firmy. Na základě rozhodnutí vrchního zemského soudu v Düsseldorfu nyní ostatně německý model posuzuje Evropská komise.

Právě z tohoto důvodu proto zatím okolo plánu MPO na zvýhodnění energeticky náročných oborů panuje nejistota. Česká republika tak bude pravděpodobně čekat na výsledek prošetřování německého případu. Návrh na změnu v podpoře POZE navíc budou muset schválit i ostatní vládní resorty.