Bude mít Česko „zeleného“ nebo „jaderného“ prezidenta?

zdroj: WikimediaCommons.org; autoři: Pavel Ševela, Martin Kozák, EurActiv.cz

Prezident může být v energetických otázkách moderátorem veřejné debaty a i v rámci omezených pravomocí může směřování energetiky ovlivnit. Jak velký takový vliv může být a jak se debata o energetice může s novým prezidentem změnit? Jak se kandidáti dívají na podporu obnovitelných zdrojů a rozšíření Temelína?

„Jsem velký zastánce jaderné energetiky a odpůrce solárních a větrných elektráren,“ řekl EurActivu prezidentský kandidát Miloš Zeman v prosincovém rozhovoru a dodal, že se současným prezidentem Václavem Klausem se shoduje ve skeptickém názoru na klimaticko-energetickou politiku Evropské unie.

Jeho soupeř v boji o prezidentský post Karel Schwarzenberg zase redakci sdělil, že zelenou orientaci EU považuje spíše za příležitost než za přítěž. „Samozřejmě je to příležitost. Ve výjimkách je pak i přítěží. Měli bychom ale hlavně myslet na budoucí vývoj, než na okamžité těžkosti,“ řekl.

Prezident má vzhledem k podmínkám českého ústavního systému pouze omezené pravomoci, i na oblasti, jako je energetika, však může mít určitý vliv. Podle některých názorů to ukázal právě současný prezident.

„Například čile vetoval jakékoliv zákony o podpoře zelené energetiky nebo opatřeních na zvýšení energetické účinnosti budov,“ připomněl Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. Zejména když na daných legislativních opatřeních „ulpěl stín“ evropských směrnic, dodává. „V takovém případě se z Klause stal vášnivý diskutér, který se nebál pochybovat o smyslu pasivních domů a zateplování.“ (EurActiv 10.8.2012).

Tradiční pozice českého prezidenta jako autority by tak mohla nepřímo ovlivňovat třeba směřování Státní energetické koncepce, tedy strategie pro příštích 30 let české energetiky (EurActiv 6.11.2012). Prezident může například zařazovat energetickou agendu na program svých oficiálních i neformálních jednání, řekl EurActivu Jiří Gavor, jednatel konzultační společnosti ENA.

Oblíben průmyslníky

Analytik J&T Banky Michal Šnobr je však k významu prezidenta v podobných otázkách skeptický. Volba Zemana ani Schwarzenberga prý směřování české energetiky neovlivní, protože vzhledem k vlivu vývoje v Německu a energetické politice EU jej nemá plně v rukou ani česká vláda.  

„Nicméně energetika především díky tématům, jako je rozvoj obnovitelných zdrojů nebo jaderná energetika, může u určitých skupin voličů dost významně ovlivnit rozhodnutí koho budou volit,“ domnívá se.

Od Miloše Zemana tak lze podle odborníků očekávat třeba rezervovaný postoj k obnovitelným zdrojům energie (OZE), který by mu mohl přinést podporu průmyslníků, u kterých má dobrou pověst.  

Také Schwarzenbergova strana TOP09 nedávno prohlásila, že bude nutné co nejdříve zrušit podporu pro nové zdroje obnovitelné energie, což kritizovaly zejména environmentální organizace. Strana se totiž ve svém volebním programu hlásila k podpoře zelené energetiky.

„Rozhodně je dobře, že již dříve podpořil zvyšování energetické efektivity a lze s ním diskutovat o potřebě snižovat emise," řekl na druhou stranu Sedlák.

Kdo do Temelína?

Jedno z hlavních energetických témat, která lze během funkčního období nového prezidenta očekávat, je plánované rozšíření jaderné elektrárny Temelín.

Výstavbu dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech jednoznačně podporuji, řekl Zeman serveru Ekolist.cz. Podle Schwarzenberga tato otázka nemá směřovat k prezidentu republiky.

Dlouhodobě však dává spíše najevo, že je také zastáncem výstavby nových bloků Temelína. „Ve své kampani může akcentovat dostavbu Temelína, aby se co nejvíce distancoval od názoru Rakouska, se kterým je spojován,“ řekl k tomu Šnobr.

V souvislosti s rozšířením Temelína se diskutuje také o tom, kdo by měl případně nové bloky postavit. Ve hře jsou v současné době americká společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200.  

„Konkrétně Miloši Zemanovi by zřejmě nevadilo, pokud by vítězem tendru o dostavbu Temelína bylo česko-ruské konsorcium,“ připomněl Gavor.

Karel Schwarzenberg ve vztahu k energetice nemá žádné jasně profilované postoje a jeho pozice by byla do značné míry ovlivněna názorem poradců a jeho zahraničněpolitickým pohledem. To znamená spíše orientaci na Západ, dodal k druhému kandidátovi.