Běloruská jaderná elektrárna straší Litvu

Běloruský plán vystavět jadernou elektrárnu pouhých 50 kilometrů od Vilniusu nás znepokojuje, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro EurActiv litevský ministr zahraničí Audronius Ažubalis.

Podle Audroniuse Ažubalise obavy vyvěrají z nedostatku informací ohledně výstavby nukleární elektrárny jen nedaleko od východních litevských hranic.

Litva vyjádřila své obavy plynoucí z výstavby běloruské jaderné elektrárny v rámci tzv. seversko-pobaltské spolupráce (dříve známe jako „5+3“, od roku 2000 spíše jako tzv. NB8). V tomto roce je navíc Litva tzv. koordinujícím státem tohoto uskupení a mohla by tudíž na zmiňovaný problém hlasitěji upozornit. Součástí formace jsou dále Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Norsko a Island. 

V tisku se objevilo jen několik nepříliš konkrétních informací ohledně výstavby elektrárny. Podle oficiálních webových stránek Bělorusko kromě spolupráce s Ruskou federací vede rozhovory se společnostmi z Francie, Japonska a Jižní Korey.   

Podle Ažubalise by na základě úmluvy z Espoo (Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států) a dle nařízení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) měl každý stát znát náležité informace o připravované elektrárně.

Podle litevského ministra zahraničí není jádrem problému samotný vývoj běloruské jaderné energie (Litva navíc plánuje nahradit jadernou elektrárnu Ignalina, která byla na nátlak EU v roce 2009 uzavřena). Bělorusko se však podobně jako ostatní země musí držet nastavených pravidel a jednat transparentně.

Na otázku, co si myslí o ruských plánech  vystavět v Kaliningradu (ruská enkláva mezi Polskem a Litvou) jadernou elektrárnu, Ažubalis uvedl, že se jedná především o politickou otázku. „Zatím jsme svědky smělých plánů, které říkají, že výstavba elektrárny je již na spadnutí. Stále jsme ale neobdrželi posouzení jejího dopadu na životní prostředí. Podobně je tomu v případě běloruské elektrárny,“ sdělil EurActivu litevský ministr zahraničí.

Ažubalis dále popřel, že by za kritikou projektu plynovodu Nord Stream byly pouhé politické důvody. Podle něho výstavba plynovodu, jejíž zahájení posvětila sama Evropská unie, ohrožuje životního prostředí.  Proti plynovodu se například v Německu ostře vyhradili Zelení. 

Litevský ministr zahraničí zdůraznil, že energetická bezpečnost je pro Litvu, stejně jako pro Lotyšsko a Estonsko, velmi důležitá. Pobaltské země totiž stále nejsou napojeny na evropskou energetickou síť. „Jsme členy Evropské unie a měli bychom být součástí unijní energetické sítě. To se stane za předpokladu, že nebudeme závislí na ruské energetice,“ dodal ministr.

Ažubalis v rozhovoru pro EurActiv mj. rozsáhle hovořil o postoji své země k rozpočtové otázce EU, řeč přišla také na vztahy mezi EU a Ruskem. Ve státech nacházejících se ve Střední Asii pak zdůraznil potřebu ochrany demokracie, lidských práv a územní integrity. Tyto hodnoty ostatně EU akcentovala ne nedávném summitu OBSE v Astaně v Kazachstánu.