Veronika Hamáčková: U solárních elektráren k nadměrné podpoře nedošlo, ukáže to i přezkum

Veronika Hamackova

© Solární asociace

Jak zatím probíhá přezkum toho, zda výrobci z obnovitelných zdrojů v minulosti nedostávali příliš mnoho peněz z veřejných financí? A co výrobce solární energie zajímá na nové evropské legislativě? V rozhovoru jsme se ptali výkonné ředitelky Solární asociace Veroniky Hamáčkové.

Podíl zelené energie v Evropě roste a vypadá to, že bude růst i dál. Evropská komise v takzvaném zimním energetickém balíčku navrhla, aby EU do roku 2030 usilovala o 27% podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě energie. Europoslanci dokonce chtějí, aby to bylo 35 %. Co by takový cíl znamenal pro Českou republiku?

V Solární asociaci vítáme, že europoslanci navrhli zvýšení původního málo ambiciózního cíle Evropské komise. Již na konci roku 2017 podpořilo navýšení cíle šest významných evropských energetických hráčů – italský Enel, španělská Iberdrola, britská SSE, dánský Orsted, německá EnBW a portugalská EDP. Pro Českou republiku by evropský cíl ve výši 35 % znamenal zhruba 26 % podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie. Dnes jsme na necelých 15 % procentech a dostupný potenciál umožňuje mnohem vyšší růst – pro představu jen potenciál solární energetiky na střechách budov je přes 7 TWh elektřiny ročně.

Jakou roli bude hrát v plnění nového cíle provozní podpora pro OZE? Ta je v Česku v současné chvíli pro nové projekty zastavena.

Ačkoliv se nezadržitelně blíží parita obnovitelných zdrojů energie s těmi klasickými, bez podpory se zatím tyto nové zdroje neobejdou. Vhodným způsobem je podpora na tržní bázi, například formou hodinového zeleného bonusu na elektřinu, o který by výrobci soutěžili v aukcích. Podpoře formou výkupních cen již u nás i v Evropě odzvonilo.

Podpoře formou výkupních cen již u nás i v Evropě odzvonilo.

V České republice je nejvíce zapotřebí nastavit neměnná pravidla a zvýšit informovanost o prostředích, které jsou dostupné díky evropským financím v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a podpoře v rámci programu Nová zelená úsporám. Tyto prostředky jsou totiž zatím jedinou formou podpory, kterou mohou nové zdroje získat. V této chvíli o nich ale vědí většinou jen ti, kdo se o čistou energetiku aktivně zajímají.

Novou formu podpory má řešit novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která se nyní připravuje. Jak ji hodnotíte?

Dlouho očekávaný návrh novely o podporovaných zdrojích energie má být ministerstvem průmyslu předložen vládě do dubna, ale již nyní očekáváme, že se přípravy zpozdí. Ministerstvo průmyslu se při přípravě nové formy podpory podle dosavadních diskuzí nechalo inspirovat systémem německých aukcí, který úspěšně běží několikátý rok. V poslední únorové aukci podpory pro nové solární elektrárny se v Německu podařilo u nejlepší nabídky dosáhnout na cenu pod 4 eurocenty za kilowatthodinu. Nejpalčivější otázkou připravované novely zákona o podporovaných zdrojích je takzvané zkoumání přiměřenosti podpory u projektů spuštěných v minulosti.

Jaká pravidla pro aukce by podle Vás měla platit v ČR?

Klíčové je, jak nakonec budou nastaveny parametry aukcí. Zda budou rozděleny podle jednotlivých technologií, nebo budou otevřeny všem druhům zdrojů. A také zda budou existovat rozdíly v pravidlech pro malé a velké zdroje. Podle evropských pravidel by se aukce měly vztahovat v případě větrné energie na zdroje nad 6 MW, a v případě ostatních zdrojů, jako jsou například sluneční elektrárny, pro instalace nad 1 MW.

Je určitě dobře, že Parlament i Rada souhlasí s tím, aby o podporu založenou na tržních pravidlech s velkými zdroji nesoutěžila malá zařízení. Speciální pravidla by tak měla platit jak pro lokální energetická družstva, tak pro samospotřebitele neboli prosumery. Pro tyto malé výrobce je také důležité, aby se usnadnily a zrychlily povolovací procedury pro výstavbu nového zdroje. Podle europoslanců by neměly trvat déle než 1 rok.

V energetice se nesmí zpětně měnit pravidla hry, jako se to dělo v minulosti.

Kromě samotného znovuzavedení podpory považuji za stěžejní, aby bylo v energetice znovunastaveno stabilní a předvídatelné právní a regulatorní prostředí. Ne aby se – podobně jako v minulosti – zpětně měnila pravidla hry. Proto vítáme, že Evropský parlament ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie sám navrhuje zákaz retroaktivních změn podpory, které by mohly mít negativní dopad na ekonomiku podporovaných projektů. Evropská komise dále navrhuje, aby byly principy podpory pevně stanoveny po dobu nejméně deseti let, kdy se bude cíl pro rok 2030 plnit. Členské země naopak chtějí v současných vyjednáváních oba návrhy z Bruselu oslabit.

Budoucnost: ukládání energie, energetická družstva, prosumeři

Právě na malé zdroje a samospotřebitele se energetický balíček EU hodně zaměřuje. Měla by se usnadnit pravidla pro ty, kdo si chtějí energii vyrábět sami. Vypadá to, že v návaznosti na balíček se bude muset výrazně proměnit i česká legislativa. Jaké změny lze očekávat?

Podle dosavadní intenzity prací očekáváme, že evropský energetický balíček bude schválen do konce června. Členské země pak budou muset pravidla transponovat do národního práva během dvou let. Česká legislativa bude muset v návaznosti na tento balíček zavést nové pojmy, jako je akumulace energie, energetická družstva nebo agregátoři, což jsou v podstatě sofistikovaní obchodníci schopní sdružovat více malých zdrojů nebo prosumerů a hledat nové obchodní modely.

Kromě legislativních úprav by  u nás pomohla také větší spolupráce ze strany provozovatelů distribučních sítí, kterým mohou noví energetičtí hráči poskytovat potřebnou flexibilitu ve výrobě i spotřebě elektřiny. Tomu může pomoci právě i evropský balíček, který se do velké míry zabývá uspořádáním trhu s elektřinou. Europoslanecký průmyslový výbor ITRE například žádá, aby se všechna zařízení pro ukládání energie mohla podílet na vyrovnávání sítě, což zatím v České republice platí jen pro baterie přidružené k elektrárnám nebo teplárnám. Zároveň by měla evropská pravidla omezit možnost distributorů a provozovatelů přenosových sítí, aby provozovali vlastní zařízení pro ukládání energie.

Energetická družstva mohou vytvářet například bytové domy, školy nebo nemocnice, které by mohly vyrábět energii ze solárních panelů na budovách.

V rámci jednání o zimním balíčku vypadá problematicky otázka přednostního přístupu do sítě pro malé OZE. Proč by měl být podle Vás zachován?

V tomto případě vítáme postoj výboru ITRE, který chce zachovat prioritní přístup do sítě pro zařízení s kapacitou pod 500 kW (od roku 2026 pod 250 kW), přičemž pro energetická družstva by mohly platit ještě mírnější limity. Zároveň by měl být zachován prioritní přístup pro všechna existující zařízení vyrábějící z obnovitelných zdrojů energie. Na přednostní přístup obnovitelných zdrojů do sítě se lze dívat jako na nefinanční opatření na podporu obnovitelných zdrojů, které pomáhá vytlačovat z trhu fosilní paliva. Pokud zůstane zachované alespoň u malých instalací nebo komunitních projektů, usnadní tím podmínky pro obnovitelné zdroje ve vlastnictví občanů a přispěje k jejich aktivní roli v rámci energetiky.  Rada ministrů chce naopak prioritní přístup do sítě zrušit úplně.

Už jsme několikrát zmínily energetická družstva, ve kterých mohou energii společně vyrábět, spotřebovávat, ukládat nebo i prodávat obce, místní občané a firmy. Mluví se o nich hlavně v souvislosti s větrnou energií. Vidíte v nich příležitost i pro solární energii?

Rozhodně ano. Předpokládáme, že společná řešení pro občany, obchodníky a obce budou využívána zejména u bytových domů, škol nebo nemocnic, které by mohly vyrábět energii ze solárních panelů na budovách.

Kontrola překompenzace: Pokud jde o solární elektrárny, v tuto chvíli se přezkum týká sedmi desítek projektů.

Jak jste zmínila, v Česku se teď v souvislosti s OZE řeší hlavně takzvaná kontrola překompenzace. Tedy přezkum toho, zda výrobci z obnovitelných zdrojů v minulosti nedostávali příliš mnoho peněz z veřejných financí, jejichž částka by přesahovala to, co bylo potřeba dostat k zajištění návratnosti investice. Česko k tomuto přezkumu přistoupilo po vyjednáváních s Evropskou komisí o zpětné notifikaci podpory pro OZE. V jaké fázi se teď přezkum nachází?

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo pilotní fázi přezkumu, jehož výsledky budou pravděpodobně zaneseny do chystané novely zákona o podporovaných zdrojích. Ministerstvo rozeslalo začátkem roku žádosti o vyplnění finančního modelu a nyní probíhá vyhodnocení dat. Zatím se přezkum týká zařízení uvedených do provozu v letech 2006 a 2008, protože podle notifikačního rozhodnutí má dojít k vyhodnocení přiměřenosti podpory vždy jednorázově v desátém roce od spuštění daného zdroje do provozu. Největší nápor tedy nastane v letech 2019 a 2020, protože to uplyne deset let od největšího rozvoje OZE. Pokud jde o solární elektrárny, v tuto chvíli se přezkum týká sedmi desítek projektů a na základě naší výzvy se do přezkumu zapojila většina oslovených. Oficiální výsledky kontrol překompenzace budou sděleny ministerstvem průmyslu po ukončení vyhodnocení dat pravděpodobně v první polovině roku. Věřím, že ministerstvo dospěje ke stejnému výsledku, jako jsme došli my na základě našich propočtů, tedy že u solárních projektů k žádné překompenzaci nedošlo.