Barroso tlačí svůj plán obnovy vpřed

Evropská komise pravděpodobně, i přes počáteční rozpačité reakce z mnoha členských států, nalezne podporu pro pětimiliardový balíček určený k oživení unijní ekonomiky. Peníze mají směřovat především do „zelené energie“ a vysokorychlostního připojení k internetu. Zajištění potřebných prostředků pro navrhovaný plán však může být ještě tvrdým oříškem.

Souvislosti:

Na konci ledna tohoto roku představil předseda Evropské komise José Manuel Barroso nová prorůstová opatření, která označil za „prozíravou investici“ určenou pro současné období hospodářské krize. Komise by ráda v dalších letech poslala přibližně 3,5 miliard eur na projekty využívající obnovitelné zdroje energie (OZE – např. pobřežní větrné elektrárny), 1 miliardu eur plánuje investovat do zavádění vysokorychlostních internetových přípojek na evropský venkov a zbytek prostředků (půl miliardy eur) by mělo směřovat do restrukturalizace unijního zemědělství.

V průběhu února nicméně plán Komise provázela ostrá kritika z řady členských států Unie. Největší spor vypukl o podíl jednotlivých zemí na unijních penězích určených pro energetické projekty. Zatímco staré členské státy považovaly za „vyvážený“ přístup Komise, kdy prostředky na zmíněné investice měly být rozdělovány podle příspěvku té které země do unijní kasy. Naopak některé nové členské státy zdůrazňují, že takový systém by popřel snahy o „geografickou rovnováhu“ v rámci sedmadvacítky. Nejostřeji v tomto směru vystoupilo Bulharsko, které si stěžovalo, že Komise nezohlednila tvrdé dopady plynové krize na tento balkánský stát. Z některých vyspělých evropských zemí se zase ozývaly námitky ohledně opuštění ambiciózního projektu „smart cities“.

Témata:

Na začátku března je situace okolo Barrosova balíčku taková, že většina států se s financováním navrhovaných projektů smířila (i když „další úpravy budou ještě nezbytné“, jak shrnulo minulý týden české předsednictví), nicméně stále není jasné, kde se na miliardové investice vezmou peníze. Podle oslovených vyjednavačů totiž padla možnost, že by se na ně přispívalo z rozpočtových rezerv Unie podle podílů jednotlivých států platných v minulém roce. Na druhou stranu se stále počítá s celkovou částkou určenou na zmíněné investice ve výši 5 miliard eur, potvrdily EurActivu diplomatické zdroje z Bruselu. Podle europoslance Clauda Turmese se proti plánu v současné podobě stále staví například Británie, Švédsko nebo Nizozemsko, nicméně jejich odpor slábne.

Debata se nyní mezi členskými zeměmi přesouvá k dalším otázkám. Předně nepanuje shoda na tom, zda preferovat především krátkodobější nebo dlouhodobější projekty. Zatímco například Francie by ráda realizovala většinu projektů v rámci plánu mezi lety 2009 a 2010, Velká Británie preferuje dlouhodobější horizont (například s odkazem na technologie CCS, které vyžadují delší čas).

Oproti původní verzi plánu si pravděpodobně polepší Bulhaři, kteří kromě 20 milionů eur na vybudování nového plynovodu do Řecka dostanou ještě dodatečné prostředky na propojení sítí s Rumunskem. Slovensko – další země tvrdě postižená plynovou krizí – obdrží příspěvek na výstavbu plynovodu do Maďarska.

Pokud členské státy na Barrosův plán kývnou, čeká ho ještě do konce dubna schvalování v Evropském parlamentu.

Další kroky:

  • 11. března: Další setkání velvyslanců členských států sedmadvacítky v Bruselu (Coreper).
  • 19.-20. března: Summit Unie bude bude jednat o plánu Komise.
  • Do konce dubna: Očekávané schvalování balíčku v EP.