Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku

© EPA/OLIVER KILLIG

Výroba elektřiny je doménou velkých energetických společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se do procesu zapojit.

Příležitostí k aktivnímu zapojení lidí do výroby energie jsou tzv. energetické komunity. Jejich princip je jednoduchý – občané, obec či místní podnikatelé se dohodnou na vybudování vlastního zdroje energie, například větrné elektrárny. Vyrobenou elektřinu pak mohou jako podílníci či členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek. Případné přebytky mohou dodávat do sítě a zisk využít na další rozvoj komunity.

Jaký mají energetické komunity potenciál? Jak jsou ukotveny v evropské a české legislativě? Redakce EURACTIV.cz přináší podrobnosti:

1975 – skupina učitelů z dánského Ulfborgu přichází v době ropné krize s nápadem vybudovat vlastní obnovitelný zdroj energie, díky kterému by ušetřili za elektřinu a zároveň přispěli k ochraně klimatu. O tři roky později spouští vlastní větrnou elektrárnu, která patří k prvním projektům komunitní energetiky v Evropě

1991 – v Belgii vzniká družstvo Ecopower zaměřené na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jeden z dalších průkopníků v oblasti energetických komunit

duben 2000 – Německo zavádí novou energetickou legislativu – zákon o obnovitelných zdrojích energie, který odstartoval masivní rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických družstev v zemi

duben 2009 – Směrnice EU o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ukládá členským státům, aby usnadnily decentralizaci energetiky

2013 – skupina lidí v Belgii zakládá neziskovou organizaci REScoop, která na evropské úrovni hájí zájmy družstevních energetických komunit

15. července 2016 – Evropská komise avizuje novou politiku zaměřenou na spotřebitele energie. Zdůrazňuje potenciál kolektivních a komunitních iniciativ

26. května 2016 – Evropský parlament vyzývá k většímu zapojení občanů EU do výroby energie

31. listopadu 2016 – Evropská komise zveřejňuje balíček opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“. Součástí balíčku jsou i revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie a směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, které členské státy vedou k podpoře tzv. energetických komunit (energetických společenství)

leden 2018 – Řecko jako první země v Evropě schvaluje legislativu, která se přímo zabývá energetickými komunitami

6. prosince 2018 – Evropský výbor regionů schvaluje stanovisko, ve kterém vyzývá k podpoře energetických komunit a upozorňuje na stávající překážky jejich rozvoje

prosinec 2018 – Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie vstupuje v platnost. Do evropského práva zavádí pojem „společenství pro obnovitelné zdroje“

červen 2019 – Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou vstupuje v platnost. Do evropského práva zavádí pojem „občanská energetická společenství“

13. ledna 2020 – Vláda České republiky schvaluje vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. V dokumentu slibuje zavedení rámce pro podporu komunitní energetiky

 25. září 2020 – Vláda ČR zveřejňuje věcný záměr nového energetického zákona. Právě do této legislativy chce ČR zakotvit komunitní energetiku

20. října 2020 – Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejňuje pracovní dokument, na jehož základě by měly být rozděleny prostředky z Modernizačního fondu. Jedna z kapitol je věnována energetickým komunitám

Evropská energetika se mění. Čím dál větší roli hrají obnovitelné zdroje energie a celý systém prochází decentralizací. V praxi to vypadá tak, že velké uhelné elektrárny se postupně zavírají, zatímco na střechách domů přibývají solární panely.

Klíčovou roli v transformaci evropské energetiky mohou sehrát nejen státy a energetické společnosti, ale také samotní občané. Zatímco dosud byli vnímáni pouze jako odběratelé energií, nyní se stávají i aktivními výrobci. Stačí si pořídit vlastní zdroj energie, třeba již zmíněnou fotovoltaickou elektrárnu. Z klasických spotřebitelů energie se tak stávají tzv. samospotřebitelé (angl. prosumers), tedy lidé, kteří spotřebují, ukládají nebo prodávají energii z vlastních obnovitelných zdrojů.

Do výroby či sdílení energie se mohou zapojit nejen jednotliví občané, ale také místní samosprávy nebo drobní podnikatelé. Pokud se rozhodnou spojit síly, vznikají tzv. energetické komunity (či energetická společenství). Občané, obce a další subjekty mohou díky nim získat větší kontrolu nejen nad spotřebou, ale také nad výrobou energie.

Členové energetické komunity sdílejí náklady spojené s budováním a provozem zdrojů energie a zároveň si užívají jejich výhody – od levnější a čistší energie až po obecné zlepšení lokální socio-ekonomické situace. Cílem energetických komunit totiž není vyrábět energii pouze za účelem zisku, ale přispívat k rozvoji regionu, ve kterém se komunita nachází.

Energetická komunita může mít i podobu družstva – tedy firmy vlastněné a řízené lidmi, kteří v ní pracují nebo využívají jejích služeb. Populární jsou zejména v zemích severní a západní Evropy. Podle dat výzkumného střediska Evropské komise se v EU nachází již 3 500 energetických družstev a jejich počet zřejmě poroste, a to i díky nové evropské legislativě. 

Na potenciál energetických komunit upozornila studie společnosti CE Delft z roku 2016, podle které by se do výroby energie mohlo do roku 2050 zapojit až 264 milionů Evropanů. Pokud by se tak skutečně stalo, mohli by pokrýt až 55 procent potřeby elektrické energie v EU.

Potenciál energetických komunit v EU. Zdroj: Atlas energie 2018 / CE Delft

Evropská legislativa po dlouhou dobu téma energetických komunit opomíjela. Změnu přinesl až tzv. zimní energetický balíček (Čistá energie pro všechny Evropany), který Evropská komise navrhla v listopadu 2016. Jedná se o soubor návrhů, jejichž cílem je zajistit lepší fungování trhu s elektřinou v Evropě, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetice, posílit energetické úspory a postupně utlumovat výrobu elektřiny z uhlí. Legislativa přitom klade důraz na roli spotřebitelů, kteří mají mít silnější postavení vůči dodavatelům energie. Průlomové je zejména to, že lidé již nemají být pouhými „spotřebiteli“, ale mají mít možnost se aktivně podílet nejen na využívání energie, ale také na její výrobě či ukládání.

Součástí balíčku jsou dvě směrnice, ve kterých se objevují hned dvě definice energetických komunit. První definice se týká „společenství obnovitelných zdrojů energie“ a je zakotvena v revidované směrnici o obnovitelných zdrojích z roku 2018. Druhým případem jsou „občanská energetická společenství“ obsažená ve směrnici o vnitřním trhu s elektřinou z roku 2019.

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie

První jmenovaná směrnice apeluje na členské státy, aby zajistily společenstvím pro obnovitelné zdroje energie stejné podmínky účasti na trhu, jaké mají „velcí účastnici“. Směrnice doslova uvádí, že členské státy musí umožnit komunitám vyrábět, spotřebovávat, ukládat, prodávat a sdílet energii z obnovitelných zdrojů. Do komunit by se měli mít možnost zapojit všichni spotřebitelé, včetně těch nízkopříjmových. EU totiž doufá, že energetické komunity mohou podpořit boj proti tzv. energetické chudobě – tedy stavu, kdy si člověk nemůže dovolit zaplatit za spotřebovanou energii. Podílníky nebo členy společenství by měly dle definice být fyzické osoby, malé a střední podniky, nebo místní orgány včetně obcí.

Státy EU mají navíc rozvoj komunit usnadnit a podpořit, zejména tím, že odstraní dosavadní regulační a administrativní překážky. Státy by dále měly zajistit, že provozovatelé distribučních soustav budou s komunitami spolupracovat, aby se energie mohla v rámci společenství snadno přenášet. Směrnice pak klade důraz na přiměřené a transparentní postupy pro registraci a udělování licencí či odvádění poplatků.

Směrnice vešla v platnost v prosinci 2018. Členské státy by ji měly do svých právních řádů převést do 30. června 2021.

Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou

Druhou klíčovou evropskou legislativou je směrnice z roku 2019 o vnitřním trhu s elektřinou. Jak její název napovídá, neomezuje se pouze na obnovitelné zdroje, ale na trh s elektřinou jako takový. Směrnice uvádí, že komunitní energetika „umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie“.

Energetické komunity by podle směrnice měly být otevřeny všem subjektům, neměly by však být ovládány velkými energetickými společnostmi.

Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou z června 2019 definuje občanská energetická společenství podobně jako směrnice o obnovitelných zdrojích. Energetickou komunitu však vnímá v širším pojetí. Podle směrnice o vnitřním trhu s elektřinou se jedná o právní subjekt založený na dobrovolné účasti, který podléhá kontrole ze strany členů nebo podílníků. Těmi mohou být fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé podniky.

Evropská legislativa dále zdůrazňuje, že hlavním účelem občanského energetického společenství není vytvářet zisk, ale přinášet environmentální, hospodářské nebo sociální výhody. Čerpat z nich mohou nejen samotní členové nebo podílníci, ale celá oblast, ve které se komunita nachází. Směrnice dále stanovuje, že činnost komunity se nemusí týkat jen výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale výroby elektřiny obecně, včetně její distribuce, spotřeby, agregace či ukládání. Dále se může podílet na zvyšování energetické účinnosti, na službách nabíjení elektrických vozidel a dalších energetických službách.

Směrnice vešla v platnost v roce 2019. Členské státy by ji měly začít používat již od ledna 2021.

Česká legislativa zatím pojem energetická komunita ani energetické společenství nezná. Změnu by měl přinést nový energetický zákon z pera ministerstva průmyslu a obchodu, jehož věcný záměr vláda zveřejnila v září 2020.

Z dokumentu vyplývá, že nová legislativa přinese základní definice energetického společenství. Návrh by měl zajistit, že energetická společenství budou zakládána za účelem poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů pro své společníky nebo členy, nikoli za účelem dosahování zisku. Pokud by nějaký zisk vznikl, zákon by měl upravovat, za jakých podmínek s ním bude nakládáno.

Vláda dále počítá s tím, že společenství bude svým členům či podílníkům vyrábět nebo dodávat elektřinu, případně zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu. Společenství budou moci také poskytovat služby distribuční soustavy, služby agregace, služby spojené s provozováním zařízení pro ukládání energie, provozovat nabíjecí stanice nebo poskytovat energetické služby.

Energetická společenství podle záměru zákona také budou moci provozovat lokální distribuční soustavy. Budou také povinna hradit síťové poplatky a další výdaje spojené s přenosem energie. Dokument dále vyžaduje, aby byla energetická společenství registrována v databázi Energetického regulačního úřadu.

Co se týče společenství pro obnovitelné zdroje, ta by měla být konkrétně definována v novele zákona o obnovitelných zdrojích energie.

V ČR vznikají první projekty

Přestože česká legislativa zatím energetické komunity nezná, již nyní v zemi vznikají projekty, které se evropským definicím přibližují. Příkladem je Praha, která rozjíždí vlastní energetický projekt – Společenství pro obnovitelné zdroje energie. Slibuje si od něj nižší závislost na dodávkách energie z uhelných elektráren a snížení emisí skleníkových plynů, které Praha nyní produkuje. Základem společenství mají být městské budovy se solárními panely na střechách. Společenství má vlastnit hlavní město Praha, otevřené ale má být i malým a středním podnikům či samotným občanům. Město chce například umožnit Pražanům kupovat si menší podíly v elektrárnách instalovaných na městských budovách.

Dalším příkladem je obec Kněžice, první energeticky soběstačná obec v ČR na poli výroby tepla a elektrické energie, kde se ze zemědělských, potravinářských a dalších materiálů a odpadů vyrábí teplo pro většinu obce. Místní bioplynová stanice navíc produkuje elektrickou energii, která sice není využívána přímo v obci, ale je dodávána do distribuční sítě.

Pozadu nechce zůstat ani město Písek, které v současné době rozvíjí iniciativu Smart Písek. Cílem projektu je mimo jiné snížit energetickou náročnost veřejných budov využíváním chytrých technologií a instalací fotovoltaických elektráren na střechách.

Komunity budou čerpat z veřejných financí

Česká vláda má v plánu energetické komunity podpořit z veřejných zdrojů, zejména evropských. Vyplývá to z pracovního dokumentu ministerstva životného prostředí k novému Modernizačnímu fondu, ze kterého by mělo jít na energetické komunity v následujících deseti letech zhruba 2,3 miliardy korun. Další veřejné zdroje financí pro energetické komunity by mohly plynout z Fondu spravedlivé transformace. O konkrétním rozdělení financí z obou fondů však ještě není rozhodnuto.

„Každý člověk má na základě evropské legislativy právo být součástí komunity pro obnovitelnou energetiku. Členské státy musí nastavit podmínky tak, aby všichni lidé mohli toto právo využít,“ dodala Walshová. Státy musí také posoudit, jaký mají energetické komunity na jejich území potenciál a jaké překážky stojí v jejich dalším rozvoji,“ vysvětlila Molly Walshová, expertka na komunitní energetiku z evropské organizace Friends of the Earth Europe, při příležitosti on-line debaty, kterou pořádal EURACTIV.cz ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung.

Do výroby energie by se mohla do roku 2050 zapojit polovina evropských domácností. Vyplývá to ze studie nizozemské konzultační firmy CE Delft z roku 2016.

„Zimní energetický balíček otvírá obrovské příležitosti pro decentralizaci energetiky a aktivní vstup občanů na energetický trh,“ potvrdil Martin Ander, poradce pro oblast komunitních projektů ze Svazu moderní energetiky. Upozornil však, že v ČR naráží rozvoj komunitní energetiky na problémy. „Zejména jde o komplikovanou administrativu v případě kolektivních projektů, jako je například instalace fotovoltaiky na bytovém domě. Sousedé by se museli dohodnout, že celý dům bude odebírat elektřinu pouze od jediného dodavatele. Museli by se tedy vzdát svých dodavatelů, změnit smlouvy a tak podobně,“ vysvětlil Ander.

Důležitou roli by měla sehrát města a kraje, které v Bruselu reprezentuje Evropský výbor regionů. Ten ve svém stanovisku vyzval k odbourání překážek a k vytvoření vhodných podmínek k rozvoji energetických komunit napřič hranicemi. „Věříme, že budoucnost výroby energie je v rukou občanů. Musíme zajistit, aby místní energetické komunity mohly plně přispívat k procesu decentralizace a demokratizace energetických systémů a podporovaly udržitelný hospodářský a sociální rozvoj na místní úrovni. Místní výroba, distribuce a spotřeba energie jsou klíčové v boji proti energetické chudobě,“ uvedla zpravodajka stanoviska Mariana Gâjuová (RO/SES), starostka obce Cumpăna v rumunské župě Constanța.

Za změnu stávajících pravidel se přimlouvá i Tomáš Jagoš z Hnutí DUHA. „Komunitní projekty potřebují specifické podmínky,“ zdůraznil při příležitosti loňské on-line debaty serveru EURACTIV.cz s tím, že stát by neměl pouze umožňovat jejich vznik, ale měl by také obce motivovat k tomu, aby vlastní zelené zdroje energie budovaly. „Je potřeba obcím usnadnit jejich zakládání, například zvýhodněnými investičními schématy nebo odstraňováním administrativních bariér,“ uvedl.

ČR by však podle některých odborníků neměla čekat, až se legislativa změní, ale měla by začít aktivně zapojovat občany do výroby energie již nyní. „Nečekejme na legislativu, ale dělejme, co můžeme,“ podotkl generální ředitel společnosti Nano Energies Stanislav Chvála. Obce podle něj již dnes mohou využívat moderní digitální technologie, díky kterým mohou mít například vliv na cenové podmínky odběru energie.

Co se týče budoucnosti komunitní energetiky v ČR, Chvála zůstává pozitivní. „Lidé chtějí odebírat energii od zdroje, který je jim blíž,“ dodal při loňské debatě s tím, že emoce mohou v energetice hrát větší roli než cena. Budoucnost energetiky tak podle něj spočívá právě ve vytváření komunit a decentralizaci. „Jakmile poptávka po zelené energii převáží dodávku, vzniknou cenové impulsy. Lidé budou mít motivaci skládat se v rámci komunit na budování zdrojů, protože jim to bude dávat smysl – bude to nejen lokální a čistší, ale také cenově zajímavé,“ prohlásil Chvála.

Od dalších lidí z praxe však zaznívá mnohem rezervovanější postoj. „Energetika je moc odborná, lidé jí příliš nerozumí a je složité je přesvědčit, aby do energetického družstva investovali,“ vysvětlila během záříjové on-line debaty ředitelka Zlínské energetické agentury Miroslava Knotková. Problematické je podle ní samotné „družstevnictví“, které si řada lidí spojuje s komunistickým režimem. Ve Zlínském kraji navíc prakticky nedochází k výpadkům elektřiny a energie je vždy dostatek, místní proto nemají potřebu se do výroby zapojovat.

Situace se však mírně zlepšuje, alespoň co se týče zájmu obcí o energetikou jako takovou. „Energetika se ve městech dříve vůbec neřešila, města se soustředila na investice a rekonstrukce,“ uvedl předseda Sdružení energetických manažerů měst Jaroslav Klusák. Obce podle něj nyní začínají sledovat a také snižovat spotřebu energie. Další se zase snaží poskytovat poradenství, a to jak v oblasti úspor, tak i v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Jedná se ale spíše o výjimečné projekty,“ podotkl Klusák.

Svůj podíl na neochotě lidí investovat do družstevní energetiky má podle Knotkové také obecná nedůvěra Čechů v obnovitelné zdroje energie a slabé povědomí o nutnosti šetřit energiemi, a to nejen z hlediska výdajů za energie, ale také v souvislosti s ochranou klimatu.

Energetické komunity se přitom mohou na ochraně klimatu významně podílet. „Používat slunce je tím nejefektivnějším způsobem, jak zastavit změnu klimatu,“ zdůraznila expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová z německé asociace energetických družstev Bündnis Bürgerenergie. „Nevyužívání solární energie je ztráta peněz a zdrojů. Je to podobné, jako kdyby Vám někdo házel peníze na střechu, ale vy byste je nemohli posbírat, protože jste na střechu nepoložili košík. Lidé by si měli uvědomit, že mohou bojovat proti klimatické změně a zároveň tím šetřit své peníze,“ podotkla loni v rozhovoru pro EURACTIV.cz.

Energetické komunity by však neměly být zneužívány velkými energetickými společnostmi. „Energetické komunity by neměly představovat nový byznys pro již existující hráče na trhu. Měly by poskytovat spotřebitelům příležitost aktivně se podílet na rozvoji čisté energetiky,“ vysvětlil Günter Pauritsch z Rakouské energetické agentury. „Energetická komunita může fungovat pouze, pokud bude nákladově efektivní, musí mít vhodnou velikost, tedy dostatečný počet členů a výroben energie,“ doplnil Pauritsch.

V České republice se počítá s tím, že energetické komunity budou moci čerpat peníze z evropských fondů. Představují například jednu z kapitol Modernizačního fondu, nového zdroje financovaného z výnosů z prodeje emisních povolenek. Jak ale upozornila právnička Laura Otýpková ze společnosti Frank Bold, navržený objem na podporu komunitní energetiky je nedostatečný.

„Na deset let pro ně (ministerstvo životního prostředí) vyhradilo pouze 2,3 miliardy korun (230 mil. korun ročně), tedy 1,5 procenta Modernizačního fondu. Původně přitom analýza, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat, počítala se 4 procenty peněz z fondu pro komunitní energetiku. To by znamenalo částku 6,2 miliardy korun,“ varovala Otýpková. „Rozdělení financí především mezi velké hráče odsouvá energetické komunity na druhou kolej,“ upozornila právnička.

Legislativa

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU

Věcný záměr energetického zákona

Legislativní balíček Evropské komise Čistá energie pro všechny Evropany

Stanovisko Výboru regionů: Modely místní odpovědnosti v oblasti energetiky a role místních energetických komunit v oblasti transformace energetiky v Evropě

Publikace

Friends of the Earth Europe, Hnutí DUHA , Greenpeace (2019): Jak využít potenciál komunitní obnovitelné energie

Joint Research Centre EU (2020): Energy communities: an overview of energy and social innovation

Heinrich-Böll-Stiftung, Hnutí DUHA (2018): Atlas energie

CE Delft (2016): The potential of energy citizens in the European Union

On-line diskuse s odborníky 

Lidé chtějí odebírat energii ze zdrojů, ke kterým mají blízko, shodují se odborníci (2019)

Komunitní výroba energie není jen koníček, je to způsob, jak ušetřit, říká německá expertka (2019)

Vyrábět elektřinu může každý, stačí se zbavit byrokracie (2020)

V Česku zatím nejsou podmínky pro rozvoj komunitní energetiky, Praha chce být průkopníkem (2020)